Ekonomika na horské dráze

Jarní rychlé rozvolnění protipandemických opatření skokově nastartovalo ekonomiku. Bohužel jen nakrátko, hned v létě přišla první komplikace rychlého oživení v podobě nedostatečné nabídky materiálů a výrobních komponent. K tomu se nyní přidává dramatický růst cen, tažený zejména energiemi. Roste inflace, zvyšují se úrokové sazby a sílí obavy z nové mutace koronaviru. Co se vlastně děje a jaký nás čeká příští rok?

Jarní optimismus spojený s rychlým nastartováním ekonomiky, která je u nás tažená zejména produkcí automobilů, nevydržel dlouho. Nedostatek čipů doslova zadřel motor našeho klíčového odvětví. Čipová nouze ale tvoří pouze část problému. Nedostatek surovin a materiálů je patrný ve většině průmyslových odvětví nebo ve stavebnictví. Tato situace je do značné míry důsledkem obav firem z pandemické recese. Zkušenosti z předchozích krizí, kdy nastal kolaps poptávky, velely firmám omezit produkci, aby jim pak nezbyly neprodané výrobky. Nicméně díky vládním robustním podporám domácností, firemního sektoru či trhu práce k poklesu poptávky nedošlo.

Souhra nešťastných faktorů

Protipandemická opatření tak výrazným způsobem ochromila globální výrobní řetězce, narušila výrobní vztahy a volný pohyb zboží i pracovní síly. S rozvolněním ekonomických aktivit přišla i kvůli předchozím vynuceným úsporám velmi silná poptávka. Na tu takto ochromená nabídka nebyla připravena, což vyvolalo a vyvolává tlak na růst cen. Jsme tak svědky cenové smrště u průmyslových a zemědělských producentů či ve stavebnictví. Do této situace se zároveň promítly dopady strukturálních změn v energetickém sektoru – tedy přesun k zelené energetice, kdy tyto změny rovněž ženou ceny energií strmě vzhůru. Růst cen vstupů tak samozřejmě roztáčí spotřebitelskou inflaci. Na její rekordní výši, která může podle odhadu našich ekonomických expertů v první polovině příštího roku atakovat i šestiprocentní úroveň, musela reagovat ČNB růstem repo sazby. Odhadujeme, že tento trend růstu úrokových sazeb bude i nadále pokračovat, a v průběhu příštího roku může klíčová sazba ČNB bez problémů začínat trojkou.

Oživení bude, ale ne tak rychlé

Navzdory zatím nepolevující pandemické situaci je možné konstatovat, že nepříznivé ekonomické dopady se podařilo významně eliminovat. Hospodářské politiky začínají postupně opouštět své velmi uvolněné pozice a regionální centrální banky zvýšením úrokových sazeb zahájily návrat k normálu. Spekulace na rychlejší budoucí ústup z uvolněné měnové politiky se objevuje i v případě ECB.

Výzvy, kterým české hospodářství čelí, tak zůstávají významné. Pevně věřím, že je zvládneme a na předpandemickou úroveň se vrátíme ve druhé polovině příštího roku. Na začátku roku 2023 by se pak do tolerančního pásma ČNB, tedy pod tři procenta, měla vrátit i inflace.

Text: David Formánek

Foto: Shutterstock