Jsme středně velkou otevřenou ekonomikou a jako takoví čelíme neustále globální konkurenci. Naše výrobky tak musí obstát nejen u českých zákazníků, ale i v zahraničí. Dříve to bývalo spíše cenou, dnes už je to v řadě oblastí spíše kvalitou. A úspěch na globálním trhu se projevuje i v tvrdých číslech. Zatímco ještě na přelomu století byl podíl exportu na českém HDP kolem 40 procent, dneska už je to dvojnásobek. V loňském roce tak čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun.
Nicméně podobně jako lidské tělo nespoléhá pouze na jednu plíci nebo jednu ledvinu, nemůže český export spoléhat pouze na jeden trh v Evropě. Z tohoto důvodu čeští exportéři buďto sami nebo s pomocí českého státu zaměřují svou pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.
Ruská federace je podle konsenzu OECD řazena do 3. rizikové kategorie (0 – nejméně riziková země, 7 – nejvíce riziková země). Vzhledem k tomuto zvýšenému riziku a snaze pomoci českým exportérům znovu obsadit ztracené pozice se v rámci tohoto teritoria také angažoval výrazněji český stát. Například prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) byl pojištěn export do Ruska od roku 2005 v hodnotě přesahující 150 miliard korun. Šlo tedy téměř o třetinu veškerého pojištěného objemu EGAP. Jenom pro srovnání: za stejné období činil celkový export ČR do Ruska přibližně 650 miliard korun.
Podpora prostřednictvím pojištění EGAP směřovala zejména do oblasti strojírenství, energetiky a dopravních prostředků. Tedy do odvětví, kde má česká ekonomika komparativní výhodu, a české firmy si tak mohly vytvořit na ruském trhu důležité referenční zakázky. Čeští dodavatelé navíc ruským odběratelům nabízí nejen kvalitní produkt, ale i výhodné financování prostřednictvím bankovních úvěrů pojištěných právě EGAP.
Geopolitická situace se za poslední rok změnila, což nikdo dopředu nemohl odhadnout. To ale nebrání některým osobnostem v zájmu sebezviditelnění okamžitě označit celou snahu o pronikání na ruský trh za zbytečnou a za plýtvání zdroji. Státními i soukromými. Neuvědomují si ale, že tyto obchody již měly a mají pozitivní efekty. Například jen export do Ruska podpořený EGAP vytvořil v ČR přibližně 5500 pracovních míst a celkový export do Ruska jen za poslední dekádu vytvořil či udržel odhadem na 20 tisíc pracovních pozic.
Rusko-ukrajinský konflikt a zavedení sankcí na ose Rusko–Evropská unie samozřejmě do jisté míry mění pravidla hry. Zejména v odvětvích, která sankce přímo zapovídají, není logicky možné očekávat žádnou obchodní aktivitu.
Podle odhadů by sankcemi mohla být zasažena až třetina obchodních případů podporovaných státem. Pro část z nich se bude snažit najít EGAP ve spolupráci s exportérem a dalšími státními institucemi jako CzechTrade uplatnění na jiných trzích. Ostatně EGAP již avizoval ochotu diskutovat nad úpravou některých teritoriálních limitů do zemí, které by se mohly stát alternativním odbytištěm pro případy postižené sankcemi.
Velkou roli budou ale hrát i vedlejší dopady sankcí. Jedním z nich je stagnace ruské ekonomiky v letošním a příštím roce a související pokles hodnoty rublu. To bude mít vliv na pokles koupěschopné poptávky v Rusku.
Dalším vedlejším efektem je zprostředkovaný pokles exportu. Jak uvádí předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík, na ČR může dopadnout výrazně i propad exportu Německa do Ruska. Třetina českého exportu totiž míří do Německa, kde zůstává jenom 40 % tohoto objemu. Celých 20 % se reexportuje a dalších 40 % se jako subdodávky exportuje dále v hodnotových řetězcích do celého světa včetně Ruska.
V dlouhodobém horizontu bude znamenat riziko pro české exportéry zase politika nahrazování dovozů a změna orientace dodavatelského řetězce na subjekty mimo EU. V některých odvětvích tak může dojít k trvalejším změnám dodavatelů a české firmy mohou přijít o dlouhodobě budované obchodní kontakty. Částečným řešením je lokalizace výroby přímo v Rusku. Ale zde zřejmě platí, že pro koho by to bylo výhodné, ten už v Rusku je.
Posledním vedlejším dopadem může být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské sankce vesměs nekriticky ve vztahu k vedení země. Zdražování potravin také berou jako nutnou oběť v dlouhodobém zájmu Ruska. Takové vnímání může vést k dlouhodobým tendencím ve vybraných odvětvích „buy Russian“, nebo spíše „kupit' russkij“, tedy k preferenci domácí produkce na úkor ceny či kvality či obojího. Samozřejmě to platí jenom v odvětvích, kde je toto možné.
Jen export do Ruska podpořený EGAP vytvořil v ČR přibližně 5500 pracovních míst a celkový export do Ruska jen za poslední dekádu vytvořil či udržel odhadem na 20 tisíc pracovních pozic.
Rozhodně by ale bylo chybou snažit se na alternativní trhy směřovat veškerý export původně namířený do Ruska.
Podobně jsme vyklidili pozice na trzích SNS již v minulosti a stálo nás řadu let získat je zpět. Neměli bychom tedy stejnou chybu učinit znovu. Ostatně ani současná geopolitická krize nemusí mít a často ani nemá nic společného s konkrétními ruskými odběrateli. Často se jedná o privátní subjekty, které zkrátka chtějí podnikat v Rusku a nemají nic společného s politickou reprezentací své země.
Nové transakce je proto vhodné hlídat a konstruovat nejen na základě aktuálního sankčního seznamu, ale i možných nepřímých dopadů, pokud se jedná o státní či polostátní subjekty. Zejména to platí u transakcí bank-to-bank, tedy kdy společně s importérem vystupuje v transakci také jeho banka. U vybraných bankovních subjektů totiž může docházet k nárůstu refinančního rizika vlivem vyschnutí úvěrových linek z území Evropské unie. EGAP totiž v rámci transakcí, které pojišťuje, bude pečlivě hlídat bonitu všech dlužnických subjektů.
Stále nicméně platí, že Rusko je státem, do kterého lze exportovat s pomocí pojišťovny EGAP. Rizika jsou stále ještě pojistitelná a obchodní vztahy s Ruskem považujeme za důležité. Ostatně právě vzájemná obchodní závislost Ruska a Evropské unie je podle mého názoru jedním z důvodů, proč sankční režim není na obou stranách tvrdší. A doufejme i tím, co politiky z obou stran nakonec nasměruje k jednacímu stolu.
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.