Právě vyšlo nové TRADE NEWS
Ne náhodou se první letošní vydání zaměřuje na Visegrádskou skupinu, která byla založena 15. února 1991. U jejího zrodu stáli prezident ČSFR Václav Havel, polský prezident Lech Walęsa a maďarský premiér József Antall. Inspirace uskupení však sahá až do roku 1335, kdy se v maďarském Visegrádu polský, český a uherský král zavázali k věčnému přátelství a úzké spolupráci v politických a obchodních otázkách. Smyslem novodobé aliance měla být především vzájemná pomoc při přechodu uvedených zemí k demokratické společnosti a začlenění do euroatlantických struktur.
Nedávné 30. výročí podtrhlo, že uskupení své původní ambice v mnoha ohledech předčilo. Spolupráce nyní sahá od hospodářství přes vědu a výzkum až po kulturu. Po rozdělení Československa v roce 1993 se visegrádská trojka rozšířila na čtyřku, běžně označovanou jako V4. Klíčovým milníkem pro všechny země V4 byl pochopitelně společný vstup do Evropské unie v roce 2004. Země Visegrádu mají od té doby možnost koordinovat projednávání vybraných témat v orgánech Evropské unie, od pracovní až po tu nejvyšší úroveň. Je nutno podotknout, že naše pozice se nemusí vždy shodovat a v některých oblastech, jako je lákání významných zahraničních investorů, jsme přímými konkurenty. Nicméně fakt, že země V4 teoreticky tvoří čtvrtou největší ekonomiku v rámci EU, má patřičnou váhu a respekt.
Ekonomický význam V4 ukazuje i postavení jednotlivých zemí v našem zahraničním obchodě. Aktuálně je Slovensko naším druhým nejvýznamnějším exportním trhem – Polsko v tomto ohledu zaujímá třetí a Maďarsko devátou pozici. Proto je potřeba věnovat pozornost bilaterálním hospodářským a obchodním vztahům s těmito zeměmi. Přes značná utlumení aktivit v důsledku koronavirové pandemie bylo dosaženo i vloni poměrně slušných výsledků, o kterých se dočtete na následujících stránkách.
V současné době poznamenané závažnou epidemiologickou situací lze Visegrádskou skupinu vnímat také jako podpůrné uskupení pro cestu z pandemie i jako prostor pro budoucí ekonomické oživení. Problematika boje s covidem-19 proto vévodila i letošním jubilejním setkáním. Osmého a devátého února 2021 jednali prezidenti zemí V4 v rámci polského předsednictví na poloostrově Hel a kromě připomenutí výročí vzniku aliance diskutovali i problematiku pandemie a postup vakcinace. Došlo ale i na oblast energetiky a plnění klimatických cílů. Prakticky týden poté se v polském Krakově uskutečnil summit předsedů vlád zemí V4 s podtitulem zmíněného 30. výročí. Agenda zahrnovala kromě zahraničněpolitických otázek i spolupráci v oblasti digitalizace a digitální transformace regionu či výzkumu, vývoje a inovací. Opět se ale hlavní pozornost upínala na překonání negativních sociálních, ekonomických a politických dopadů stávající pandemie.
Závěrem mi proto dovolte vyjádřit naději, že stejně jako naše středoevropské uskupení úspěšně prošlo demokratizací a zapojením do evropského a mezinárodního prostoru, brzy úspěšně vstoupí do postcovidové doby. Přeji vám pevné zdraví a brzký společný návrat k „business as usual“.
Ing. Martina Tauberová, náměstkyně ministra pro řízení sekce Evropská unie a zahraniční obchod,
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Celý článek najdete v tištěné verzi časopisu TRADE NEWS 1 2021 na str. 3.
