Téměř 80 % firem (77 %) ve střední Evropě zaznamenalo konkrétní preference zákazníků nebo tržní trendy, které naznačují rostoucí poptávku po udržitelných produktech, službách nebo dodavatelských řetězcích. Vyplynulo to z průzkumu zaměřeného na udržitelnost dodavatelských řetězců, který vydala poradensko-technologická společnost Deloitte. Polovina firem navíc uvedla, že na tuto poptávku či preference aktivně reaguje.
Sladit obchodní zájmy s udržitelnými postupy v dodavatelském řetězci je podle průzkumu náročné pro 57 % podniků, pouze pětina firem uvedla, že to pro ně není náročné. Na otázku, jak firmy vnímají podporu a spolupráci s externími stranami, jako jsou dodavatelé, logističtí nebo obchodní partneři, odpověděla polovina podniků s tržbami pod 40 milionů eur, že podporu či spolupráci necítí. Další čtvrtina pak tvrdí, že je omezená. U velkých firem, které dosahují tržeb nad 40 milionů eur, 35 % z nich uvádí omezenou podporu, dalších 38 % ale opět nevnímá žádnou.
Udržitelnost zatím vnímají jako konkurenční výhodu spíš velké firmy
„V praxi se často setkávám s tím, že firmy vnímají udržitelnost a zejména reporting o ESG jako administrativní zátěž, kterou jim ukládá EU. Musíme si však uvědomit, že primárním smyslem zavedení regulace je zájem investorů o vyšší transparentnost firem z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jejich byznysu promítnuté do dopadů jejich podnikání na okolní prostředí, společnost a ukazující přístup k řízení firem,“ říká jeden z autorů průzkumu Sustainable Supply Chain Jiří Pavlík, který působí jako ředitel v oddělení poradenských služeb ve společnosti Deloitte, konkrétně pro oblast automobilového průmyslu a transformace.
Z průzkumu vyplývá, že přístup firem se často liší na základě jejich velikosti. Mezi středoevropskými společnostmi s tržbami nad 40 milionů eur hodnotí význam a důležitost udržitelného dodavatelského řetězce ve smyslu konkurenční výhody 83 % firem. Naopak u podniků s tržbami do 40 milionů eur je to už jen 54 %, dalších 20 % to vnímá neutrálně a 26 % nevidí udržitelnost svých dodavatelských řetězců jako konkurenční výhodu.
„Podniky často tápou ve svém přístupu, nejčastěji kvůli obavám z vysokých nákladů, obtížnosti sběru dat a samotné složitosti regulatorních požadavků. Když se však téma uchopí správně, pak se většinou ukáže, že změna myšlení představuje obrovskou příležitost k získání konkurenční výhody i růstu. Firmy, které již opatření zavádějí a přistupují k nim nejen jako k nutnému zlu, ale jako k potenciálu posunout své podnikání, zefektivnit systémy i procesy a nastartovat inovace, začínají sklízet první ovoce,“ je přesvědčen Jiří Pavlík a dodává, že změny jsou sice často doprovázené zvýšenými náklady, ale dlouhodobě firmám pomohou a pozitivní stránky nakonec převáží
Největší výzvou jsou zvýšené náklady a regulace
Jako nejčastější výzvy, které je z pohledu ESG v dodavatelských řetězcích třeba řešit, uvádějí podniky nedostatek zdrojů a s tím spojené zvýšené náklady (56 % respondentů), emisní regulace (52 % firem), nejistotu v oblasti nově přicházejících regulací (50 %), měnící se preference a návyky spotřebitelů (46 %) a rovněž tlak investorů týkající se environmentálních a sociálních faktorů (29 %).
Změna myšlení představuje obrovskou příležitost k získání konkurenční výhody i růstu.
„Celá problematika ESG představuje nejen nutnost, ale zejména velkou příležitost. Ta může spočívat například v transformaci podniků směrem ke snížení závislosti na materiálech prostřednictvím recyklace či oběhového hospodářství, diverzifikaci portfolia výrobků, zlepšení energetické náročnosti a dalších možnostech inovací či dlouhodobých úspor. Když pomineme pozitivní dopady na planetu, přírodu a společnost, tlak na udržitelnost nemalou měrou přispěje rovněž k budování odolnějších dodavatelských řetězců a lepšího podnikání vůbec,“ uzavírá David Mejsnar, který v Deloitte vede oblast Sustainability & ESG pro Česko a Slovensko.
Zdroj: Deloitte
