Malí podnikatelé se cítí být státem šikanovaní

AMSP ČR uskutečnila během května tohoto roku anketní šetření mezi svými členy na téma kontrolní činnosti státu a četnosti a kvality kontrol. Projektu se zúčastnilo 199 respondentů z rozličných odvětví ekonomiky. Přinášíme některé ze zjištěných skutečností.

Systém kontrol selhává

Řada malých a středních podniků a živnostníků pociťuje systém kontrol tak, jak je uskutečňován v České republice, jako určitou míru šikany. Zároveň jsou však přesvědčení, že stát v oblasti dohledu nad férovostí prostředí spíše selhává a že jeho orgány nepomáhají podnikatelské obci v tom, aby se dostatečně rychle dokázala přizpůsobovat měnícímu se legislativnímu prostředí.

Jedna z otázek přímo zkoumala, zda respondenti znají z vlastní praxe pocit, kdy množství a způsob provádění kontrol oni sami subjektivně pociťovali jako formu šikany ze strany státních orgánů. Mírná většina účastníků ankety (52 %) odpověděla ano, 40 procent ne.

Z hlediska negativního vnímání mezi podnikateli se staly jednoznačným vítězem finanční úřady, jejichž postupy a chování označilo jako nejvíce nepříjemné více než 31 procent dotázaných. S výrazným odstupem následovaly oblastní inspektoráty práce (13,6 %), krajské hygienické stanice (12,6 %) a ČSSZ/PSSZ (10,1 %). Mezi častěji jmenovanými byly například Česká inspekce životního prostředí či Česká obchodní inspekce.

Jako pozitivní hodnotili respondenti nejvíce postupy ČSSZ/PSSZ (33,2 %), dále pak finančních úřadů (13,1 %) a krajských hygienických stanic (12,1 %). V této kategorii se objevovaly také kontrolní orgány oblastních inspektorátů práce, České inspekce životního prostření, České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od 7,5 do 4,5 %).

V souvislosti s předchozím hodnocením kontrolních orgánů je však nutné poznamenat, že výše popsané výsledky je potřeba interpretovat s velkou opatrností a nedělat z nich přehnané závěry. Potenciál vysokých čísel (pozitivních i negativních) je především u organizací s plošnou odvětvovou působností – pochopitelně podstatně více podnikatelských subjektů a živnostníků se potká s kontrolou finančního úřadu než s kontrolou České národní banky (ČNB) či Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Pozitivní jev: nízká míra korupce

Zatímco jsou kontroly provázeny podle názoru většiny podnikatelské obce nepříjemnými až šikanózními projevy, respondenti je nespojují s korupcí. Pouze šest procent dotázaných uvedlo, že se někdy setkali s požadavkem na úplatek výměnou za větší vstřícnost kontrolního orgánu. Přesto by podnikatelé uvítali zřízení úřadu ombudsmana (70,4 % dotazovaných) pro malé a střední podniky a živnostníky.

Je očividné, že tato potřeba plyne z nedobrých osobních zkušeností, jež mají podnikatelé a podniky z diskuzí s kontrolními orgány. Například šedesát procent respondentů vypovědělo, že v minulosti rozporovali výsledky kontrol, přičemž v pětině případů jim kontrolní orgán na námitky vůbec neodpověděl, ve více než osmi procentech dorazila odpověď až rok po stížnosti a skoro ve dvaceti procentech pak půl roku po stížnosti. Podobně skličující může být, že ve dvou třetinách kontrol není kontrolovanému subjektu či osobě kontrolním orgánem dostatečně vysvětlen rozsah jeho pravomocí a oprávnění.

Obzvláště zarážející pak je, že téměř ve čtrnácti procentech případů nebyl podnikateli vůbec výsledek kontroly sdělen, což je vskutku zpochybněním samotného principu této činnosti.

Sporný přínos četných kontrol

Pak je celkem logické, že podnikatelé nemají pocit, že by kontroly byly nějak užitečné a zlepšovaly podnikatelské prostředí. Více než 65 procent dotázaných uvedlo, že jim kontrola nikdy nepomohla odstranit existující či potenciální nedostatky v jejich činnosti a podnikání. Pouze necelých 30 procent připustilo, že tomu bylo naopak a kontrolní činnost jim umožnila vyhnout se budoucím problémům.

Podnikatelé také vyjádřili značnou skepsi nad tím, že přes zjevně někdy horečnatou kontrolní činnost by se státu dařilo plnit funkci autority, která dohlíží na férové podnikatelské prostředí. Jednoznačně popírá úspěch státních orgánů v této věci 30,7 procenta respondentů, jako spíše neúspěšnou tuto misi vidí dokonce 39,2 procenta dotázaných. To znamená dohromady 69,9 procenta, což lze označit za drtivý neúspěch státu na tomto poli (přinejmenším podle hodnocení podnikatelské veřejnosti). Jako dostatečnou nebo víceméně dostatečnou hodnotí činnost státu při dohledu na férové podnikatelské prostředí pouhých 14,6 procenta účastníků ankety.

Přitom kontrolní činnost je zjevně velmi intenzivní. Za minulý rok absolvovalo alespoň jednu kontrolu 76,4 procenta respondentů. Obvyklý počet kontrol je zjevně poměrně značně závislý na oblasti podnikání. Nicméně někteří respondenti uvedli za rok i více než deset či dokonce několik desítek kontrol (včetně několikanásobných kontrol ze strany Cizinecké policie).

Není proto překvapením, že podnikatelé velkou většinou podporují myšlenku kontrolního webu nebo jiného způsobu shromažďování výsledků kontrol. Zde by se kontrolní orgány navzájem informovaly o uskutečněných kontrolách, což by zabránilo častým duplicitám kontrolní činnosti. Zároveň by mohlo jít o prostor umožňující podávání odvolání nebo doplňování údajů požadovaných kontrolním orgánem. 

Text: Tomáš Marek, ekonomický analytik AMSP ČR