Podpora technického vzdělávání je momentálně tématem, které se skloňuje velmi často, a to nejen v souvislosti s Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Existují ale nějaké evropské nástroje, které mohou pomoci zlepšit situaci technických oborů a uplatnitelnost jejich absolventů?
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé a jejich asociace dlouhodobě upozorňují na strukturální nedostatek absolventů v určitých oborech (strojírenství, elektrotechnika, doprava, IT a další), je logický jejich požadavek, aby žáci středních odborných škol a učilišť svou praktickou část vzdělávání realizovali ve skutečném pracovním prostředí, ne pouze na školních „trenažérech“. K tomu je třeba ještě mnohé ve školském i firemním systému upravit, aby se vzájemná spolupráce a výměna staly běžnou realitou. V první řadě je třeba motivovat zaměstnavatele, aby si žáky brali na svá pracoviště, a školy, aby je na praxe v podnicích uvolňovaly. Také je potřeba dát oficiální rámec tomu, když se žák s firmou dohodnou na realizaci praktického vyučování a firma bude případně ochotna poskytovat žákovi motivační příspěvek, pokud bude ochoten po ukončení studia do firmy nastoupit.
V neposlední řadě je třeba zajistit, aby žáci při praxi ve firmách v ČR i v zahraničí vykonávali takové činnosti, které jsou součástí jejich vzdělávacího programu, nikoli aby obrazně řečeno čtrnáct dnů „zametali dvůr“. Je pozitivní, že v nabídce evropských nástrojů na podporu mobilit žáků i zaměstnanců (namátkou jmenujme Europass, ECVET, EQAVET, program Erasmus+) můžeme nalézt takové, které nám v této věci mohou pomoci.
Konkrétně jde o zmíněný ECVET, což je zkratka pro Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání. Je podobný vysokoškolskému systému kreditů, který už 25 let zajišťuje možnost absolvovat část vzdělávání na zahraniční univerzitě, aniž by student poté musel vzdělávání opakovat. ECVET byl přijat v roce 2009 jako obdobný nástroj na podporu mobilit žáků středních odborných škol. Systém je postaven na vzájemné důvěře vysílající a přijímající organizace, která na konci pobytu přezkouší žáka z dohodnutých dovedností, které se měl naučit, a jeho mateřská škola toto hodnocení akceptuje.
Odborníci v diskuzích o zavedení systému ECVET u nás došli k závěru, že tento systém může významně podpořit kvalitu praxí v reálném pracovním prostředí firem. Nyní je třeba nalézt jasné postupy, jak tento systém adaptovat na „národní mobilitu“. K tomu účelu lze využít popisu odborných dovedností ze Školního vzdělávacího programu, nebo ještě lépe popisu z Národní soustavy kvalifikací. Tak lze vytvořit malé balíčky, „jednotky výsledků učení“, třeba o rozsahu dvou týdnů, na nichž se pak škola a firma dohodnou, že se je žák v praxi naučí. Zdá se, že toto může být dobrý nástroj, jak zajistit, aby žáci na praxích ve firmách vykonávali ty činnosti, které pro své studium potřebují, a nejen nějaké pomocné práce.
Podrobnější informace: www.naerasmusplus.cz/cz/ reformy-a-systemy-vzdelavani-ecvet
Text: Miloš Rathouský, člen národního týmu ECVET expertů domu zahraniční spolupráce
Celý článek najdete v tištěné verzi TRADE NEWS 5/2015 na str. 77.
