Otomar Sláma: Pandemie pro nás byla zkouška ohněmOvšem také urychlila přenos výsledků vědy a výzkumu do praxe

Stojí mimo jiné za jedním z nejviditelnějších a společensky nejvýznamnějších přenosů vědeckých poznatků do praxe v ČR za covidové krize. „Byli jsme sami překvapeni, s jak nízkým rozpočtem se nám během tří let podařilo etablovat na trhu subjekt zaměřený na technologický transfer mezi vědeckou komunitou a podnikatelským sektorem a vybudovat si důvěru,“ přiznává ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP) Otomar Sláma.

Loni na jaře, kdy ČR podobně jako ostatní země řešila akutní nedostatek testů, chemikálií a ochranných prostředků, vyhlásila Technologická agentura ČR (TA ČR) mimořádné interní kolo grantového programu GAMA, iniciovaného Univerzitou Karlovou. V něm zvítězila velmi efektivní technologie výzkumného týmu Stanislava Kmocha z 1. lékařské fakulty UK. Tehdy do příběhu vstoupila společnost CUIP, spojila své síly s dalšími třemi komerčními subjekty a již v létě 2020 byla založena spin-off společnost GeneSpector, která vyvíjí kity pro diagnostiku virových onemocnění.

„Zejména ve druhé vlně pandemie jsme pomohli zmírnit přetížení laboratoří a usnadnit rozhodování lékařů o stavu pacientů, zda nemají covid-19. Uvolnili jsme milion na potřebný personál, nákup chemie a na klinickou studii, která byla během měsíce hotová. Během dvou týdnů jsme sehnali komerční partnery a za 44 dní jsme už seděli u notáře a zakládali novou společnost. GeneSpectoru se tak podařilo až pětinásobně navýšit kapacity laboratoří, snížit ceny testování a ušetřit peníze státu i občanům.

Primárně jsme saturovali tuzemský trh, obratem jsme drželi 40% podíl všech covid-19 PCR testů. Již několik měsíců vyvážíme také do zahraničí, například do Německa, na Slovensko, do Polska, Itálie a v poslední době míříme i do zemí mimo EU. Dosud firma distribuovala na trh 2,5 milionu kitů. Našemu spin-offu se v rámci tohoto projektu podařilo dosáhnout obratu 300 milionů během prvního roku fungování, z nichž milion korun jsme věnovali Nadačnímu fondu UK. Letos na jaře pak podal GeneSpector státu pomocnou ruku znovu, když mu nabídl expertizu, která pomohla správně nastavit strategii otevírání škol,“ s potěšením konstatuje Otomar Sláma.

První spin-off společnost, kterou CUIP založila, však spadá do multioborové oblasti. Společnost Charles Games vznikla ze spolupráce Matematickofyzikální fakulty a Filozofické fakulty UK. Vyvíjí výukové počítačové hry a slouží jako studentský inkubátor. Cesta k založení soukromého subjektu orientovaného na vývoj her byla sice poměrně dlouhá, ale ukázala, že původní záměr vyvíjet výukové hry pro školy má větší potenciál. Příkladem je velmi úspěšná hra Attentat 1942. Podle ředitele CUIP se podařilo nejen rozvinout komerční potenciál produktů, ale vytvořit i bezpečný ekosystém pro mladé vývojářské týmy.

Zakládání spin-off firem prostřednictvím společnosti, jako je CUIP, zůstává v prostředí českých vysokých škol první a zatím jedinou vlaštovkou. „Věřím, že se brzy objeví naši následovníci. Já i moji kolegové jsme již byli požádáni o konzultace v oblasti technologického transferu dalšími českými školami. Sami jsme se inspirovali příklady dobré praxe v zahraničí, kde společnosti jako ta naše úspěšně fungují již desítky let, a rádi se o své zkušenosti podělíme s partnery z dalších českých vysokých škol,“ považuje sdílení poznatků za nejefektivnější způsob, jak dohnat západní konkurenci, ředitel CUIP.

Nový transportní roztok viRNAtrap vyvinutý týmem prof. Ing. Stanislava Kmocha, CSc., z 1. LF Univerzity Karlovy

Naše prostředí je na technologický transfer zralé

GeneSpector a Charles Games jsou však jen dvě spin-off společnosti z pěti, které CUIP za tři roky své existence založila. Každá je koncipována tzv. na klíč, s různým rozložením majetkových podílů, strategií komercializace, exitovými podmínkami, financováním a byznys plánem. Jen za rok 2020 si transferové centrum UK připsalo prodej tří patentů a uzavření dvaceti licencí.

„Sice sem tam narážíme na pochybnosti o efektivitě technologického transferu, ale ty snadno vyvracíme příklady dobré praxe, které se ukazují jako nejpřesvědčivější argument. Převážně se však setkáváme se vstřícností a podporou jak univerzit a výzkumných institucí, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, CzechInvestu a TA ČR, tak investorů. Pokud se někde objeví problém, jde zpravidla o nezkušenost nebo nedostatek informací,“ vysvětluje Otomar Sláma, jak se týmu CUIP daří účinně rozptýlit sporadickou skepsi k ambicióznímu projektu.

„Snažíme se propojovat dva funkčně i mentálně odlišné světy. Aplikovaný výzkum a následný proces komercializace představuje pro vědce krok do neznáma. Na svých výzkumech pracují léta a obava, jak se s jejich výsledky v praxi naloží, je pochopitelná. Chtít po nich, aby ovládli kompetence v oblastech práva, ochrany duševního vlastnictví, posouzení komerčního potenciálu a podnikatelských rizik, vyjednávání, komunikace či marketingu, by bylo mrháním jejich časem a energií. Členové našeho týmu se na svou profesi několik let připravovali doma i v zahraničí a technologický transfer je naším každodenním chlebem,“ myslí si Otomar Sláma, člen týmu vyznamenaného Cenou Miloslava Petruska za pozitivní prezentaci Univerzity Karlovy.

Nepočetný tým CUIP za pomoci externích odborníků ročně analyzuje stovky projektů, z nichž vybere ty, které jsou vhodné pro tržní uplatnění. Při stávající personální kapacitě je schopen pracovat až na deseti projektech současně. „Za tři roky, co se pohybujeme na trhu, jsme se vypracovali na pozici nejproduktivnějšího transferového centra v ČR a jednoho z nejefektivnějších ve střední Evropě. Zhruba každé tři týdny licencujeme a prodáváme jednu technologii. Založili jsme pět prosperujících společností a prodali pět patentů, z nichž jeden zamířil i na vysoce konkurenční trh Spojených států. Americká společnost Svenox Pharmaceuticals LLC zakoupila od Univerzity Karlovy patentové přihlášky pro nový typ látek pro budoucí antituberkulotika. Společnost se zavázala zajistit další fáze nákladného vývoje finálního léčiva a v případě pozitivních výsledků jeho následné použití. Vývoj by měl probíhat nejen ve Spojených státech, ale také v zemích Evropské unie, v Indii nebo Jižní Africe. CUIP s investorem vedla veškerá jednání, připravila smlouvu a následně ji v zastoupení UK podepsala. Čeští vědci se tak budou podílet nejen na potírání zákeřné nemoci, ale i na příjmech z tohoto vynálezu,“ uzavírá ředitel CUIP.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv CUIP