Drobní vinaři či zahrádkáři jsou pro naši zemi velmi potřební, mimo jiné jako nositelé tradic a života venkova. Mají-li prosperovat, vyžadují však odlišný přístup než velké společnosti. Toho si byl vědom i Zbyněk Kopeček, když v roce 2005 na Slovácku zakládal svou firmu. Vinařský dům Kopeček vznikl s cílem maximálně podporovat menší zemědělce, a jelikož zde pracují pouze na slovo vzatí odborníci a srdcaři, dokáží díky stálé klientele malých, ale velmi bonitních zákazníků od svého vzniku nepřetržitě růst. Nejen s aktuálními investicemi firmě pomáhá Národní rozvojová banka (NRB).
Slovácko – to je vinařina
Tradice jižní Moravy jsou stále velmi silné, a to zvláště na Slovácku. V podstatě v každé vinařské obci se konají košty vín, otevřené sklepy, besedy u cimbálu a podobně. Například nedávno se v Kyjově uskutečnila tradiční akce s názvem Slovácký rok. „To jste měli přijet! Byla to nádhera! Jen průvod krojovaných z okolních vesnic trval dvě hodiny a přišlo víc než třicet tisíc lidí,“ usmívá se náš průvodce tamním krajem.
Zbyněk Kopeček je se Slováckem srostlý. Je známým propagátorem a zastáncem malých vinařství a patří mezi naše špičkové degustátory a odborníky na víno. Má pravidelné pořady v rozhlase, beseduje s vinaři, píše články. Ovšem jeho cesta k vínu nebyla přímočará.
V podnikání není žádný začátečník – jeho první živnostenský list nesl datum 3. leden 1990. Začínal jako autodopravce a postupně vybudoval firmu na kamionovou dopravu o dvaceti vozidlech. Tato práce jej ale neuspokojovala, divoká devadesátá léta zmáhala. Zlom k lepšímu nastal ve chvíli, kdy se rozhodl dopravní firmu přenechat společníkovi a vrhnout se plně na vinařinu.
„V roce 2002 jsme koupili starý dům s velkým pozemkem u hlavní silnice v Dubňanech. Celkově jsme ho zrekonstruovali, dole jsme zbudovali menší prodejnu vinařských potřeb a nahoře penzion pro osmnáct hostů. Vinařina mě tady, uprostřed nádherného Slovácka, všude obklopovala. Jako vinař-amatér jsem dělal víno od raného mládí. V roce 2005 jsem složil maturitu na Střední vinařské škole ve Valticích, o rok později úspěšně zvládl sommelierské a hlavně mezinárodní degustátorské zkoušky a už to letělo,“ vzpomíná majitel.
Pohled na vinici a sklep Kopečkových v Dubňanech
Malovinař je náročný zákazník
Kvůli nízkým obratům a malému, ale sortimentně velmi početnému zboží jsou drobní vinaři či zahrádkáři pro velkoprodejce nezajímaví. Naopak Vinařský dům Kopeček chová právě k těmto zákazníkům úctu, přestože majitel firmy uznává, že „jde o velmi náročný segment zákazníků, kteří potřebují osobní kontakt a pocit, že jim naši prodavači rozumějí a dokážou poradit. I proto jsou naši kolegové v naprosté většině sami vinaři, s vinařským vzděláním a velkými zkušenostmi. Zároveň ale musí být i trpělivými prodejci, kteří něco vydrží. Je jasné, že takoví lidé jsou vzácní, a tak se je snažíme u nás hýčkat.“ Šlape to i proto, že Vinařský dům Kopeček je rodinná firma. Marketingovým a obchodním ředitelem je Zbyněk Kopeček mladší, dcera Kateřina má na starosti kompletní servis okolo distribuce a potisku skleniček na víno. Firma přitom patří mezi naše největší prodejce vinných skleniček. Díky vlastní tiskárně dokáže zásobovat skleničkami s logem většinu výstav vín nejen na Moravě, ale po celé České republice.
Odměnou za pečlivou práci je, že se vytvořila stálá klientela malých, ale velmi bonitních zákazníků. „Tito malí zákazníci se k nám vracejí. Nepodléhají tak rychle změnám trhu, různým komplikacím, jako byl covid, a mají stále prostředky k nákupu.“
S dcerou (uprostřed) a partnerkou na jedné z folklorních slavností. I ony jsou zapojeny do rodinného podnikání
Vlastní vinařství jako laboratoř
Když Vinařský dům Kopeček svým klientům něco nabízí, vychází ze své praktické zkušenosti. Firma se totiž stará o své vlastní vinařství, které získává ocenění z významných výstav a soutěží, například titul šampion Rulandských bílých na soutěži Galerie Rulandských vín ČR, šampion odrůdy Grand Prix Vinex, zlatá a stříbrná medaile na mezinárodní soutěži Cuvee 2018 a podobně. Vína rodinného vinařství jsou vyráběna v malých a exkluzivních šaržích, maximálně tisíc lahví. Původ hroznů je výlučně z vinařské trati Dubňanská hora, ať už z vlastních vinic obhospodařovaných tradičním „motykovým“ způsobem členy rodiny nebo od sousedních pěstitelů.
Toto rodinné vinařství funguje ve firmě jako laboratoř a zkušebna produktů. „Malé šarže dovolují si s vínem vyhrát a jít při jeho výrobě i do lehkých rizik. Jejich prodej je pro nás jen zlomková záležitost. Já osobně se snažím vyrobit vína lehčí, svěžejší, s harmonickými kyselinami a převážně suchá. Na svých cestách po celém světě se napiji těžkých alkoholických vín dost, k nám na Moravu patří ta lehčí.“
Na cestách dostal Zbyněk Kopeček nápad i na nový nápoj – Winka. „Napadlo mě to v Thajsku, kdy jsem měl stále žízeň, místní pivo mělo šest deci, takže jsem se po dvou cítil jako balon, víno tam bylo drahé a nechutnalo mi a tvrdý alkohol sice levný, ale v 32 stupních Celsia to nebyla ideální volba. Tuto myšlenku na nízkoalkoholický nápoj na bázi vína, přírodních aromat, citronu a dalších tajných ingrediencí jsem po návratu realizoval.“ Receptura se zdařila, o čemž svědčí i ohlasy konzumentů. V současné době Winku nabízejí třeba ve vlacích Leo Expressu či v síti Sklizeno nebo na různých festivalech a v kinech.
Se synem, který pokračuje v rodinné tradici
Inspirujme se v Rakousku
S majitelem dubňanské firmy jsme hovořili těsně po jeho návratu z Vídně, kde hodnotil vína na jedné z největších světových výstav, a tak se řeč stočila i na vinaře v sousedství. „Rakousko je ke svým rodinným vinařstvím daleko otevřenější a benevolentnější. Na rozdíl od nás, kde náš současný vinařský zákon staví prodejce byť jedné lahve vína na rovinu s výrobcem, který produkuje milion litrů, mají v Rakousku tito malí vinaři daleko lepší podmínky pro svou práci.
Vytvořili pro ně systém vinařství takzvaně pod víchou. Tato vinařství musí být rodinná, kam se počítá otec, matka, děti, popřípadě sourozenci a staří rodiče. Většinou jde o osm až deset lidí. Vyrábějí vína na základě svých zkušeností, požadavků klientů a tradic, nikdo je neomezuje a nehlídá, nemusí vést složité evidenční knihy, zaznamenávat všechny provedené zákroky s vínem a tak podobně jako naše rodinná vinařství. Jsou omezeni jen rozlohou vinic. Za kvalitu a provoz odpovídá starosta obce, který má největší přehled o svých ovečkách. Vinařství neplatí žádné příspěvky do různých fondů, spotřební daně ani daně z mezd. Nemá ale nárok na žádné dotace, a tak se tím ekonomika vyvažuje. Rakouští malí vinaři jsou tak sebevědomí, uvažují hospodárně a netrpí megalomanstvím.“
Stěhování do nového. Spolupráce s NRB se vyplácí
Díky poctivé každodenní práci a pevným základům, na nichž je postaven, prožívá Vinařský dům Kopeček od svého založení jen růst, dokonce i v dobách krizí. Zásadní změnou v době covidu byl obrovský nárůst zakázek přes e-shop, který v podstatě trvá doposud. A tak třebaže současný areál firmy není malý, dnešním potřebám už nevyhovuje. Největší změna tak bude brzké stěhování do nových, moderních, a hlavně větších prostor. Současně s ním dojde také k přechodu na nový skladový systém a účetní program.
V souvislosti s aktuální expanzí čerpala letos firma od NRB úvěr na úspory energie (zateplení, kogenerační jednotky) a poradenství. Jak říká Zbyněk Kopeček: „Spolupráce s NRB začala už v době covidu, kdy jsme dostali první bezúročný úvěr na ztráty spojené s proticovidovými opatřeními. Úvěr je již splacen a my jsme se blíže seznámili s možnostmi spolupráce na našich projektech financováním NRB. Nyní investujeme do koupě větší nemovitosti, s velkými skladovými i prodejními prostory, a také s možností modernizovat skladové hospodářství. Pořídili jsme si tedy bývalý obchodní dům ze 70. let minulého století a tento objekt musíme kompletně zrevitalizovat. Kdo někdy opravoval starý dům, tuší, o jak nákladnou operaci jde. Zejména finanční. A tady nám pomáhá NRB, jednak bezúročnými úvěry vyhlášenými v různých programech, ale i poradenstvím a vstřícným přístupem. Protože co si budeme povídat, jsem vinař a tabulky, výpočty a výkazy mě děsí. Určitě počítám se službami NRB i v budoucnosti.“
Text: Martina Hošková a Jana Jenšíková
Foto: archiv společnosti Vinařský dům Kopeček