Leoš Kubíček: Software je specifická komodita. Musíte běžet rychleji než ostatní a ani na chvíli se nezastavit

Asi všichni si ještě pamatujeme, jak příchod covidu vyvolal mohutnou vlnu kreativity ve vědě a firmách, které se zaměřují na vývoj a využití nových technologií. „Měli jsme tehdy solidní know-how ve vývoji a aplikaci softwaru pro virtuální brýle v oblasti tréninku a vzdělávání. Rychle jsme tak mohli zareagovat na potřebu našich zdravotníků vycvičit obsluhu pro plicní ventilátory. Naše řešení zaujalo německou záchrannou službu ASB a před dvěma lety jsme pro ni začali vyvíjet software pro výcvik kardiopulmonální resuscitace pro skutečné podmínky urgentní medicíny ve virtuální realitě. Od té doby pronikl náš produkt pro virtuální brýle nejen na evropské, ale i blízkovýchodní trhy,“ zahajuje naše povídání Leoš Kubíček, spoluzakladatel a ředitel českobudějovického startupu Virtual Lab.

S VR zmizely mnohastránkové návody na použití

Vývojáři stáli před úkolem vytvořit pro zákazníky softwarové prostředí, v němž si budou moci s digitálními dvojčaty skutečných přístrojů a pomůcek nacvičovat rizikové postupy a procesy v rizikových podmínkách, jejichž simulace by jinak byla jen obtížně realizovatelná nebo finančně příliš nákladná. Vývoj produktu s mnoha neznámými probíhal díky dlouhodobé zkušenosti týmu Virtual Lab s VR relativně svižně.

Málokoho by tehdy napadlo, s jakými problémy bude třeba se vyrovnat. Nejsložitější bylo najít řešení nezávislé na modelech figurín různých výrobců, které se odlišovaly parametry a senzory na měření hloubky, rychlosti a počtu stlačení, a schopné spolehlivě transportovat data do virtuální reality.

Nesnadné bylo rovněž zprostředkovat trénující osobě co nejsrozumitelněji hodnocení výkonu. V neposlední řadě se vývojáři museli „poprat“ s fenoménem komplexity. Například skloubit 3D modely různých prostředí, zajistit interakci s AED (automatický externí defibrilátor) a dalšími objekty a současně zajistit, aby aplikace bez problémů fungovala ve VR brýlích. „V kontaktu s klienty jsme si uvědomili, že virtuální realita není jen o technologiích, ale i odvaze a ochotě je používat, když pomáhají a dávají smysl.“

Obraz z brýlí je v případě potřeby přenášen na externí monitory, tablety, TV apod.

Podle průzkumu Českého červeného kříže se až devadesát procent lidí obává poskytnout první pomoc. „Napadlo nás, že bychom mohli být užiteční nejen profesionálům, ale i široké veřejnosti. Naše tréninkové aplikace jsou totiž uživatelsky nenáročné a kompatibilní se všemi dostupnými soupravami pro virtuální a rozšířenou realitu. Primárně se orientujeme na virtuální brýle, které nejsou propojeny s počítačem, takže veškeré procesy probíhají v nich. Naši klienti z oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb tak oceňují komfort při zprostředkování reality.“

Ukázka prostředí z aplikace

Blízkovýchodní ropné monarchie vstřebávají nové technologie velmi rychle

I když největší tržní zázemí společnosti stále představuje Česká republika, zákaznická komunita jí utěšeně roste také v zahraničí. Silnou pozici si Inovátor roku 2023 získal v Německu a Rakousku, své partnery našel rovněž v Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, USA a Brazílii.

„K prezentaci ve světě využíváme všech dostupných kanálů ekonomické diplomacie – veletrhů, výstav, konferencí a podnikatelských misí v doprovodu státních představitelů. Nedávno jsme s prvním náměstkem Ministerstva průmyslu a obchodu Janem Kavalírkem znovu navštívili Spojené arabské emiráty, kde si nás vybral za partnera jeden z největších holdingů operující v oblasti zdravotnictví a informačních technologií, společnost M42. Již proběhla jednání s konkrétními partnery o softwarech pro trénink pracovníků jednotek intenzivní péče a pro paramediky, to znamená integrovaný záchranný systém,“ pokračuje Leoš Kubíček.

Představitelé blízkovýchodních partnerů na řešeních Virtual Labu oceňují – podobně jako zákazníci z dalších zemí – několik faktorů. Kompatibilitu figurín různých výrobců a jejich různé velikosti (pro dospělé, juniory i batolata, což je u CPR unikátní) se softwarem, preciznost provedení a vyhodnocování efektivity tréninku. Výhodou produktů, které patří do kategorie zdravotnických pomůcek, jsou také méně náročné schvalovací procesy než u léků a dalších zdravotnických přípravků.

„Za největší specifikum tohoto exportního teritoria bych označil resuscitační standardy. Část dotčených institucí se totiž řídí evropskými standardy a část americkými. Ačkoli mezi nimi panují jen minimální odlišnosti, připravujeme na základě požadavků zákazníků rovněž verzi v souladu s americkými normami.“

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv společnosti Virtual Lab