Létání je hrou, vášní i životním stylem

O tom, jak létání osvobozuje ducha i mysl, ví své i Pavel Toman, který je manažerem pro zahraniční obchod v jihlavské firmě Skyleader. Hovořili jsme spolu v místě, kde nová ultralehká letadla této značky vznikají a za asistence zkušeného týmu získávají „do vínku“ vlastnosti, o nichž se již přesvědčili fanoušci létání v mnoha zemích světa.

Ručně vyrobená letadla zná celý svět

Ultralehké letouny Skyleader se v Jihlavě vyrábí tradičním způsobem. Ručně, z plechových dílů. Pavel Toman mne nejprve zavedl do rozlehlé výrobní haly, ve které stálo několik zatím nedokončených letadel. Zdejší pracovníci okolo nich tiše a pružně obcházeli a vykonávali jemnou manuální práci. Ve firmě jich pracuje okolo sedmdesáti.

„Vyrobili jsme asi 290 letadel, z toho kolem padesátky jich létá v Čechách. Vyvinuli jsme několik zajímavých modelů, které jsou konkurenceschopné jak doma, tak ve světě. Specializujeme se nejen na evropský trh, ale dodáváme i do Asie, Ameriky a Afriky,“ zahájil Pavel Toman své vyprávění poté, co jsme se usadili v místnosti s proskleným výhledem do výrobní haly. Zdejší výroba letadel je úzce spojena s osobností leteckého konstruktéra prof. Ing. Antonína Píštěka, CSc., který působí na univerzitě v Brně a vyvinul základní model letadla s názvem Sova. Od něj se postupně odvíjela řada ultralehkých letadel.

Plech versus kompozit

„Jednotlivé plechové díly jsou spojeny pomocí nýtů, což dovoluje při různých zátěžích během letu určitý pohyb. Nedochází tak k poškození letounu, jeho bezpečnost je mnohem vyšší, což potvrzují i zprávy od našich klientů a minimální počet reklamací. Jednotlivé části se také snadněji opravují. Ruční výroba letadel přináší vysokou kvalitu, v každé její části je zařazena kontrola. Kompozity, které jsou jinde při výrobě ultralightů hojně využívány, umožňují vytvářet zajímavé aerodynamické tvary, avšak při poškození je nutno vyměnit velkou část letadla,“ tvrdí Pavel Toman.

Zajímá mne, kdo letadla kupuje. Jaká je to klientela? A liší se v jednotlivých zemích? „Naše letadla kupují jednak nadšenci do létání, kteří si je třeba v minulosti stavěli sami. Znají naši značku a postupně dospěli k rozhodnutí si vlastní letadlo koupit. Další skupinou jsou letci, kteří létali například v armádě nebo s dopravními letouny a ultralight si koupili pro zábavu. Pak studenti různých leteckých škol, kteří získali pilotní průkaz. Pro některé z nich je koupě vlastního letadla splněním snu, stává se součástí jejich vysoké životní úrovně.“

Cena ultralightů Skyleader se pohybuje od 35 tisíc do 150 tisíc eur. Spotřeba benzinu je okolo šestnácti litrů za hodinu letu. Provoz takového letadla není tedy neúměrně nákladný. Například Skyleader 600 létá i na vzdálenosti 1600 kilometrů, což pro cestování a přelety mezi letišti po Evropě naprosto stačí.

Export pod vlivem počasí

Provoz ultralightů limituje počet dnů, kdy je možno vzlétnout. Ne všechny zeměpisné polohy mají pro létání vhodné podmínky a od toho se také odvíjejí exportní aktivity firmy. Nejpříznivější jsou země mírného pásu, jako je právě Česká republika, kde je nejvíce dnů vhodných pro létání. A pak samozřejmě země, jako je Austrálie nebo Nový Zéland. Není tam velká oblačnost, ani velké výkyvy teplot. Horší podmínky jsou v severnějších oblastech, jako je například sever Kanady, sever Ruska nebo Skandinávie.

„Nejzajímavější exportní zemí je pro nás v současné době Itálie. Letadla samozřejmě dodáváme také do Francie, Nizozemska a do dalších evropských zemí. Nově směřujeme i do Číny. Je to velký trh s mnoha možnostmi. Zkoušíme proniknout také do USA. Trh s ultralehkými letadly je tam rozvinutý, ale zároveň s mnoha legislativními překážkami. Máme tam však své distributory. Novým cílem je pro nás Jižní Amerika, míříme i do Austrálie a na Nový Zéland,“ vypočítává exportní cíle Pavel Toman a dodává, že právě u protinožců je nejen vhodné počasí, ale létání tam má svou tradici.

Na Novém Zélandu létají turisté i farmáři

Krása australské přírody si zaslouží obdiv i z ptačí perspektivy. Vyhlídkové lety jsou pro turisty vyhledávanou atrakcí a způsobem, jak spatřit během krátké doby co nejvíce zajímavých míst. „V minulém roce jsme prodali na Nový Zéland náš hornoplošník, a zahájili jsme tak spolupráci s firmou, která pořádá vyhlídkové lety,“ potvrzuje moje úvahy Pavel Toman. „Stala se naším distributorem. Tamní trh je velmi specifický, je tam hodně leteckých škol. Letadla však kupují i místní farmáři. Zatím jsme do Austrálie a na Nový Zéland prodali asi patnáct letadel, byla to pro nás dosud spíše okrajová destinace, ale chceme se na tyto země zaměřit, protože víme, že je tam větší potenciál, než jaký jsme zatím dokázali využít. S naším distributorem na Novém Zélandu jsme v úzkém kontaktu, společně řešíme roční plány prodeje a způsob, jak prodej podpořit. Pro Austrálii nyní nového distributora hledáme.“

Skyleader si vybírá distributory, se kterými lze spolupracovat dlouhodobě. Důležitá je jejich kvalifikace, spolehlivost i to, jak jsou schopni reagovat na požadavky firmy a řešit obchodní strategii v daném teritoriu, včetně své vlastní propagace.

Vývoj nového modelu chce svůj čas

Od roku 2009 je na trhu již zmíněný Skyleader 600, který je sice postavený na konstrukcích předchozích modelů, představuje ale luxusnější verzi pro náročnou klientelu. Podle Pavla Tomana splňuje veškeré nároky na sportovnější let, má však rozšířenou kabinu s interiérem v pravé kůži. Je přizpůsoben delším dobám letu, až do vzdálenosti 1600 km.

„Vývoj nového letadla trvá dva až tři roky. Je poměrně nákladný a probíhá ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy. Velmi úzce spolupracujeme například s VUT v Brně a s ČVUT v Praze. Kromě našich pěti modelů v celokovové verzi a jednoho z kompozitu vyrábíme také simulátory letu, které si kupují letecké školy,“ uzavírá Pavel Toman.