Dušan Sedláček: Náš největší kapitál jsou lidé

„Někdy náš produkt může vypadat hodně obyčejně, jako kus gumy,“ usmívá se ředitel společnosti Gumex Dušan Sedláček při naší návštěvě v jejím strážnickém sídle. „Ovšem není guma jako guma. Třeba vyrobit takové těsnění, aby plnilo ve stroji bezchybně svou funkci, je skoro alchymie: zvolit správný materiál, který bude garantovat stoprocentní výkon a dlouhodobou životnost, všechno správně spočítat, ale taky odhadnout, protože u nových produktů nikdy přesně nevíte, jak se budou chovat v provozu.“ Pryžové a plastové výrobky Gumexu nejsou samy o sobě nijak zvlášť sofistikované, ale mají vysokou přidanou hodnotu tím, že se stávají nedílnou součástí například velmi složitých CNC strojů, které by bez nich nemohly fungovat.

Pružné partnerství

Rodinná firma oslavila loni dvacáté narozeniny. Podle Dušana Sedláčka, který stojí v jejím čele spolu s tátou-zakladatelem Janem Sedláčkem, bratrem Liborem a sestrou Janou Lagovou, se jim podařilo přežít nelehké časy i díky tomu, že se snaží být stejní jako jejich výrobky – pružní, kvalitní a užiteční. „Přežili jsme několik změn vlád, společenského klimatu i podnikatelského prostředí a daří se nám neustále zvyšovat hospodářský výsledek a růst, v posledních letech roste ročně finanční objem výroby o 40 procent. Ale i tak jsme nezapomněli, z čeho jsme vznikli, a nerozlišujeme mezi malým a velkým klientem. Chceme zachovat rodinný duch naší firmy, do něhož patří mimo jiné taky slušnost a vstřícnost k zaměstnancům i klientům. Vedle velkých dodávek pro strojírenské firmy stále vyhovíme i běžnému zákazníkovi ,z ulice‘, když k nám přijde pro ,ukrojte mi toho za dvě koruny‘.“

Výroba plastových a pryžových výrobků má u nás tradici a vždy patřila k tahounům české ekonomiky a zpracovatelského průmyslu. Zajímalo nás tedy, jak se Gumexu žije v této poměrně náročné konkurenci. Co dělá pro to, aby získal klienta, a hlavně aby se k němu vracel?

„Pečujeme o více než dvanáct tisíc zákazníků a denně jen tady ve Strážnici vyřídíme až osmdesát výrobních příkazů. K tomu přidejte brněnskou a pražskou pobočku a tři na Slovensku. Za osm měsíců letošního roku téměř 10 tisíc výrobních příkazů na 800 tisíc produktů. Je to velké množství nejrůznějších výrobních řešení. Když to zjednoduším, gumové těsnění vám uřízne kdekdo. Ale aby ještě po roce věděl, co a z čeho přesně řezal, a tu operaci bezchybně zopakoval, to už je problém. Pokud bych měl říct, čím se od naší konkurence odlišujeme, pak je to podle mne právě velmi důkladný a propracovaný evidenční systém zakázek. Zavedli jsme precizní sledování ve výrobě, elektronický systém výrobních příkazů, sledování a porovnávání časů... To všechno nám umožňuje optimalizovat i cenu pro zákazníka, a tím pádem jsme pro něj ještě atraktivnější,“ vypočítává ředitel Gumexu a dodává s úsměvem: „ISO sice nemáme, ale náš vlastní systém podle mne funguje v praxi výborně.“

Kdo chtěl pracovat, už pracuje

Jak to tedy probíhá ve skutečnosti? „Klient nám třeba pošle výkres a zaznamená, co přesně potřebuje od nás vyřešit. Máme partu specialistů výroby, strojařů, kteří vymyslí nejoptimálnější řešení. Například firma požaduje těsnění pro světlo. Určí si, jaké vlastnosti by mělo mít – samolepicí, mikroporézní a podobně, a my pak stanovíme správnou sílu a nejvhodnější typ materiálu. Naneseme na materiál samolepku a připravíme dokumentaci pro náš stroj, který těsnění vyrobí. Klientovi tak dodáme těsnění přesně na míru.

Také nás zajímá, zda pak plní svou funkci podle očekávání. Pokud se vyskytne v provozu nějaký nesoulad, co nejrychleji se ho snažíme odstranit,“ dostává se nám vysvětlení.

Parta specialistů výroby, jak tu ve Strážnici skromně říkají, je vlastně velmi výkonné vývojové oddělení. Jeho pracovníci musejí mít nejen důkladné znalosti z oboru, ale také rozumí materiálu, mají praktické zkušenosti, jak se materiály chovají, protože na papíře všechno vypadá ideálně a na nich je, aby nalezli to nejlepší řešení pro danou zakázku. Takoví lidé se nehledají snadno. „Máte pravdu,“ souhlasí Dušan Sedláček, „konstruktéry hledáme těžko, v současné době je zaměstnanost vysoká, a kdo chtěl pracovat, už pracuje. Pokud k nám nepřejdou od jiné firmy, jsme odkázáni na absolventy škol. Například ze strážnické odborné školy k nám chodí kluci během roku na zkušenou. Věříme, že se nebude opakovat situace, kdy škola ze třiceti studentů doporučila pouze jednoho.“

Možná právě proto, když se ředitele Gumexu zeptáte, na co je nejvíc pyšný, odpoví, že na lidi, které má kolem, protože lidi jsou základ. Stejnou odpověď má i na to, co si myslí, že je třeba zlepšit, protože každá lidská chyba komplikuje termín dodávky a má vliv na spokojenost klienta. Rčení, že firmu dělají lidé, berou tady v Gumexu na sto procent. A poznáte to z každého detailu, ať už listujete jejich propagačními materiály nebo si prohlížíte jejich web či procházíte s ředitelem jednotlivými výrobními halami.

Nespíme na vavřínech

„Když jsme kdysi začínali s dopravními pásy, udělali jsme jich sedmnáct za rok. Ale nyní jich jen ve Strážnici vyrobíme deset za den. Umíme však také stometrový pás přímo u zákazníka ve slévárně, to už je jiná třída. Naše pásy musejí vydržet mnoho let provozu a být naprosto funkční a bezpečné.

Pryž je jako člověk, tvárná, houževnatá. Naše práce není jen o naprogramování stroje. Je to také o umu a dovednosti. O chtění jít dál, do obtížnějších případů. Naši technici jsou zkušení a posouvají práci s materiály na vyšší úroveň. A samozřejmě nás zajímají i nové materiály a technologie. Vše s cílem usnadnit zákazníkům co nejvíce život a nabízet stále lepší řešení. Plánujeme samozřejmě další aktivity, ale ty zatím nebudu prozrazovat,“ uzavírá Dušan Sedláček.