Martin Jahoda: Úspěch ve Walmartu nám otevírá dveře po celém světě

Společnost Emco asi není třeba našim čtenářům představovat. Tedy aspoň ne těm, kteří rádi snídají müsli nebo jiné cereální výrobky. Co je však o ní už méně známé, je to, že se jedná o ryze českou firmu a také veskrze rodinný podnik, který je od začátku úzce spjat s rodinou Jahodů. Také vás možná překvapí, že firma vyváží své výrobky do více než pěti desítek zemí světa, a řadí se tak k nejúspěšnějším českým exportérům nejen v sektoru potravinářství.

České cereálie od Ruska přes Afriku až po USA

Emco založil Zdeněk Jahoda už v roce 1990 a postupně z něj vybudoval špičkovou značku v oboru ceněnou doma i v zahraničí. Můžeme prozradit, že před revolucí pracoval v podniku zahraničního obchodu a zabýval se vývozem textilních strojů, a tak se jeho firma na začátku zabývala „běžným“ zahraničním obchodem. „K cereáliím se táta dostal tak, že je nejdřív dovážel z Německa. Po nějaké době si začal navrhovat svoje vlastní obaly a dávat na ně logo Emco. Zanedlouho přišel s myšlenkou, že bude péct vlastní müsli, a tak se od roku 1998 soustředíme na vlastní výrobu,“ poznamenává Martin Jahoda, marketingový ředitel a budoucí nástupce do čela firmy.

V současné době Emco vyrábí širokou paletu cereálních výrobků, od müsli přes kukuřičné a celozrnné lupínky, ovesné kaše až po müsli tyčinky. V mnoha kategoriích má zhruba poloviční podíl na českém trhu. A v zahraničí si nevede o nic hůř – vedle Slovenska, kde je přítomno již od svého založení a kde má i pobočku, v současnosti vyváží do více než padesáti zemí světa, přičemž mezi nejvýznamnější trhy patří USA, Polsko, Alžírsko, Egypt či Rusko.

Právě v Rusku má Emco od roku 2008 dceřinou společnost Emco Tula s vlastním výrobním závodem na výrobu müsli pro ruský trh a ostatní rusky mluvící země. K Alžírsku a Egyptu přidává Martin Jahoda zajímavou novinku: „Intenzivně jednáme o otevření naší druhé zahraniční továrny, která by byla v Alžírsku, formou joint venture s naším tamním distributorem.“ Dodává, že jedním z důvodů jsou i neúnosné bariéry vstupu na trh v Egyptě: „Egypt zůstává jedním z našich největších trhů, ale abychom tam mohli naše výrobky nadále vyvážet, budeme si muset vypomoct právě novou pobočkou v Alžírsku. Z ní si díky obchodní unii mezi severoafrickými státy udržíme pozice i na egyptském trhu.“

S ohledem na zaměření tohoto čísla TRADE NEWS se ptáme i na Balkán. Firma má distributory ve Slovinsku, Srbsku, Albánii, Kosovu, Rumunsku, Bosně a vedle toho v regionu provozuje několik privátních značek – například pro Podravku v Chorvatsku nebo dvě privátní značky pro srbské zákazníky. K privátním značkám ovšem přistupují tak, že pro určitou firmu dělají na míru speciální výrobek, než by vyráběli generické produkty pro supermarketové řetězce.

Mít za partnery rodinné firmy je záruka kontinuity

Na většině trhů má Emco jednoho exkluzivního distributora; v mnoha případech jsou to rodinné firmy, s nimiž udržuje dlouhodobé vztahy. „Nedávno jsme pořádali setkání všech našich partnerů z celého světa, kde jsme s nimi procházeli naši strategii do příštích let a společné plány. A hned několik z nich přijelo v sestavě otec a syn,“ glosuje Martin Jahoda a doplňuje: „Pro nás je to oboustranná záruka kontinuity, toho, že nepřijde nový manažer a neřekne si: Na tomhle trhu znám jiného importéra, tak teď budeme dělat s ním. A skutečně s většinou z těchto distributorů pracujeme už pět, sedm nebo i deset let.“

A na co jsou v Emcu nejvíce hrdí? V tom má Jahoda junior jasno: „Určitě na to, že se nám podařilo dostat se do USA do Walmartu, největšího maloobchodního řetězce na světě, a to s našimi unikátními bezlepkovými tyčinkami. Troufám si říct, že není moc českých firem, pokud vůbec nějaké, které by byly ve Walmartu zalistované.“ Kvituje, že jim distribuce do Walmartu teď otevírá dveře, ať přijdou kamkoli: „Walmart je značka, kterou znají nejen v našem oboru všude na světě, od Číny po Argentinu.“

Nástupnictví vyřešeno

Jelikož se Emco výrazně profiluje jako rodinný podnik, jeho zakladatel a majitel Zdeněk Jahoda se rozhodl byznys postupně převést na své potomky. Martin Jahoda dostane přes polovinu firmy, podíly však získají i jeho dvě sestry, které o chod podniku také projevují velký zájem. „Všichni tu tak nějak počítáme s tím, že firmu jednoho dne převezmu.“

Ale pozor! Není to tak, že by měl synáček od otce umetenou cestičku a dopředu podržené teplé místo. „Úplně na začátku jsem sedm let pracoval v jiných firmách, což byla skvělá zkušenost. Nejdřív jsem se tedy snažil naučit co nejvíc mimo naše Emco a teď se snažím už čtvrtým rokem naučit co nejvíc v rámci něj, plánuju i trochu více rotovat pozice, abych byl na eventuální převzetí co nejlépe připraven,“ zdůrazňuje Jahoda junior. Jiným „následníkům“ v rodinných podnicích doporučuje jít nejdříve pracovat někam mimo firmu, třeba i proto, aby k nim do podniku přinesli čerstvý vítr a co nejvíce inovací.

Jako velkou výhodu a zároveň i závazek rodinného podnikání vidí Martin Jahoda kontinuitu a osobní zájem na budoucnosti podniku. „Během sedmi let, kdy jsem pracoval pro jinou firmu, tato společnost hned čtyřikrát změnila majitele, takže kontinuita tam byla minimální a také to samozřejmě bylo poznat na sníženém pracovním nasazení lidí,“ říká. To by se podle něj v rodinné firmě stát nemohlo. „Navíc firmy jako ta naše spojují svou pověst s pověstí rodiny samotné, což je ovšem pro zaměstnance, partnery i zákazníky z mého pohledu garance férového jednání.“

A co vidí jako největší výzvy pro Emco? Vedle složitostí vyplývajících z obalové legislativy zmiňuje určitá specifika segmentu, ve kterém působí. „Cereální výrobky jsou v rámci potravinářství nesmírně dynamickou oblastí. Třeba tyčinky. Jde o jeden z nejkonkurenčnějších produktů vůbec, ale také nejvíce rostoucích – meziročně roste dvouciferně. Když se v jakémkoli obchodu podíváte na regály s tyčinkami, bijí se tam všemožné trendy, různí výrobci od velkých po malé, různá složení, příchutě... A z toho všeho vyplývají vysoké nároky na neustálé produktové inovace. Prostě musíme sledovat trendy a neusnout na vavřínech,“ uzavírá Martin Jahoda.

Text: Daniel Libertin a Jana Jenšíková

Foto: archiv Emco