Obráběcí stroje ze Zlína si získaly ve světě důvěruSázka na tradici a potenciál přináší ovoce

„Když jsme se rozhodovali, zda ZPS koupíme, měli jsme za sebou už deset let poměrně úzké spolupráce, znali jsme jeho prostředí i potenciál,“ konstatuje generální ředitel firmy TAJMAC-ZPS Michele Tajariol. „Šlo o rodinné rozhodnutí a my jsme věděli, že buďto uspějeme, nebo přijdeme o klíčového dodavatele.“ Milánský TAJMAC-MTM měl s tehdejším ZPS dlouholeté aktivní obchodní vztahy, nakupoval od zlínského výrobce obráběcí stroje a podílel se na jejich vývoji.

Italská rodina vnímala tehdy Českou republiku jako teritorium s dobrou polohou a tradicí. „Věřili jsme, že se Česko bude ekonomicky rozvíjet a bude zajímavým partnerem i do budoucna, což se potvrdilo,“ doplňuje ředitel.

Baťovský duch sám o sobě úspěch nezaručí

Dnes prodává firma „české stroje ze Zlína“ do celého světa, samotné ZPS však mělo vybudováno své jméno především ve východní části Evropy, směrem na západ už tak známé nebylo. Skvěle však zafungovala synergie, protože nový majitel znalosti západních trhů měl a dokázal garantovat kvalitu. Nejdůležitějšími trhy jsou dnes Německo a Itálie, mimo Evropu míří stroje TAJMAC-ZPS do Spojených států, Číny, Indie a Ruska.

„Italská firma TAJMAC-MTM není výrobní společností, proto ani v době koupě nijak výrazně do výroby nezasahovala. Ta byla dobře zorganizovaná, zlínská firma měla své know-how. Přínosem jejího nového majitele byly především bohaté obchodní zkušenosti. V 90. letech, kdy se české podniky většinou teprve učily, jak a kde prodávat, TAJMAC-ZPS čerpal ze zkušeností svého nového majitele,“ vysvětluje Michele Tajariol.

Podnikání ve Zlíně je ovlivněno duchem baťovské doby. Nejinak je tomu u TAJMAC-ZPS. Na samém počátku jeho historie, v roce 1903, jej jako strojnickou dílnu založila firma Baťa. „Je dobře, že stále existuje povědomí o úspěchu, který zde Baťa slavil, avšak minulost již není tím, co by dokázalo prodat produkt a zajistit úspěch,“ dodává ředitel. „Lidé z regionu někdy očekávají, že se úspěch bude automaticky opakovat. Je to však podobné, jako když fanoušci klubu AC Milán, který byl před patnácti lety na špici a dosahoval vynikajících výsledků, nedokážou tuto minulost transformovat do dnešní reality. Je potřeba stále přemýšlet, jak se zlepšovat.“

Firma už stihla projít pozitivními i náročnějšími lety. V období krize 2008 se ukázalo, že má svoji specifickou mentalitu, která jí pomohla přežít. Podařilo se provést transformaci. Nebylo to jednoduché a bez bolesti, ale dokázala nastoupit cestu, která je dnes bývalému ZPS hodně vzdálená.

Inovace a zase inovace

Michele Tajariol žije v Čechách už devatenáct let. Do Zlína přišel ve svých pětadvaceti, dnes zde má svou rodinu a na zdejší život nedá dopustit. „Zlín není metropole jako Milán, způsob života je tu klidnější a zdravější. Česká republika kromě toho, že je čistá a dobře zorganizovaná, je také bezpečná. Jediné, na co si dodnes nemohu zvyknout, je to, že se každý den začíná pracovat mnohem dřív než v Itálii,“ dodává s úsměvem.

A jak si firma udržuje konkurenceschopnost? „V našem oboru se samozřejmě neobejdeme bez inovací, utkáváme se s konkurenty z velmi inovativních zemí, jako je Tchaj-wan nebo Čína. Abychom dokázali obstát, musíme neustále hledat nová řešení, přestože obráběcí stroje jsou poměrně konzervativním produktem,“ dozvídáme se od šéfa zlínské firmy. Koneckonců právě hledání řešení i tam, kde ho jiní nevidí, je podle něj charakteristickým rysem italských manažerů. Zatímco nám prý může italský způsob jednání připomínat vyjednávání a přesvědčování na tržišti, rozhodně to není styl, který by postrádal profesionalitu, je pouze více flexibilní a kreativní.

Zlín jako přidaná hodnota

Za velkou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu považuje Michele Tajariol především fakt, že se obráběcí stroje vyrábí z velké části přímo ve Zlíně. „Zákazníkům můžeme přímo v našem areálu ukázat, jak jejich stroj vzniká, a tak důvěra v produkt je výrazně vyšší, než když se dívají pouze na hotový výrobek v showroomu.“ To je také filozofie, s níž italská rodina do Zlína vstupovala, udržuje ji a věří v ni. Jít tímto směrem však představuje řadu investic, každoročně majitelé investují zpět do firmy 10 % ročního obratu. A nebojí se ani těch s dlouhou dobou návratnosti. Obnovili například technologii slévárny.

„Rád spolupracuji se silnými bankami, které mají likviditu a dokážou klientům nabídnout různá řešení,“ rozvíjí téma financování Michele Tajariol. „Taková je Komerční banka, se kterou úspěšně spolupracujeme. Je to velmi aktivní banka, která i přes svoji velikost zůstává stále flexibilní. Oceňujeme to, že má tendenci nás poznat, zjistit, jací jsme, jakých dosahujeme výsledků a co potřebujeme. Důležitá je pro nás také role regionálního manažera a lidí, kteří nám pomáhají a jimž my důvěřujeme. To, co nám nabídnou, se pak většinou také realizuje, což řada jiných bank nedokáže. Všechny tyto aspekty hodnotíme velmi pozitivně,“ pochvaluje si šéf zlínské firmy partnerství s Komerční bankou.

MSV je pro nás důležitý

Na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně představí TAJMAC-ZPS novinky především z produktové řady obráběcích center. „Věříme, že veletrh bude přínosem, přestože od jara došlo k ochlazení na trzích v Evropě i ve světě. Očekáváme, že od podzimu se poptávka oživí a začne se zvedat. Brněnský MSV ukazuje atmosféru v regionu, což je pro nás důležité, přestože nemá tak velký dopad jako veletrhy v Hannoveru nebo v Miláně,“ hodnotí plusy MSV Michele Tajariol.

O významu účasti své firmy na největším tuzemském veletrhu nepochybuje. Využívá této příležitosti především pro osobní setkání se zákazníky, kteří pozvání na stánek vnímají také jako určitou formu poděkování za spolupráci. „Snažíme se, aby se cítili na našem stánku dobře a užili si, že jsme italská firma – klademe tedy důraz na dobré jídlo i atmosféru. A těm, kteří zatím našimi zákazníky nejsou, chceme ukázat, jak by se mohli cítit, až jimi budou.“

A co tolik omílaný nedostatek technicky vzdělaných pracovníků? „TAJMAC-ZPS spolupracuje téměř se všemi technickými univerzitami v Čechách, spíše však na konkrétních projektech, které studentům zadává. Tím, že ve Zlíně chybí pro nás důležité technické obory, například konstrukce strojů, technologie strojírenské výroby, je těžké studenty přilákat k dlouhodobější spolupráci a setrvání ve firmě. Potřebovali bychom, aby byl Zlín pro mladé lidi atraktivnější,“ posteskl si ředitel na závěr.

Text: Vlasta Piskačová

Foto: Vlasta Piskačová a archiv TAJMAC-ZPS