Měnící se svět se bude opírat spíš o menší inovativní firmy

V souvislosti s inovacemi se hovoří o Švédsku a jeho globálních značkách. Na to, jaké jsou důvody úspěchu švédské ekonomiky, jsme se zeptali přímo Švéda – Martena Runowa, který je majitelem mezinárodní společnosti Performia. A protože se zabývá převážně lidskými zdroji, první otázka zněla:

Dalo by se říct, že švédská ekonomika vděčí za svůj úspěch vlastnostem, jimiž se vyznačuje převážná většina Švédů?

Zajímavá otázka, řekl bych, že ano. Jedna věc, která je ve Švédsku tradičně velmi silná a pro nás odjakživa typická, je týmová práce, příprava projektů a diskutování o problémech ve skupinách lidí. A také na mimopracovní úrovni: když se nám něco líbí, jdeme za sousedy a řekneme jim, že je to dobré a že by to měli taky vyzkoušet. Totéž platí o studiu – na našich univerzitách jsou už dlouho zavedeny studijní skupiny či kruhy lidí, kteří dohromady studují stejné předměty. Tento přístup byl aplikován například i před vstupem Švédska do Evropské unie. Lidé, kteří měli rozhodnout, zda vstoupit do EU, či ne, byli rozděleni na malé skupiny, v nichž společně studovali zákonitosti fungování unie a diskutovali o tom, jaké jsou klady a zápory tohoto kroku.

Každá krize se nejdřív projeví v oblasti lidských zdrojů.

Ve Švédsku se diskutuje

Myslíte, že tradice diskutování vedla k tomu, že Švédové mají pocit, že se s jejich názory počítá?

Ano, určitě, a také k tomu, že je podstatné, aby všichni členové skupiny chápali, co si její ostatní členové myslí a proč. Ve firmách se to pak projevuje ve vysoké loajalitě pracovníků, jejich identifikaci s firmou a lepším pochopením cílů a fungování firmy.

Znamená to, že se Švédi umějí lépe dohodnout?

Skóre švédských pracovníků v oblasti schopnosti dosáhnout dohody či kompromisu je velmi vysoké. Ve švédských společnostech je proto jednou z klíčových podmínek přijetí zásadních kroků či změn fakt, aby s nimi všichni pracovníci souhlasili. Pro srovnání: americká filozofie byznysu stojí spíš na silném lídrovi. Ten všem řekne, co a jak se bude dělat, a všichni to udělají bez ohledu na to, zda s tím souhlasí. Je to rozkaz, a oni podle něj musejí jednat. Proto hraje v amerických firmách tak velkou roli firemní politika – představuje jakousi autoritu, podle níž je třeba se neustále řídit. Když nevíte, jak se máte zachovat, podívejte se, jak se k tomu staví politika společnosti, a máte to.

I Švédsko hledá talenty

Když se řekne Švédsko, většina lidí v České republice si patrně představí vysoké daně, ale štědrý sociální stát. Jak moc je to blízko realitě?

Velkým rizikem pro koncept švédského sociálního státu je v současné době zejména klesající úroveň vzdělávacího systému a z toho vyplývající stále nižší úroveň vzdělanosti obyvatel. Velká většina všech těch úspěšných švédských globálních firem, jako jsou IKEA, ABB, Tetra Pak, Volvo nebo Scania, byla založena před přibližně dvaceti lety. V poslední době se téměř nikdo nový neobjevil, snad s výjimkou hudebního průmyslu či IT firem, které jsou teď jedněmi z nejvýznamnějších exportních sil ve Švédsku. Takže lze předpokládat, že s měnící se povahou světa se bude měnit i struktura švédského průmyslu. Ten se už pravděpodobně nebude dál opírat o velké společnosti, ale spíš o menší firmy, které přijdou s nějakou inovací či zajímavým nápadem. To je ale tendence, která je celosvětová, neděje se tak pouze ve Švédsku.

Trhy s tradičními výrobky typu automobilů, televizí a elektroniky nebo i strojírenství se podle mého názoru budou čím dál víc přesouvat směrem na východ, do Ruska, Číny, Indie, kde je po nich rostoucí poptávka, zatímco zde na západě bude kladen stále větší důraz na služby. Lidé jsou víc zaneprázdnění a z toho vyplývá ještě větší potřeba služeb.

Když máme postupovat opatrně, protože se bojíme, většinou dopadneme ještě hůř, než jsme si mysleli.

V krizi si nemůžeme dovolit žádné chyby

Jaké jsou podle vás dopady ekonomické krize na pracovní trh?

Po více než pětadvaceti letech profesní kariéry v personalistice zastávám názor, že každá krize se nejdřív projeví právě v oblasti lidských zdrojů. Nejprve se přestanou ve firmách nabírat noví lidé a teprve pak po nějakém půl roce celá společnost zjistí, že celá ekonomika jde dolů. Jde tedy o jakýsi signál – firma zvolí opatrnější strategii, řekne si, že s najímáním nových lidí ještě počká, a to má pak další dopady.

Naše práce jakožto organizace zajišťující nábor je nyní v době krize ještě daleko důležitější. Pokud uděláte chybu v nabírání lidí v době hospodářského rozkvětu, je to v pořádku, ale pokud stejně chybujete v době krize, důsledky jsou mnohem horší. Pokud by firmy někdy měly být obezřetné a pořádně si rozmyslet, koho přijmout, je to právě teď, protože v této situaci si nemůžete dovolit žádné chyby.

Dbejte na to, aby vás bylo stále vidět

Jaké rady byste dal personalistům ve firmách v této situaci vedle toho, aby byli opatrnější?

Musím hlavně říct, že slovo „opatrný“ dvakrát nemusím. Protože když máme postupovat opatrně, protože se bojíme, většinou dopadneme ještě hůř, než jsme si mysleli. Trochu bych to tedy opravil: firmy by měly aktivněji a agresivněji vyhledávat lidi, kteří by jim mohli opravdu pomoct. Nakonec v horší ekonomické situaci bývá o dost lepší dostupnost kandidátů, už jen z důvodu zvýšené poptávky po práci z jejich strany. Můžete si zkrátka vybírat z většího počtu lidí. Pro lidi je to samozřejmě v první řadě velmi složitá situace, když jsou propuštěni nebo když dlouho nemůžou najít práci, ale měli by to vnímat především jako příležitost.

V současnosti žijeme především v době nejistoty. Neznám snad nikoho, kdo by dokázal s určitostí říct, jaký bude rok 2014. Jsou tu určité signály okolo vývoje společné evropské měny, které dělají starosti mnoha lidem. Mezi lidmi panuje nedůvěra k měnám, která se může zvyšovat.

Pro firmy však existuje osvědčená rada v době krize: vyrábět. Dále dělá mnoho společností velkou chybu v tom, že přestávají propagovat svoje výrobky, neinvestují peníze do reklamy. Nevidí už ale to, že když přestanou rozšiřovat svoje výrobky mezi lidmi, má to ještě výraznější negativní dopad na produkci, a tím pádem i na tržby. Tak se můžou snadno dostat do nebezpečného začarovaného kruhu, protože si řeknou – letos jsme na tom ještě hůř než loni, musíme tedy propagaci úplně zastavit, nebo půjdeme do bankrotu. Ale ve skutečnosti se firmy do této situace dostaly právě kvůli tomu, že přestaly dávat peníze do reklamy.

Firmy, které v době krize investují více do produkce i do reklamy, mají větší šanci získat větší podíl na trhu.

Podle vás tedy firmy mají dbát na to, aby je bylo stále hodně vidět?

Zcela určitě. Firmy, které v době krize investují více do produkce i do reklamy, mají větší šanci získat větší podíl na trhu, a tím pádem i lepší ekonomické výsledky. Jednoduše řečeno: když všichni sedí a vy se jako jediní postavíte, je vás mnohem lépe vidět a lidé si vás daleko spíše všimnou, než když stojí všichni. Vaši klienti si řeknou -vida, oni komunikují, pořád mají někde reklamu, asi něco dělají dobře; tak si to zkusíme koupit a uvidíme. A neplatí to jen o zákaznících, zrovna tak si vás lépe všimnou i uchazeči o zaměstnání, takže jsme zase u toho, že takto můžete získat mnohem kvalitnější pracovníky. Chce to zkrátka být aktivní neustále, protože když budete potichu sedět v koutku, tak krizi spíš napomáháte.