Bettina Kirnbauer: Česko a Rakousko jsou ti nejlepší sousedéRozumíme si a můžeme se na sebe spolehnout

Bettina Kirnbauer se vrátila do Prahy v loňském roce jako velvyslankyně Rakouska téměř po dvaceti letech. Říká, že v Česku našla vzkvétající zemi, kde ve všech oblastech došlo k velkému posunu. S tím souvisí i pokrok ve vzájemných vztazích Rakouska a Česka, které jsou dnes opravdu velmi těsné. Její první rok byl do velké míry poznamenaný pandemií covidu-19. „Ta ale mimo jiné ukázala, jak dobré a stabilní naše vzájemné vztahy dnes jsou,“ pochvaluje si.

Read in English

Jak tedy svůj první rok s odstupem hodnotíte?

Za tuto relativně krátkou dobu v roli velvyslankyně ve vaší krásné zemi jsem se díky mnoha setkáním a zkušenostem hodně dozvěděla a hodně toho zažila. Vzhledem ke covidu to bylo také velmi turbulentní a plné změn.

Pandemie samozřejmě měla dopad na vztahy mezi oběma zeměmi v mnoha oblastech, zejména v omezeném cestování, ať už šlo o hraniční kontroly nebo dokonce částečné uzavření hranic. To se ovšem dělo po celém světě. Zvlášť obtížná byla tato doba pro odvětví, která souvisejí s turismem.

Pokud na celé věci bylo něco pozitivního, tak to bylo určitě zjištění, jak moc nám chybí naši sousedé, lidé, s nimiž jsme se najednou už nemohli setkat, a s tím související uvědomění, jak moc jsme si v Evropě zvykli na otevřené hranice a jak úžasná je díky EU svoboda cestování a pohybu. Naštěstí se situace nyní s postupujícím očkováním zlepšila. Covidová omezení také ukázala, jak dobré a stabilní jsou vztahy mezi našimi zeměmi. Muselo se mimo jiné rychle najít řešení pro pendlery a troufám si říct, že tuto otázku jsme vyřešili méně komplikovaně ve srovnání s regulací mezi Českou republikou a jinými státy.

Výzvy urychlené pandemií a jazykové kompetence

Pro Rakousko je Česká republika třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem v celé EU. Rakousko jako jeden z nejdůležitějších přímých investorů v České republice vytváří okolo sta tisíc pracovních míst. Je přesto podle vás v obchodních či kulturních vztazích mezi Českem a Rakouskem nějaký nenaplněný potenciál?

Velmi důležitou společnou výzvou je přechod na udržitelnou, zelenou ekonomiku. Vedle toho se na trhu práce objevují zásadní změny urychlené pandemií. S tím souvisí digitalizace, která je důležitou výzvou nejen pro malé a střední podniky.

Velkou roli hrají také jazykové kompetence: zejména malé a střední firmy z Rakouska, které jsou na českém trhu, hledají v Česku pracovníky s dobrou znalostí němčiny. Proto již více než deset let běží společná kampaň s názvem Šprechtíme, kterou zaštiťují německá a rakouská ambasáda, Goethe-Institut, Rakouský institut a další organizace na podporu studia německého jazyka.

Během své diplomatické kariéry jste už v Praze předtím působila, a to v letech 1998 až 2001. V čem se podle vás Česko za tu dobu nejvíc změnilo? Čím vás zaujalo a čím naopak zklamalo?

I země, o které si myslím, že ji dobře znám, mě znovu a znovu překvapuje novými zkušenostmi a zážitky, a to veskrze pozitivními – na zklamání zde není prostor. Česko se za tu dobu hodně proměnilo. Od roku 2004 je členem EU, ve všech oblastech došlo k velkému posunu, země vzkvétala a i vztahy mezi našimi dvěma zeměmi se skvěle rozvíjely a nyní jsme si opravdu velmi blízko. Nalezli jsme uspořádání otázek, které do té doby byly otevřené. Různé úhly pohledu, například na otázku využití atomové energie, samozřejmě stále existují, ale i v nich jsme schopni vést věcnou debatu.

Za přelomový projekt v porozumění mezi našimi národy považuji společnou historickou knihu s názvem Sousedé: Česko-rakouské dějiny. V knize, jejíž vznik byl iniciován oběma vládami, se sedmadvacet historiků z obou zemí zabývá dějinnými zkušenostmi Čechů a Rakušanů v posledních dvou stoletích.

Partnerství mezi regiony i v rámci vědy a vzdělávání

Jak funguje spolupráce na úrovni konkrétních regionů?

Mezi hraničními rakouskými spolkovými zeměmi (Dolní Rakousko, Horní Rakousko) a Vídní a sousedními českými kraji (Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina) existuje velmi úzká kooperace. Rovněž je třeba zmínit spolupráci mezi hlavními městy Vídní a Prahou, četná partnerství mezi městy a obcemi a program EU Interreg, který poskytuje téměř sto milionů eur na přeshraniční projekty po dobu sedmi let.

Jako nedávný příklad této vynikající spolupráce bych ráda uvedla rychlou pomoc, kterou poskytly rakouské záchranné týmy po ničivém tornádu na jižní Moravě. Rakouští záchranáři tehdy byli na místě jako jedni z prvních. To bylo možné právě díky dohodě o přeshraniční spolupráci v záchranné službě.

Zajímavý je mimo jiné program AKTION Česká republika – Rakousko pro podporu bilaterální spolupráce ve vzdělávání a vědě v terciárním sektoru. Můžete ho více přiblížit?

Naše země jsou jakožto sousedé propojeny na všech úrovních a program AKTION Česká republika – Rakousko již léta pomáhá rozšiřovat vzdělávací, vědeckou a výzkumnou spolupráci mezi námi ve všech vědních oborech.

V rámci projektů jsou mimo jiné financována stipendia pro studenty a akademiky z obou zemí na provádění výzkumných projektů, pro pořádání vědeckých akcí typu sympozií, exkurzí atd. Kromě toho jsou z programu podporovány letní jazykové kurzy němčiny a češtiny a letní školy s kurzy, přednáškami a semináři z různých vědních oborů. Největší zaměření je na ty projekty, které jsou předmětem bilaterálního či regionálního zájmu v obou zemích.

Rostou počty českých turistů v Rakousku a naopak?

Oživení turismu, který během pandemie hodně trpěl, je v současné době důležitá věc. Je pravda, že Rakousko se ještě nedostalo na předkrizovou úroveň, pokud jde o počty návštěvníků, ale pozitivní je, že lze znovu bez větších komplikací cestovat do sousedních zemí. Cestovní ruch mezi našimi dvěma státy je velmi důležitým prvkem ve vztazích, a to nejen z ekonomického hlediska. Pomáhá lidem v obou zemích, aby se lépe poznali. Osobní setkávání je z mého pohledu vždy nejdůležitější formou bilaterálních vztahů.

Rakousko má co nabídnout a čeští hosté jsou zde vždy vítáni. Češi dlouhodobě patří mezi nejčastější návštěvníky a víme, že krásy Rakouska umějí ocenit. Najdete je nejen na sjezdovkách, ale také třeba u rakouských jezer a řek a na cyklostezkách po celé zemi. Jen v červenci se jejich počet zvýšil o 27 procent.

Jaká je vaše vize, kam by vzájemná spolupráce našich zemí měla směřovat?

Přeshraniční spolupráce na všech úrovních, v politice, administrativě, podnikání a kultuře, se stala samozřejmostí a kontakty mezi lidmi a rodinné vazby se také stávají rozmanitějšími. Moje představa je, že Česko a Rakousko by měly pokračovat v utváření naší budoucnosti v rámci společné Evropy. Měly by tak činit v těsné koordinaci, tak aby vzájemná spolupráce a integrace našich dvou zemí byla tak silná, že ji v budoucnu nebude moci nic ohrozit.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv B. Kirnbauer