Christoph Rath: Česká republika je ve skupině Vienna Insurance Group premiantem

„Kdybych byl českým podnikatelem a chtěl si získat rakouského obchodního partnera, určitě bych ho co nejdříve pozval k sobě do firmy. Prezentoval bych mu, jak moje produkty vznikají a proč se na ně může spolehnout. A abych se jako hostitel ukázal v tom nejlepším světle, vzal bych ho určitě do Prahy,“ říká Christoph Rath, který pracuje již sedmnáct let ve skupině Vienna Insurance Group (VIG) a v současnosti je členem představenstva ČPP a Kooperativy. Během interview nás inspiroval i k dalšímu doporučení – vzít dobývaného klienta na anglické představení Divadla Járy Cimrmana. Pokud se bude dobře bavit, zjistíte, že máte stejný humor. A to je pro dlouhodobé partnerství nejen v obchodě hodně důležité.

Read in English

Vy jste na takovém představení byl a smál se, takže můžeme rovnou říct, že jste pro svou pozici tady v dceřiných společnostech VIG v Praze jako stvořený. Překvapilo vás, že máme podobný humor?

Musím přiznat, že překvapilo. Víte, bylo to v prvních dvou týdnech mého působení ve vašem hlavním městě. Tehdy jsem se sám sebe ptal, zda vůbec existuje něco jako český humor. Mí čeští kolegové se mi zdáli poněkud rezervovaní. Do té doby, než mě vzali právě na cimrmanovskou hru Dobytí severního pólu v angličtině. To bylo úžasné! Smáli jsme se, až nám tekly slzy, a já jsem se uklidnil, že máte obrovský smysl pro humor a že je to navíc humor, kterému my Rakušani rozumíme.

Co vás ještě v těch počátcích v Praze překvapilo?

První víkend jsem se procházel městem – a najednou jsem uviděl náklaďák rakouského vinařství, jednoho z největších v příhraničí. Zrovna vykládali víno u jedné z pražských restaurací a vidím svého známého, vinaře. „Co ty tu děláš?“ ptám se. „A co ty? Já jsem tu každý víkend, někdy vezu půlku náklaďáku vína, ale často i celý.“ „Máš tady víc klientů? Jak ses k nim dostal?“ zajímám se. „Jednoduše. Nějaký čas jsem každý víkend jezdil do Prahy, chodil za šéfy restaurací a dával jim pět lahví, aby mé víno ochutnali. Že se příští týden vrátím a řeknou mi, jestli je dobré.“ A tak si vybudoval klientelu. Později jsem byl překvapený, v kolika pražských restauracích mi nabídli rakouské víno z našich nejrůznějších vinařství.

Je to asi stejné jako s českým pivem v Rakousku, nebo ne?

Právě že ne. U vašeho piva, které je opravdu výtečné, mě naopak překvapuje, že ho v Rakousku stěží seženete… Ve Vídni je skutečně jen pár pivnic, kde mají Pilsner anebo Budweiser, například v Prateru ve Schweizer Hausu. A lidé tam na ně rádi chodí. Ale to je opravdu jedno z mála míst. Vůbec to nechápu. Když jsem se na to ptal manažera z plzeňského pivovaru, tak mi odpověděl, že v Rakousku prodají za rok to, co v Česku za týden…

Osudové Česko

Když jsme zmínili našeho klasika Járu Cimrmana, napadá mne jeho legendární „Nejlepší školou života je život“. To u vás platí stoprocentně. Kdy do vašeho života vstoupila poprvé Česká republika?

Narodil jsem se v Mistelbachu nad Zayou, tedy 36 kilometrů od Mikulova. Vzpomínám na dobu, kdy se k nám z České republiky jezdilo nakupovat hlavně elektrospotřebiče, na ty chladničky a televizory na střechách starých škodovek. A taky si pamatuji, jak tehdy vypadalo české pohraničí – a když to srovnám s dneškem, musím hluboce smeknout, ten posun je impozantní a zaslouží si jen obdiv. Dnes žádné rozdíly mezi naším a vaším pohraničím vlastně neexistují. Když jedete kolem rakouského golfového hřiště dvacet kilometrů od Mikulova, na parkovišti má většina aut českou espézetku.

A kdy se stalo Česko součástí vaší profesní kariéry?

Nebudete tomu věřit, ale už před čtvrt stoletím, krátce po maturitě. Tehdy jsem nastoupil na pobočku jedné banky v Poysdorfu. Mezi jejími zaměstnanci jsem byl tehdy jediný, kdo uměl anglicky. Bylo to v době, kdy se čeští klienti zajímali o bankovní produkty a spojení s Rakouskem. No a kdykoli přišli k nám do banky, šéf mi řekl: „Umíš anglicky, tak to vyřiď.“ Mě to moc bavilo. Líbilo se mi jejich podnikatelské nadšení, ta obrovská chuť vybudovat něco nového.

Už tehdy mne vaše země lákala, ale musel jsem si ještě chvíli počkat. Když jsem nastoupil do skupiny VIG, byl jsem pracovně třináct let na Balkáně, v Bělehradě a později v Sofii. Do Česka jsem přišel před dvěma roky a byl to pro mě vlastně návrat do západního světa. Máte obecně velmi vzdělanou a pracovitou společnost. Líbí se mi, že jste flexibilní, inovativní, máte technické myšlení, hledáte to nejlepší řešení. Vaše země je krásná a Praha je asi nejhezčí město, kde jsem žil – tedy společně s Vídní.

Jak české know-how ovlivňuje rakouský pojistný trh

Jak vnímá prostřednictvím ČPP a Kooperativy Českou republiku skupina VIG?

Česká republika má ve skupině VIG mimořádné postavení. Díky perfektní práci mých kolegů v Kooperativě a ČPP má VIG v Česku zhruba třetinový podíl na pojistném trhu. A to nemá nikde, ani v Rakousku. Je to obrovský úspěch, neboť tohoto výsledku bylo dosaženo od nuly ve velmi krátké době.

Projevuje se to také ve vztahu VIG ke svým českým dceřinkám? Preferuje vás? Dá na váš názor či zkušenost?

Samozřejmě. Jako úspěšné dcery se dokážeme lépe prosadit. Dokonce se od nás očekává, že budeme kreativní a přijdeme s novým řešením. Naše výsledky nám dávají vysokou míru flexibility a svobody. Můžeme přijímat rozhodnutí, aniž bychom každý krok koordinovali s Vídní.

Ovlivňujete svými přístupy nějak produkty celé skupiny VIG?

Ano, a mohu uvést hned několik příkladů. Třeba naše segmentace povinného ručení a náš přístup v tomto směru se ujal v celé skupině. Nebo společnost Global Assistance, ta vznikla a má sídlo v Praze a odtud zajišťuje služby v dalších zemích v rámci celé VIG.

Služby Global Assistance jsou u nás hodně známé, ale myslím, že málokdo ví, že je jejím vlastníkem právě VIG. Existuje ještě nějaký takový příklad, kdy VIG z Prahy poskytuje služby v ostatních zemích zastoupených ve skupině?

Například naše zajišťovna VIG Re, která existuje třináct let. Nesídlí ve Vídni, ale v Praze v Templové ulici. Odtud koordinuje obchod napříč celým koncernem.

Začali jsme Cimrmanem, na závěr se tedy k němu vraťme. „Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá,“ říká klasik. Je tedy ještě něco, co byste chtěl vyzdvihnout?

Rád bych zdůraznil, že v Praze působím nesmírně rád. Jsem hrdý na to, že je české zastoupení hned po Rakousku nejpevnějším pilířem naší skupiny. V posledních letech byly jeho výsledky mimořádné a růstový trend dále pokračuje, což upevňuje naši pozici, ale je také obrovským závazkem. Když se však rozhlédnu kolem, věřím, že toto postavení obhájíme. S obrovskou chutí budu i nadále při tom.

S Christophem Rathem hovořila Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík