Anna Azari: Skvělý vztah Česka a Izraele mě nepřestává udivovat

Nová velvyslankyně Izraele v České republice Anna Azari má za sebou bohaté zkušenosti z diplomatických postů v okolních zemích. O Česku a Češích toho ví mnoho a plánuje jim během své mise prezentovat současný Izrael a zvyšovat atraktivitu země i pro mladší generace. Jak sama říká, Prahu si pro svůj další post vybrala sama, protože chtěla na vlastní kůži zažít příslovečné výborné vztahy obou států. Naše země ji ale láká i tím, že zde vidí dynamické prostředí pro růst, ve kterém je zároveň možné být u historických změn. V rozhovoru popisuje svůj vztah k Česku a představuje již zavedené i nově chystané iniciativy a spolupráce mezi oběma zeměmi.

Read in English

Novou velvyslankyní jste od srpna tohoto roku. Jaké jste měla povědomí o Česku před svým příchodem?

Obrázek České republiky pro mě i pro všechny Izraelce má hned několik vrstev. Za prvé na samém počátku izraelského státu byla podpora od vaší země v podobě zbraní a výcviku pro naši budoucí armádu – o tom ví většina Izraelců. Za druhé, a to je možná specifické pro mě jako pro milovnici historie, je tu povědomí o mnichovské dohodě z roku 1938, která stála na počátku druhé světové války. Za třetí je tu pravděpodobně jediná píseň zpívaná v hebrejštině, která se týká Čechů: jmenuje se Sen, který jsem snil o Praze, a vypráví o sovětské invazi do Československa v roce 1968. Na tuto událost mám také osobní vzpomínky – do svých dvanácti let jsem vyrůstala v Litvě, která tehdy byla součástí Sovětského svazu. Moje rodina a všichni, kdo v tehdejším východním bloku patřili k vrstvě inteligence, považovali okupaci za tragédii. Kdykoli se konaly nějaké turnaje v hokeji a hrály proti sobě Československo a SSSR, bylo jasné, komu budeme fandit.

Česko-izraelské vztahy prostupují celou společností

Je něco, co vás tu překvapilo?

Jako dlouholetá diplomatka ve službách izraelského ministerstva zahraničí toho vím o České republice hodně, včetně neskutečné míry jejího přátelství vůči Státu Izrael. Když jsem se poohlížela po diplomatickém postu v zahraničí a uviděla volné místo v Praze, hned jsem věděla, že sem chci jít. I tak mě ale nepřestává udivovat, jak skvělý je vztah Čechů k Izraeli. Přijde mi, že funguje napříč celou českou společností, není to jen záležitost vaší politické reprezentace.

Zmínila jste, že jste vyrůstala v Litvě. Během své diplomatické kariéry jste působila mimo jiné jako velvyslankyně v Polsku, na Ukrajině či v Rusku. Co vás na této části Evropy přitahuje?

Určitě mám výhodu v tom, že mám relativně dobrou znalost těchto regionů a v neposlední řadě i ruského jazyka. Celkově mi tyto země přijdou nesmírně zajímavé, protože se rychle mění a vy v nich máte šanci zažívat historické změny v přímém přenosu. I když bohužel ne všechny tyto změny vždy míří správným směrem.

Zvláštní je taky to, že ačkoli tyto čtyři postkomunistické státy by si teoreticky měly být hodně podobné, je aspoň z mojí zkušenosti každý z nich úplně jiný, ať už jde o náboženství, kulturu či životní postoje.

Oslovit mladší generace pomocí současného umění a hi-tech

Co od svého diplomatického postu v Praze očekáváte? Co jste si takto na začátku stanovila jako hlavní cíle pro své nadcházející angažmá?

Jak už jsem zmínila, chtěla jsem na vlastní kůži zažít ty skvělé česko-izraelské vztahy. Takže mým hlavním cílem je nepokazit je. Dále chci co nejvíc oslovit mladou generaci, protože si uvědomuji, že váš kladný vztah k Izraeli nelze brát automaticky. Je to něco, na čem musíme neustále pracovat, a zejména u mladších lidí. Také bych chtěla do Česka přivést více ze současného Izraele, včetně novinek v hi-tech oborech a současném umění, což by mohlo zaujmout právě mladé lidi.

Existují nějaké programy nebo iniciativy, které by to ze strany velvyslanectví podporovaly?

Jednou takovou iniciativou je projekt Cemach, který odstartoval v roce 2015 a jehož cílem je více sblížit české a izraelské studenty středních škol. Projekt zahrnuje přednášky pro středoškoláky a studentské soutěže v oblasti umění, literatury a IT. Zrovna dnes jsme měli slavnostní vyhlášení letošního ročníku. Studenti nám říkali, že na začátku nevěděli o Izraeli vůbec nic, protože je nikdy nenapadlo se o něj zajímat, ale během přípravy svých prací si o naší zemi zjišťovali víc a víc informací, a utvářeli si tak názory a postoje. Když jsem to slyšela, obrovsky mě to nabilo pozitivní energií.

Mnoho příkladů fungující spolupráce

V rozhovoru pro TRADE NEWS z roku 2019 zmínil váš předchůdce Daniel Meron několik příkladů probíhající či plánované spolupráce mezi Izraelem a Českem na poli nových technologií, umělé inteligence, zdravotnictví či start-upů. Jaká je aktuální situace v těchto oborech?

Například ve zdravotnictví probíhá mezi našimi státy velmi úzká spolupráce na výzkumu covidu a v dodávkách ochranných prostředků proti němu. Pro start-upy a nové technologie máme k dispozici řadu platforem, které oběma stranám pomáhají navazovat a rozvíjet spolupráci. Nedávno jsem se setkala mimo jiné se zástupci Centra česko-izraelských inovací a partnerství, kteří mi potvrdili, že jsou se svými izraelskými protějšky propojeni na všech frontách. Celkově se toho v těchto oborech děje opravdu hodně, a otázkou tak je, jak to můžeme ještě více zrychlit a zefektivnit. Jednou z možností je například zakládat společné podnikatelské akcelerátory.

Není možné přicházet na špičkové inovace bez neúspěchů, často i opakovaných.

 Můžete uvést nějaké příklady spolupráce mezi Izraelem a Českem v oblasti IT a inovací?

Tím nejlepším je pravděpodobně izraelská společnost Check Point, která se zabývá kybernetickou bezpečností. V Česku mají velkou pobočku, jsou tu dlouhodobě velmi úspěšní. Dále bych zmínila Česko-izraelský ženský hackathon, který se letos konal ve spolupráci s izraelskými vysokými školami Azrieli College a Hadassah Academic College. Účastníci pod vedením mentorů na obou stranách řešili otázky násilí na dětech a sexuálního obtěžování na univerzitách. Navrhli praktická řešení, mezi jinými například mobilní aplikace, z nichž jedna bude pravděpodobně letos na podzim uvedena na trh. Na příští rok plánujeme zřídit iniciativu pro ženy v IT – bude to součást mojí mise zaměřené na to, aby se dále posilovalo postavení žen na trhu práce.

Jakou inspiraci si může Česko vzít z toho, jak se v Izraeli daří propojovat výzkum a byznys? Jaký na to má vaše země recept?

Pokud jde o úspěch Izraele v tomto směru, je důležité zdůraznit silnou roli izraelské armády, která do značné míry funguje jako jakýsi akcelerátor pro většinu technologických odvětví v zemi. Navíc přijímá ty nejlepší mladé lidi, kteří se tam naučí pracovat s nejnovějšími špičkovými technologiemi a když pak armádu opustí, jsou výborně připraveni na práci v jakékoli IT nebo hi-tech společnosti kdekoli na světě. Zapojit tímto způsobem svou armádu je samozřejmě něco, co Česká republika nemůže – a naštěstí ani nemusí – dělat stejně.

Na rozdíl od Izraele má vaše země velmi silný průmysl a strojírenství a jinou strukturu ekonomiky. Máte kvalitní inovace a inovativní přístupy. Musím ale zmínit jednu věc, která je v izraelské kultuře nesmírně důležitá a hluboce zakořeněná, a to je schopnost přijmout selhání. Není možné přicházet na špičkové inovace bez neúspěchů, často i opakovaných.

Další skutečnost, která v izraelském prostředí udělala zázraky, byla výstavba univerzitních a výzkumných kampusů, kancelářských parků nebo i armádních prostor blízko sebe. Tato těsná fyzická blízkost usnadňuje sdílení, využití a komercializaci nápadů, které na univerzitách vznikají. Čím více takových propojených areálů budete mít, tím lépe bude spolupráce výzkumu a byznysu fungovat.

S Annou Azari si povídal Daniel Libertin

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv Anny Azari