Tanger Med, obří přístav s bezcelní a logistickou zónou na severu Maroka, by mohl být symbolem vzestupu země v posledních letech. Tento největší přístav v Africe a zároveň v celém Středozemním moři ročně odbaví na 6 milionů přepravních kontejnerů a slouží jako přestupní stanice pro zboží z Ameriky, Afriky a Evropy. Maroko se tak z ekonomiky, jejímž hlavním vývozním artiklem byla hnojiva, postupně stalo centrálou automobilového či leteckého průmyslu. „Dokonce se říká, že na každém vyrobeném boeingu či airbusu najdete alespoň tři součástky, které byly vyrobeny v Maroku,“ směje se Hanane Saadi, marocká velvyslankyně v České republice, s kterou jsme hovořili v její pražské rezidenci.
Předpokládám, že strategie zaměřit se na tato odvětví se ukazuje jako správná i ve světle nynějších změn vyvolaných pandemií?
Ano, v souvislosti s covidem je znát tlak na zkrácení výrobních a dodavatelských řetězců, jejich větší zabezpečení a jistotu, a především nižší závislost na Asii. Naše země z toho může významně těžit nejen díky geografické blízkosti k Evropě, Africe i USA a množství podepsaných dohod o volném obchodu s těmito trhy, ale i díky sílícímu důrazu na udržitelnou výrobu. Proto se dlouhodobě soustředíme na strategii pro zelené Maroko, zejména s ohledem na strojírenství, infrastrukturu a logistiku. Mimo jiné vyvíjíme úsilí směrem k navázání spolupráce s Airbusem na výzkumu a vývoji prvního letadla s nulovými emisemi.
Šance pro české know-how v IT či zdravotnictví
Maroko patří k nejvýznamnějším partnerům Česka nejen v regionu, ale v celé Africe. Máme podobnou strukturu ekonomiky, například právě důraz na automotive. V jakých dalších odvětvích se naší spolupráci daří?
Pokud jde o výrobu automobilů, je naše země dnes skutečnou velmocí: v loňském roce se tu vyrobilo 700 tisíc vozů a plánem je dostat se do roku 2023 přes jeden milion. Máme ale zájem o české know-how v oblasti strojírenství a průmyslové výroby i mimo automotive. Když tedy pominu vaše automobilky Škoda Auto a Tatra, velmi úspěšné jsou v Maroku například i Liberty Ostrava či ABO valve, největší český výrobce uzavíracích a zpětných klapek pro průmyslové použití. Musím také zmínit Linet, významného evropského výrobce nemocničních lůžek, či Lasvit, taktéž mezinárodně známou designérskou a sklářskou společnost. Mezi další zavedené české značky na marockém trhu patří třeba Dr. Müller Pharma či Bonavita.
Kde jsou naopak dosud nevyužité příležitosti pro české firmy, ať už pro zahraniční investice či pro vývoz?
Na prvním místě zmíním IT, konkrétně rozvoj e-commerce, digitalizaci bankovního styku a státní správy a s nimi spojenou kybernetickou bezpečnost a ochranu dat. Naše země také uvítá špičkové české know-how ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, včetně zdravotnických technologií, a značné investice jsou nadále potřeba i v obranném průmyslu, zemědělství a potravinářství.
Dlouhodobě se soustředíme na strategii pro zelené Maroko, zejména s ohledem na strojírenství, infrastrukturu a logistiku.
Maroko je druhým největším africkým investorem v Africe, hned po Jihoafrické republice. Jak můžou české podniky využít vaši zemi jako bránu pro vstup na další africké trhy?
Vedle vynikající geografické polohy, která nás k této roli předurčuje, máme nezbytné dohody o volném obchodu s většinou afrických států. Další výhodou je určitá kulturní spřízněnost zejména západní, frankofonní Afriky s Marokem, neboť marocké pojetí otevřeného a tolerantního islámu velmi ovlivňuje muslimské země v regionu, jako jsou například Senegal či Pobřeží slonoviny. V západní Africe jsme dokonce největším zahraničním investorem. Tomu myslím pomáhá i skutečnost, že Francie je tu nadále vnímána jako koloniální velmoc, zatímco s Marokem nejsou spojovány žádné takové historické asociace. Prakticky ve všech těchto zemích tak najdete marocké banky a pojišťovny, ale investujeme i mimo tento region, například v Nigérii, Rwandě či Etiopii budujeme velké továrny na hnojiva.
Vedle toho, že Maroko funguje jako brána do Afriky, zejména té západní, je díky své poloze také jednou z mála zemí na celém světě, která má dohodu o volném obchodu s EU i s USA. Takže pokud se vaše firma rozhodne u nás usadit, znamená to, že odtud bude mít přístup nejen na celý africký kontinent, ale také možnost snadno doručovat své produkty na dva největší trhy na světě.
Úspěch jako výsledek stability a vize
Vaše země je na rozdíl od mnoha jiných států v regionu severní Afriky a Blízkého východu monarchií. Jaká specifika to představuje pro zahraniční exportéry?
Myslím, že se to dá shrnout docela jednoduše do dvou slov, a to je stabilita a vize. Maroko je monarchií nepřetržitě od roku 789, přičemž současná dynastie Alavitů vládne tomuto území od roku 1666. To přináší stabilitu, v případě Maroka navíc podpořenou zásadními hospodářskými a společenskými reformami současného krále Mohammeda VI. Ten má jasnou vizi toho, kam by se měla naše země v příštích letech vyvíjet a jak toho dosáhnout. Uvedu jeden příklad za všechny: když v Maroku v roce 2011 propukly demonstrace spojené s arabským jarem, král Mohammed VI. velmi rychle vystoupil s projevem, kde přislíbil zavést novou ústavu, která výrazně omezila jeho pravomoci ve prospěch exekutivy, tedy vlády a parlamentu, a justičního systému. Nová konstituce spolu s vizí ekonomického rozvoje země pak vedly k rychlému růstu v příštích letech.
Jak je vůbec Maroko vnímáno v rámci arabského světa? Je třetím nejvíce prosperujícím státem celého regionu, ale zároveň leží na samém západním okraji arabské civilizace. Liší se hodně od ostatních zemí?
Současné Maroko a jeho přednosti vyplývají jednak z výhodné geografické polohy a jednak z dlouhé a pestré historie. Leží na průsečíku afrického, arabského a evropského světa a za Atlantikem se navíc nacházejí Spojené státy. Proto myslím, že jsme otevřená a liberální společnost, zejména v rámci regionu. Navíc Maroko nikdy nebylo součástí Osmanské říše, na rozdíl od většiny dalších arabských států. V nedávné historii bylo naše území naopak rozděleno pod správu Francie a Španělska a vlivy obou zemí jsou tu dodnes znát, včetně znalosti jejich jazyků. Francouzština je spolu s arabštinou jazykem vyučovaným na základních školách. A Španělsko je přes Gibraltarský průliv vzdálené pouhých čtrnáct kilometrů.
Postavení žen ve společnosti se velmi zlepšilo i díky současnému králi Mohammedovi VI., který je velkým zastáncem rovných práv.
Diplomatka bez hidžábu
Je Maroko liberálnější, i co se týče vztahů k jiným náboženstvím nebo role žen?
Marocký islám je velmi otevřený, umírněný a tolerantní. Málokdo ví, že až do 50. let minulého století u nás žilo na 300 tisíc Židů, kteří odešli převážně do Izraele, ale i Kanady či USA. Maroko je jedinou arabskou zemí, kde stále můžete najít židovskou komunitu žijící v míru a využívající vlastní místa uctívání, školy a soudní systém. Mimochodem, Maroko také plně podporuje africké, amazigské (berberské, pozn. red.) a židovské vlivy ve své kultuře. To je navíc explicitně stanoveno ve zmíněné ústavě z roku 2011. Mohammedův předchůdce král Hassan II. přirovnal Maroko ke stromu, který má kořeny v Africe, a větve, jež míří do Evropy, arabského světa a také přes Atlantik do USA. Myslím, že to stále platí.
Postavení žen ve společnosti se velmi zlepšilo i díky současnému králi, který je velkým zastáncem rovných práv. Často se mi stává, že jsou lidé překvapeni tím, jak vypadám, jelikož si pod diplomatem z arabské země představují buď muže, a pokud vůbec ženu, tak někoho v hidžábu s konzervativními názory. Takže už to, že tu před vámi stojím a mluvíme spolu zcela otevřeně, je pro mě nejlepší důkaz toho, že jsme jako společnost na správné cestě.
Velvyslankyní v Praze jste od roku 2018. Na co jste za dobu svého působení nejvíc hrdá?
Hned po svém nástupu jsem dostala za úkol připravit delegaci českého premiéra a zhruba čtyřiceti podnikatelů do Maroka. Když jsem pak koncem roku 2018 vystoupila z letadla, moji bývalí kolegové mi v žertu říkali: „My se tě nezbavíme! Sotva zmizíš do Prahy, už jsi po čtyřech měsících zpátky, a rovnou s sebou přivezeš jejich premiéra! Klobouk dolů!“
To musel být skutečně křest ohněm. Jaké další věci se vám zatím podařily?
Z těch konkrétních výsledků jsem nesmírně hrdá na to, že v dubnu 2019 byly zahájeny přímé lety mezi Prahou a Casablankou společností Air Arabia. Mimo to existovaly a existují i charterové spoje, ale tento je přece jen daleko komfortnější nejen pro podnikatele. V tuto chvíli je stále pozastaven kvůli covidu, ale je velmi pravděpodobné, že se obnoví.
Ale nejvíc pyšná jsem na to velké množství nových přátel, kontaktů a vůbec různých lidí v Česku, s nimiž jsem měla možnost se potkat. Je to nesmírně obohacující a já jsem velmi šťastná, že můžu působit právě ve vaší krásné zemi. Všude, kde jsem byla, se mi dostalo fantastického přijetí, ať šlo o sféru politickou, akademickou nebo kulturní.
Text: Daniel Libertin
Foto: archiv Velvyslanectví Maroka v ČR