Cílem Evropské unie je zrenovovat do roku 2030 přibližně 35 milionů již postavených energeticky nehospodárných budov. Národní rozvojová banka (NRB) nedávno uvedla, že právě k tomu by měl přispět i její program ELENA. Také o tom jsme hovořili s předsedou představenstva NRB Jiřím Jiráskem.
Můžete upřesnit, komu je program ELENA určen a co přesně pokrývá?
NRB pomocí tohoto programu pomáhá městům, krajům, dalším veřejným subjektům a také podnikatelům při přípravě energeticky úsporných projektů. V případě subjektů ve veřejném sektoru se jedná o přípravu projektu řešeného metodou EPC, v případě podnikatelů o projekty zaměřené na renovaci budov.
Jakými financemi program disponuje a jak budou využity?
Pro města, kraje a další veřejné instituce je připraveno přibližně 55 milionů korun. Půjdou na zpracování úvodní analýzy, zda bude možné vybrané objekty zařadit do připravovaného EPC projektu. Dále na výběr vhodných energeticky úsporných opatření, zpracování zadávací dokumentace a zorganizování výběrového řízení na poskytovatele energetických služeb, tedy firmy, která vhodná opatření zrealizuje, a na zpracování podkladů pro podání žádosti o dotaci například na zateplení do příslušného dotačního programu.
Pro podnikatele je připraveno přibližně 8 milionů korun na zpracování energetického posudku a přípravu projektu, na jehož realizaci lze čerpat bezúročný úvěr od naší banky. Předpokládá se, že tak bude v následujících dvou letech podpořeno přes 100 projektů.
Co je důležité, že naše banka pomůže při přípravě revitalizace nehospodárných budov a bude šetřit zájemcům o podporu 90 procent potřebných nákladů. Celkovou investici přitom mohou pomoci splatit peníze ušetřené za energie.
Jak mají zájemci o tento program v praxi postupovat?
Nejjednodušší cestou je navštívit naše webové stránky www.nrb.cz, kde najdou podrobné informace a kontaktní formulář. Ten stačí vyplnit a vyčkat na kontaktování některým z kolegů z našeho ELENA týmu. Samozřejmě mohou také navštívit některou z našich poboček či se s kolegy na pobočce spojit telefonicky či e-mailem.
Mohou tedy od vás získat kvalitně připravený projekt a bezúročný úvěr, ušetřit čas i peníze. Dá se předem vyčíslit, kolik dále uspoří na energiích?
S vyčíslením samotné úspory na energiích je to složitější. Záleží totiž na typu příslušných objektů, na jejich velikosti a na objemu energie, která je spotřebovávána. V případě EPC projektů lze uvést, že se dá uspořit průměrně patnáct až dvacet procent nákladů souvisejících s dosavadní spotřebou energie. Pokud se ovšem standardní technologická opatření spojí s investičně náročnějšími opatřeními typu zateplení, na které lze získat dotaci, mohou úspory dosáhnout například šedesáti až sedmdesáti procent z původních nákladů na spotřebu energie.
Nabízí vaše banka firmám nějaké další služby v oblasti environmentu a úspory energií?
Například bezúročné financování jejich projektů zaměřených na energetické úspory, ať už se jedná o pořízení energeticky úspornějších technologií nebo výměnu oken, osvětlení, nové rozvody elektřiny, vody, plynu nebo třeba i o kompletní rekonstrukci výrobních hal s využitím odpadního tepla či obnovitelných zdrojů energie. Bezúročné financování mohou získat také ti podnikatelé, kteří realizují projekt zaměřený na zpracování odpadů, boj se suchem nebo těžbu či zpracování dřeva zasaženého kůrovcem.
Letos na podzim změnila Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) po třiceti letech působení svůj název na Národní rozvojovou banku (NRB). Oznámili jste, že významně rozšiřujete své produktové portfolio a kromě podpory malých a středních firem vstoupíte i do sféry veřejných investic. Jak byste charakterizoval tento zásadní přelom?
Projekt přeměny naší banky jsme zahájili zhruba v roce 2017, kdy jsme získali oficiální status národní rozvojové banky. Tehdy jsme reflektovali vývoj směřující k většímu využívání finančních nástrojů při realizaci hospodářské politiky. V tomto směru jsme navyšovali absolutně objemy produktů pro malé a střední firmy, větší firmy a města. Jen pro ilustraci, v roce 2020 jsme firmám pomohli získat 51 miliard korun v úvěrech, tedy tři a půlkrát ve srovnání s rokem 2017, kdy to bylo kolem 14 miliard korun. Spolu s tím jsme také rozšiřovali své produktové portfolio. To s sebou přinášelo zavádění produktů, které mají charakter kapitálových a kvazikapitálových investic. Za tímto účelem jsme vytvořili Národní rozvojový fond umožňující financovat rozvoj infrastruktury se zapojením soukromých zdrojů a Národní rozvojovou investiční, jejímž záměrem je financovat soukromý i veřejný sektor prostřednictvím kapitálových investic. Co se změny jména a rebrandingu týče, jednalo se už jen o završení celého procesu transformace.
Co to znamená pro vaši banku? A co pro vaše klienty?
Nová strategie klade před naši banku řadu výzev, a to zejména směrem dovnitř. Intenzivně například pracujeme na tom, aby se zjednodušila řada procesů a stali jsme se bezpapírovou moderní bankou 21. století. Vedle toho stavíme nové týmy, díky nimž můžeme rozšířit nabídku našich služeb, zejména tedy o oblast poradenství a financování infrastruktury, včetně rozsáhlých infrastrukturních projektů vyžadujících investice v řádu miliard korun. Našim klientům tato změna přinese hlavně jednodušší komunikaci a rozšíření nabídky služeb. Naše financování a poradenství bude moci získat širší počet soukromých i veřejných subjektů.
Národní rozvojový fond vznikl letos v únoru. Jakými prostředky disponuje a do jakých projektů už vstoupil či plánuje vstoupit?
Základní kapitál do fondu vložila jeho mateřská společnost, tedy Národní rozvojová banka. Nejde však o prostředky, které bude fond investovat do infrastrukturních projektů. Ty budou poskytovat investoři, zejména z řad největších českých bank – oficiálně se k tomu již v roce 2019 zavázala Komerční banka, Česká spořitelna, UniCredit Bank a ČSOB. Přidat se mohou ale i další finanční společnosti či jiné firmy, pro které bude některá z investic zajímavá. Aby investoři mohli investovat své prostředky, musí být nejprve připraveny projekty. Aktuálně je k tomu nejblíže multifunkční aréna Brno. Městu Brno jsme dokonce již jako banka poskytli úvěrový příslib ve výši jedné miliardy korun, přičemž další necelou miliardu by mohl poskytnout právě NRF. Rozjednané jsou i další projekty, a to zejména z oblasti dopravy.
Druhým pilířem NRB je Národní rozvojová investiční společnost. Podle dostupných informací by měla kapitálově vstupovat do malých a středních firem. Jakým způsobem? Můžete jmenovat některé konkrétní příklady firem a projektů?
V letošním roce NRI kapitálově vstoupila do společnosti PRIMOCO UAV, která se zaměřuje na výrobu bezpilotních letounů. Jde o mladou dynamicky se rozvíjející firmu, která svá letadla dodává po celém světě. Díky úpisu akcií získala finanční prostředky, které chce využít zejména k rozvoji letiště v Písku. Tam plánuje vybudovat nové výrobní prostory, jež jí umožní vyrábět 200 až 300 bezpilotních letadel za rok.
NRI nabízí podporu ve formě kapitálových vstupů malým a středním firmám, které emitují své akcie na trhu Start Burzy cenných papírů Praha, a to až do výše třiceti procent z celkového objemu nově vydávaných akcií, v rozmezí od 3 do 50 milionů korun. Důvodem je nepříliš rozvinutý kapitálový trh v ČR, kdy menší firmy stále raději volí jinou formu podpory. Cílem tohoto programu je na jedné straně motivovat malé a střední podniky ke vstupu na kapitálový trh, a na straně druhé motivovat investory k pořízení akcií těchto firem.
Letošní rok byl pro vaši banku velmi zásadní. Jaké výzvy stojí před vámi v tom nadcházejícím?
Chceme dál podporovat podnikání ve formě finančních nástrojů, a to nejen těch běžných, jako jsou záruky a zvýhodněné úvěry, ale také kapitálových vstupů. Posílit v oblasti podpory rozvoje infrastruktury a poradenství. A velmi důležitou výzvou je pro nás dovršení transformace našich interních procesů tak, abychom byli moderní bankou 21. století.
Text: Jana Jenšíková
Foto: archiv NRB