Gareth Jekel: Jsem Australan, v Austrálii žiju a podnikámAle myslím, že v Česku bych jednou mohl být doma

Mít ideály spojené s podnikáním je skoro nutnost. Když ale přijde nevyhnutelná fáze určitého zklamání, je důležité vědět, jak ji zvládnout. V tomto období Gareth Jekel, ředitel dvou naprosto odlišných australských společností, objevil zásadní věc. Pochopil, že je třeba dobře znát potenciál svých týmů a poznat, kdo je tím, kdo mu opravdu pomůže. Jak vidí svět australského byznysu a jak se v posledních letech tento prostor změnil?

Podnikáte ve dvou zcela odlišných oblastech. Jakou tam máte roli?

Jsem ředitelem společnosti Performia Australia, kde mám spíš konzultační roli v čele podniku. Také školím, což dělám moc rád. Zároveň se na plný plyn věnuju firmě Sagecon, kterou jsem založil před sedmnácti lety. Ta navrhuje, dodává a instaluje klimatizační a ventilační systémy do největších budov v australském Melbourne. I to mě moc baví.

Jednání s lidmi jsem se dřív vyhýbal.

Dnes mě to baví

Řekl byste, že vám znalosti, které jste získal v Performii, pomáhají porozumět vašemu druhému podnikání a naopak?

Ano. Než jsem objevil společnost Performia, netušil jsem, co všechno musím o lidech znát, aby vytvářeli finální produkty a služby podle mých představ. Z náboru a řízení výkonnosti zaměstnanců jsem se tak trochu vyřadil, protože jsem prostě nerad jednal s lidmi (protože jsem to neuměl).

Poté, co jsem objevil Performii, se všechno změnilo a nyní mohu snadno najímat a řídit své týmy. A své kolegy mám dnes rád a je pro mne velmi snadné vést upřímné rozhovory o práci i o tom, co od sebe navzájem očekáváme. Když jsem v jednadvaceti letech začínal podnikat, takhle nějak jsem si vysnil, že by podnikání mělo vypadat. Ale v pětatřiceti jsem z toho měl docela depresi. Bez Performie bych asi jen surfoval a jezdil na snowboardu na plný úvazek, ale teď dělám mnohem zábavnější věci.

Covid byl proti současné finanční nestabilitě procházka

Dalo by se říct, že podnikatelské prostředí v Austrálii je něčím specifické?

Naše země má pravděpodobně nejvyšší mzdy, daně a odvody na světě. Jako majitelé firem musíme být velmi obezřetní v tom, koho zaměstnáváme a jak ho platíme a řídíme. Žijeme v blahobytu, vláda nám poskytuje mnoho výhod a práv. O to důležitější je umět rozlišit ty, kteří to berou tak, že mají nárok na práci, od těch, kteří chtějí svou prací přispět skupině a společnosti.

Australská ekonomika je silná a stabilní. Když jsme před časem mluvili s vaší kolegyní, výkonnou ředitelkou Performia Australia Negar Riazatti, zdálo se, že vaši ekonomiku nemůže nic ohrozit. Později přišel covid-19, požáry a nyní válka na Ukrajině. Jaké významné změny pozorujete?

Covidová opatření nebyla zdaleka tak náročná jako současná nebezpečná finanční nestabilita. Je to něco, s čím moc nevím, jak se vypořádat. A opět to padlo na bedra těch nejdůležitějších výkonných pracovníků, tedy majitelů firem.

Při současné inflaci, růstu úrokových sazeb a nestabilních cenách komodit začíná být obtížné až nemožné mít u našich produktů v Sageconu pevné ceny jako dosud. Nutí nás to změnit segment trhu a pak přežít v nadcházejících rozbouřených vodách. Současně je zaměstnanost na nejvyšší úrovni za mnoho desetiletí, což je způsobeno uzavřením hranic a chybějícím půl milionem imigrantů. Takže mzdy rostou, uchazečů je málo a na pracovním trhu se zdrží maximálně jeden den. Já jsem jen vděčný, že mám své nástroje pro kvalitní nábor v rámci Performie, ty nám totiž ve výsledku snižují dopady na marže našich produktů.

Česko se mi jeví jako místo, kde za sebe lidé přebírají víc zodpovědnosti, zatímco v Austrálii jsme se stali závislými na vládě.

Český potenciál

Co se vám vybaví, když se řekne Česká republika?

Dvě věci. Za prvé špionážní filmy a romány. Mnoho mých oblíbených, které jsem četl nebo viděl, se odehrává v Praze nebo ji alespoň zmiňuje. Představuju si, že je to magické místo, kde je nejspíš možné cokoli. A za druhé skvělí lidé. Místo, kde žiju já, se bohužel vyvíjí směrem, který se s mými hodnotami příliš neshoduje. Myslím, že v Česku bych se jednou mohl cítit mnohem víc doma.

Proč si to myslíte?

Miluju východoevropské země. Nestrávil jsem tam tolik času, kolik bych chtěl, ale z mé omezené zkušenosti se Česká republika jeví jako místo, kde za sebe lidé přebírají víc zodpovědnosti, zatímco v Austrálii jsme se stali závislými na vládě. V naší zemi je mnohem víc lidí přesvědčeno o tom, že za jejich životní úroveň odpovídá vláda, ne oni sami. Je to dost alarmující, protože jediná cesta, jak tohle zvrátit, je ekonomické strádání. Česko je z mého pohledu produktivnější. A navíc krásné a s více příležitostmi ke snowboardingu, což je také velmi lákavé.

Máte nějaké zkušenosti s českými podnikateli? Co byste jim ze svého pohledu poradil, kdyby se chtěli zaměřit na australský nebo novozélandský trh?

Mnoho zkušeností s českými firmami bohužel nemám. V Austrálii a na Novém Zélandu jsou ale pro zahraniční podnikatele velké příležitosti. Jsme země s nízkým počtem obyvatel, kde je spousta půdy a peněz k utrácení. Jsme ochotni platit za zboží mnohonásobně vyšší ceny než v zámoří. Moje rada zní: přijeďte do Austrálie, kde vás čekají minimální administrativní náklady, a využijte co nejvíc místních českých pracovních sil. Pokud budete mít zajímavý produkt, mohou být vaše výnosy úžasné.

Méně volných pracovních sil, více podbízení a benefitů

Od roku 2008 pracujete se společností Performia na zavádění zdravého rozumu do náboru. Jak se podle vás australský trh od té doby změnil? Jsou v tomto směru manažeři lidských zdrojů lepší? Dokážou lépe rozpoznat kvalifikované lidi, aniž by se museli ptát na klasické otázky typu „kde se vidíte za pět let“?

Musím říct, že obecně se náborové procesy od roku 2008 zhoršily. Zaměstnavatelé mají opravdu pocit, že musí prodávat benefity, aby přilákali kandidáty. A to se děje tím častěji, čím víc se trh s kandidáty ztenčuje.

Bez plného pochopení definice štěstí a uvědomění si toho, že většina životního štěstí vzniká na pracovištích, se propagace pracovních výzev v inzerátech a na pohovorech bohužel míjí účinkem.

Jakou největší chybu dělají australské firmy při náboru zaměstnanců?

Zaměřují se na to, kde uchazeči o práci pracovali dříve a jakou mají kvalifikaci a vzdělání, namísto toho, aby se soustředili na výsledky, kterých dosáhli.

Čím se podle vás úspěšné firmy liší od ostatních?

Být úspěšný v Austrálii se odvíjí od efektivního náboru a řízení výkonu. Ale to je nejspíš stejné i u vás.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv G. Jekela