Josef Hlobil: Obchody v Chile neuděláte z EvropyMusíte tam být

Zkušený diplomat Josef Hlobil končil právě v době našeho rozhovoru svou diplomatickou misi v Chile a přesouval se do Peru. Ideální čas na ohlédnutí se za působením v nejrozvinutější zemi Jižní Ameriky.

Jaký úkol byl pro vás v Chile nejtěžší? A co myslíte, že se za dobu vašeho působení v čele našeho velvyslanectví nejvíc povedlo?

Můj mandát byl výrazně poznamenán dvěma faktory. Především již 18. října 2019 začaly v Chile sociálně podmíněné nepokoje, které v prvních měsících zemi paralyzovaly. Hodně se o tom psalo i v Evropě. Tyto násilné akce však byly „potlačeny“ pandemií koronaviru, která v Chile vypukla v březnu následujícího roku a významně ovlivňovala zdejší život prakticky až do konce roku 2021. Za těchto opravdu těžkých okolností považuji za úspěch, že se nám po celou dobu mého působení podařilo zachovat plnou funkčnost našeho velvyslanectví, zajistit repatriaci našich občanů zpět do vlasti v prvních týdnech pandemie a že se nikdo z mých spolupracovníků nenakazil. Jako třešničku na dortu bych uvedl podpis mezivládní dohody o spolupráci mezi ČR a Chile ve věcech obrany letos v lednu – po téměř osmi letech odkladů.

V Chile je co obdivovat

Co vás v Chile nejvíc překvapilo, až třeba zaskočilo?

V pozitivním smyslu to byla úžasná a různorodá příroda, tu sem ostatně jezdí obdivovat desítky našich turistů ročně. Ale byla to i moderní architektura, která sice není všude ve městě, ale ve čtvrti, kde se nachází náš zastupitelský úřad, máte z tohoto pohledu co obdivovat. Neříkám, že bych chtěl všechny ty budovy mít i v Praze, ale k Santiagu tak nějak patří. Opravdu velký dojem na mě udělala nejvyšší stavba v Latinské Americe – věž la Torre de la Costanera, místní jí říkají krátce Costanera – která je vysoká 300 metrů. Těsně pod jejím vrcholem je vyhlídková plošina, která nabízí úchvatné pohledy, a to nejen na západ slunce. Když si člověk uvědomí, že Chile se nachází v seismicky aktivní zóně a otřesy půdy nebo zemětřesení jsou zde na denním pořádku, potom stavba tak vysoké budovy je malým technickým zázrakem. Je ale také pravdou, že Chilané se nad otřesy do šesti stupňů Richterovy stupnice vůbec nepozastaví, protože potom by museli stát pořád.

Po čem chilském se vám bude nejvíc stýskat?

Měl jsem štěstí, že jsem spolupracoval s lidmi, kteří byli na opravdu vysoké úrovni. A to nemyslím jenom z hlediska dodržování času, což je v Latinské Americe fenomén sám o sobě, ale byli „na úrovni“ i z hlediska kompetentnosti, informovanosti a dokázali držet slovo. Po těchto pracovních partnerech se mi bude stýskat. I když s řadou z nich se neloučím, zůstáváme v kontaktu dál.

Evropský vliv

Převážná většina obyvatel Chile má evropské předky, nejvíc Španěle, Němce, Chorvaty… Jak aktivní je tamní česká komunita?

Poměrně velká vlna kolonistů z českých zemí přišla do Chile už ve druhé polovině 19. století. Dost často se rekrutovali z Broumovska. Pro nás to byli sudetští Němci, kteří sem ale přinesli naši kulturu a zvyky. Z pohledu místních úřadů to ale byli Němci.

Chile pro naše exulanty nikdy nebylo cílovou zemí. Pokud se už naši lidé rozhodli jít do Latinské Ameriky, často skončili už na východním pobřeží – v Argentině, Brazílii nebo v Mexiku. Překročit Andy a dostat se až do Chile se chtělo či podařilo pouze některým. Proto tam nemáme historicky velkou českou minoritu.

Přesto zde krajanská komunita žije, především v hlavním městě a jeho okolí, čítá několik stovek osob a je soustředěna v Chilsko-českém kroužku (CCC). Jde především o Čechy a jejich potomky, kteří byli v minulosti spojeni s firmou Baťa, nebo o ty, kteří se do Chile vystěhovali či přišli jako partneři svých chilských protějšků. Mladí lidé, kteří však většinou nejsou organizováni v CCC, jsou v Chile rovněž a spíše spolu komunikují na moderních chatovacích platformách, kde si vyměňují zkušenosti a informace. Tyto formy komunikace se velmi osvědčily během první fáze pandemie, kdy relevantní informace byly vzácné a touto cestou se i to málo z nich dostalo k relativně velkému počtu příjemců.

Jak je tam Česko celkově vnímáno?

Vnímají nás jako členskou zemi EU, což se naše velvyslanectví snaží připomínat při každé příležitosti. EU je považována za vyspělou část světa a dokonce v těchto měsících, kdy se připravuje nová ústava, jsou to základní zákony zemí EU, které jsou zde pečlivě studovány a slouží jako inspirační vzory. Výborný zvuk zde má ale i česká hudba, výtvarné umění a film. Především tvůrci nové vlny šedesátých let.

Pocovidové oživení

Na konci loňského roku jednali v ČR zástupci chilských firem a vědeckých institucí se svými protějšky působícími v oblasti umělé inteligence a nedávno navštívila Chile mise českých těžařů. Jak hodnotíte tyto první pocovidové aktivity?

Česká republika i Chile mají zájem o moderní, v budoucnu uplatnitelné technologie a spolupráci v této oblasti. Jedním z těchto progresivních směrů je i umělá inteligence. Kontakty byly navázány a komunikace na odborné úrovni běží, ovšem na konkrétní výsledky si budeme muset ještě počkat.

Mise zástupců českých firem působících v oblasti těžby minerálů a hornin, kteří po několika odkladech způsobených pandemií koronaviru přicestovali do Chile letos v březnu, byla velmi úspěšná. Některé firmy zde byly poprvé a navázaly své první kontakty, ale přijely i společnosti, které zde již své partnery mají a tato mise byla pro ně vhodnou příležitostí pro další intenzifikaci či (pře) směrování obchodních aktivit. V oblasti těžby nerostů mají české firmy rozhodně co nabídnout, vždyť povrchová i hlubinná těžba uhlí má u nás několikasetletou tradici. Mise nabídla nejen moderní technologie, ale zároveň prezentovala naši zemi jako průmyslově vyspělého partnera.

Když jsme u našich firem, kdybyste měl jmenovat pět, které dosáhly velkého úspěchu v Chile, které by to byly a proč?

Tak to není složitá otázka. Nejstarším importérem českého zboží do Chile je společnost Thonet. Je to malá česko-chilská rodinná firma, která v Chile zastupuje české firmy TON (ohýbaný nábytek) a Becherovku (likérka). Na chilském trhu působí bez přestání již 27 let.

Největší českou investici přinesla do Chile společnost Solek Group. V roce 2016 zde postavila první fotovoltaickou elektrárnu a od té doby je dominantním hráčem na místním trhu.

V dubnu 2008 byla ve městě Quillón v provincii Ñuble (cca 400 km jižně od Santiaga) otevřena pobočka naší známé společnosti Rudolf Jelínek, která se stala první přímou českou investicí v Chile.

Firma Czechoslovak Ocean Shipping (OCS) založila v roce 2016 chilskou pobočku pod názvem OCS Brokers. Spolupracuje při zajišťování přepravy českých polárních expedic do/z Antarktidy.

A to nejlepší na konec. Mám velkou radost, že moderní české technologie se prosazují i v Chile. Dne 7. září 2021 převzala společnost Satturn z Holešova Cenu Magalhãesova průlivu za inovace a objevy se světovým dopadem.

Měl byste pro naše podnikatele pár dobrých rad, které by se jim mohly hodit?

Především je třeba si uvědomit, že chilský trh je velmi kompetitivní. Úspěch se nedostaví okamžitě ani v krátkém čase. Je třeba být mimořádně trpělivý a nenechat se odradit počátečním nezdarem. Období bez zisku může trvat i několik let. Byznys v Chile se proto musí plánovat a dělat dlouhodobě a v místě. Buď je třeba založit organizační jednotku přímo v zemi (pobočku, firmu), nebo se alespoň na začátku nechat zastupovat třeba advokátní kanceláří, která dokáže poradit a zastoupit zájemce při prvotních administrativních úkonech. Legislativa upravující podnikání je bohužel velmi komplikovaná, košatá a cizinec bez pomoci právníka zde firmu nezaloží. Kdo chce dělat obchody v Chile z Evropy, měl by raději zaměřit svoji pozornost jinam. Pak je také třeba počítat s obrovskou byrokracií prakticky ve všech oblastech života. Ale ta komplikuje život i Chilanům, nejen cizincům.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv J. Hlobila