Marek Růžička: Digitální svět by nám měl sloužit, ne naopak

Článek o bankovní identitě, který jsme uveřejnili v minulém čísle, zjevně zaujal. Potvrdilo se, že nyní firmy intenzivně hledají nové cesty, jak svůj byznys oživit a co nejvíc přiblížit klientům – a přijde jim, že tato nová služba by mohla být tím správným tahem na branku. Proto o ní shánějí další informace. Konkrétně nás oslovili dva zástupci ze segmentu HoReCa, které zajímá možnost využití při prokazování plnoletosti jejich hostů. A tak jsme se obrátili přímo na Marka Růžičku, výkonného ředitele společnosti Bankovní identita.

Chystáte něco, co by v pohostinství vyřešilo věčný problém: povinnost majitelů restaurací ověřit, že nepodávají alkohol nezletilým, versus nechuť hostů jim svou zletilost prokázat?

Ano, toto je věčný problém. Legislativa není v souladu s praxí. Dosud existovala jediná možnost, jak dokázat, že je vám víc než osmnáct, a to občanským průkazem. Tam je však spousta dalších informací o vaší osobě, které nemáte chuť v restauraci sdělovat – a restauratér nemá právo vás k tomu nutit. My máme připravenu jednoduchou aplikaci, která by mohla pomoct. Ten, kdo má bankovní identitu, a dnes už je to 5,5 milionu obyvatel Česka, obrazně řečeno „zadal do systému” i své datum narození. Díky tomu lze jednoduše dopočítat věk a „rozsvícením” zeleného semaforu v mobilu prokázat, že je 18+. Žádné jméno, žádné bydliště, pouze informace o tom, že jste plnoletý. V těchto dnech už toto řešení, které jsme vymysleli společně s naším partnerem, Státní tiskárnou cenin, testujeme. Věřím, že brzy už bude plně k dispozici.

Usnula digitalizace v Česku na vavřínech?

Naše čtenáře teď asi napadne spousta dalších situací, kdy by se takto jednoduše prokázat plnoletost jejich zákazníků hodilo. Mohou se na vás obrátit? A bude možné případně aplikaci jednoduše přizpůsobit jejich konkrétním potřebám?

Určitě ano, v hlavě už máme další řešení. Právě ve Státní tiskárně cenin, která má dlouholetou zkušenost s garancí nejrůznějších dokumentů, jsme našli skvělého partnera a máme potenciál spolupracovat i na větších projektech, třeba z pověření státu, které by splňovaly legislativní rámec evropské digitalizace. Nyní je to víc než aktuální, neboť v září se očekává aktualizovaná evropská legislativa eIDAS, která se pravděpodobně dotkne digitálních podpisů a zejména přípravy služeb na EU ID Wallet, což pracovně nazýváme „digitální peněženka“.

Obojí by mohlo podnikatele také zajímat. Můžete to víc přiblížit?

O elektronickém podpisu se již mluví a bude zajímavé pozorovat, jakým směrem se diskuze bude dál ubírat. Co všechno bude možné podepsat elektronicky? A jaká pravidla by měl ten který digitální podpis splňovat? Položili jsme například dotaz státní správě: jaká úroveň digitálního podpisu by mohla být považována za ekvivalent k českému specifiku úředně ověřeného podpisu? Víte, kolik běhání po úřadech, papíru i času by to ušetřilo? Jsme připraveni se na řešení podílet, ale bohužel zatím čekáme na jednoznačné vyjádření, na kterém by se dalo závazně stavět.

Že to může velmi jednoduše fungovat v běžném vztahu mezi občany, dokazuje česká IT společnost ezConvey, která nedávno vyšla s projektem Podpisovna na www.podpisovna.cz. Dává občanům možnost rychle a bezpečně podepisovat dokumenty v jejich online prostředí. Totožnost osob ověřuje přes různé identitní služby, mimo jiné i přes BankID (bankovní identitu).

Cílem EU je, aby minimálně 80% obyvatel mělo do roku 2030 digitální identitu a využívali ji vůči státu i komerčním subjektům.

A co ta digitální peněženka?

Může to být skvělá věc. Mít u sebe v digitální peněžence všechny potřebné doklady, respektive tak zvané digitální atributy – a podle situace a svého uvážení pak použít pouze vybrané údaje tam, kde to sami uznáme za užitečné. Bohužel i tady se domníváme, že náš stát není při vytváření evropské legislativy dostatečně aktivní. Jestliže si vzpomenu, že Česká republika byla před lety evropským lídrem, když spustila systém datových schránek, je mi z toho smutno. Usnuli jsme na vavřínech. Pokud se k celému problému postavíme jako stát pasivně, přijdeme bohužel o šanci přinést do evropského projektu nějaké své řešení, svůj pohled. Navíc, jak už jsem zmínil, základnu, na které se dá stavět, nemáme vybudovanou vůbec špatně – 5,5 milionu lidí u nás už má bankovní identitu ve svých mobilech a 1,2 milionu ji využilo, a to opakovaně. Na 12 milionů provedených transakcí během jednoho roku od spuštění komerčních služeb BankID je myslím slušný argument, že to funguje.

Na 12 milionů provedených transakcí během jednoho roku od spuštění komerčních služeb BankID.

Další COOP, banky, pojišťovny a firmy Když už spolu mluvíme, zajímalo by mě, kam se posunuly další věci, o nichž jsme se v dubnovém článku zmínili. Co nonstop otevřená prodejna COOP ve Strakonicích? Jak jim to funguje?

Nejspíš dobře a jsou spokojení, protože nás nedávno oslovili s tím, že v červnu budou otevírat další takovou 24 hodin denně otevřenou prodejnu v Českém Krumlově a že chtějí, abychom byli při tom.

V dubnu bylo zhruba osmdesát firem, s nimiž jste spolupracovali. Kolik jich je nyní?

Už víc než stovka! Přicházejí ze všech možných oborů. K finančním institucím mezitím přibyly například Raiffeisenbank a Fio banka, ke zdravotním pojišťovnám Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Vojenská zdravotní pojišťovna, jednáme se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Paralelně se nám rozjíždí skupina vysokých škol, o níž jsme se minule také zmiňovali. Právě se chystám na jejich konferenci ve Špindlerově Mlýně, kde budeme probírat další specifika spolupráce. Školy samy přicházejí s nápady, kde všude by se mohlo BankID a s ním spojené aplikace využít.

A můžete prozradit, odkud očekáváte nyní intenzivnější zájem?

Z oblasti telekomunikací, energetiky a realitních kanceláří. A stále sázím na státní správu. Štíhlý, moderní a efektivní stát si snad přejeme všichni.

S Markem Růžičkou hovořila Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík