Pavel Vacek: Zapojení Turecka do Evropského politického společenství je potřebnéNáš vzájemný obchod dynamicky roste

Dramatický propad turecké měny, útěk zahraničních investorů či rychle rostoucí inflace. To je obrázek tamní ekonomiky posledních let. Na druhou stranu roste geopolitický a bezpečnostní význam země, která je naším partnerem v NATO, a vzestupný trend má i náš vzájemný obchod. Jak se tyto vlivy promítají do česko-turecké ekonomické spolupráce, o tom jsme mluvili s velvyslancem České republiky v Turecku Pavlem Vackem.

Pane velvyslanče, jak je to tedy aktuálně s česko-tureckými obchodními vztahy?

Turecká ekonomika je sice v nelehké situaci, zatím však pokračuje vzestupný trend turecké produkce i exportu: po rekordním růstu vývozu v roce 2021 meziročně o více než 30 procent i letos zaznamenáváme nárůst, byť pomalejší. Celkově jde nahoru také obrat našeho vzájemného obchodu, a to velmi dynamicky – za prvních 8 měsíců tohoto roku došlo (dle ČSÚ) k nárůstu o 12,7 procenta oproti stejnému období v roce 2021. Tempem růstu tak česko-turecké ekonomické vztahy předčí většinu ostatních relací s velkými partnery. Turecko dlouhodobě patří do top dvaceti českých exportních trhů a jeho význam narůstá i co do možností substituce jiných trhů.

A které jsou nejdůležitější položky našeho exportu?

Zůstávají jimi automotive a strojírenské produkty.

Podpora Ukrajiny i obchody s Ruskem

Ankara se stále významně angažuje v úsilí o zprostředkování dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou. Daří se jí to? A jaké cíle tím sleduje?

Turecko staví na své politice podpory Ukrajiny, včetně dodávek účinných zbraní a odmítání ruské nezákonné anexe Krymu a Donbasu, agresivní války i anexe dalších území, ale zároveň pokračuje v intenzivních kontaktech s Ruskem včetně hospodářské výměny. Nepřestává ve zprostředkování kontaktů a iniciativ, které se týkají ruské války proti Ukrajině, včetně úspěšných a hmatatelných kroků, jako je vytvoření koridoru pro vývoz obilí z ukrajinských přístavů do světa, ale i výměny válečných vězňů, a nadále usiluje o mediaci jednání o zastavení bojů.

Těmito svými specifickými rolemi obhajuje Ankara svou politiku vůči Moskvě, od neuplatnění sankcí přes růst hospodářské výměny včetně výstavby jaderné elektrárny Akkuyu, kde je Rosatom hlavní dodavatel a budoucí provozovatel, až po průběžný dialog s Moskvou na nejvyšší úrovni. Tyto role činí z Turecka ještě významnějšího partnera pro celý Západ, byť si můžeme myslet, že Moskva Ankaru využívá víc než naopak a že skrze svůj vztah s Ankarou zkouší narušovat jednotu Západu, zejména NATO. Turecké vedení si věří, že svůj specifický vztah s Ruskem zvládá, a říká, že to je ku společnému prospěchu všech členů NATO, v němž je samo členem od roku 1952, a že tím pomáhá ukončit ruskou válku proti Ukrajině.

Restart vztahů s Tureckem?

Prezident Erdogan se zúčastnil prvního zasedání Evropského politického společenství 6. října v Praze. Jak moc to podle vás může ukazovat na možný restart vztahů Turecka a Evropské unie i vzhledem k jeho „zamrzlému“ statusu jako kandidátské země EU?

Zapojení Turecka do Evropského politického společenství je žádoucí a potřebné. Není kompenzací pozastavených jednání o přistoupení země k EU, ale má sloužit k posilování společných klíčových politik tohoto celoevropského uskupení. Turecko je pro nás významný, byť nesnadný partner, který deklaruje, že velmi stojí o restart vztahů s EU včetně obnovení přístupových jednání. Je však zřejmé, že pro zásadní „restart“ by musela turecká strana učinit víc než dosud zejména v oblasti lidských práv, kde se její demokratický deficit dále prohlubuje. Nic to však nemění na klíčové roli Turecka ve zvládání nelegální migrace směřující do Evropy a spolupráci v tomto ohledu, kdy EU od roku 2016 pokračuje v poskytování finanční pomoci Turecku k podpoře péče o migranty v celkovém rozsahu přes 9 miliard eur.

Můžete přiblížit, v jakých oborech je expanze českých firem na turecký trh nejperspektivnější?

Turecko je díky své historii, velikosti, geografické poloze i potenciálu významným politickým, hospodářským i bezpečnostním partnerem – to platí dnes i v budoucnu a dává perspektivu i pro vztahy mezi našimi firmami. Nedávno úspěšně proběhla návštěva ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely v Turecku s početným podnikatelským doprovodem. V Ankaře se uskutečnilo první zasedání aktualizované smíšené hospodářské komise (JETCO), proběhly bilaterální konzultace s tureckými ministry obchodu a energetiky či série fór a stolů pro byznys komunitu.

Naše podniky mají o Turecko zájem – například aut zde můžeme prodat výrazně víc než stávající tři desítky tisíc ročně. Roste zájem českého železničního průmyslu, což vychází z turecké snahy o rozšíření železniční sítě, která je na evropské poměry stále poměrně nerozvinutá. Země se soustředí jednak na budování vysokorychlostní sítě mezi největšími městy, tak na rozvoj veřejné dopravy včetně tramvajových sítí ve větších městech. Ve všech těchto oblastech mají české podniky co nabídnout.

Zajímavá je rovněž oblast energetiky. Například firmě Energo-Pro se v Turecku daří zejména s vodními elektrárnami. Jak pro výrobu, tak pro investice je zajímavý segment solární elektřiny, kde země dohání určitý deficit z minulosti. V jaderné oblasti, v níž je nutno s ohledem na mezinárodní sankce proti Rusku nechat stranou jadernou elektrárnu Akkuyu, je nadějným rámcem právě podepsané memorandum o porozumění mezi Aliancí českých technologických dodavatelů pro energetické zdroje (CPIA) a Ankarskou průmyslovou komorou (ASO), které umožní dále posílit kontakty a spolupráci v nových jaderných zdrojích. Turecko skýtá příležitosti i v oblasti důlního průmyslu – naše firmy jsou již na tamním trhu přítomny a nabízejí i technologie posilující důlní bezpečnost.

V rámci digitalizace tureckých malých a středních firem pomáhá i AMSP ČR.

Šance zapojit se do digitalizace tureckých MSP

Na hodnoticí zprávu OECD o zaostávání země v oblasti digitalizace společnosti reagovalo Turecko grantovým programem Kogibel pro malé a střední firmy. Vzniká tak slibné klima pro větší kooperaci s českými podniky?

Program Kogibel vychází ze situace, kdy malé a střední firmy zaměstnávají více než 70 procent turecké pracovní síly a stojí za cca 55 procenty veškerého exportu, ale zároveň podle statistik OECD patří mezi nejméně digitalizované. V rámci tohoto programu mohou získat až 1,5 milionu tureckých lir (cca 2 miliony korun) na digitalizaci. AMSP ČR a jeho turecký protějšek KOSGEB v polovině loňského roku podepsaly memorandum o porozumění a nyní finalizují akční plán, jehož součástí je vedle organizací sektorových B2B kontaktů také výměna zkušeností v různých oblastech včetně digitalizace a IT. Doufáme, že tato spolupráce posílí i možnosti českých firem zapojit se do digitalizace tureckých malých a středních podniků.

Letos na jaře byl nově obsazen honorární konzulát ČR v Antalyi, neboť Turecko je mezi Čechy stále populárnější destinací zejména na přímořskou dovolenou. Jaká je tamní image českých turistů?

V turistické výměně se vracíme k předcovidovým číslům, byť letos bude ještě stále něco chybět do počtu čtvrt milionu Čechů, kteří Turecko navštívili v roce 2019. Honorární konzulát v Antalyi jsme nově obsadili právě proto, že je ve středu tureckého středomořského pobřeží a pokrývá místa s největším soustředěním českých turistů v letní sezoně. S našimi turisty se v Turecku počítá a jsou velmi žádaní, byť svým počtem zatím nekonkurují jiným národům. Zájem o české turisty mají i v tureckých zimních resortech, z nichž některé jsou lákadlem zejména pro vyznavače ski touringu a freeridu. Země však potřebuje zlepšit kvalitu infrastruktury a zkrotit ceny hotelů, aby mohla konkurovat Alpám.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv P. Vacka