Daniel Krumpolc: Rok 2023 bude hlavně o nových produktech pro vývozně orientované podniky

Přišel jste z komerční sféry, konkrétně z vysoké manažerské pozice v bankovnictví. Co z této praxe jste přenesl do státní ČEB?

Mým prvním cílem bylo přiblížit ČEB stylem práce a vnitřním fungováním co nejvíce komerčnímu bankovnímu sektoru. Hned na jaře minulého roku jsme prošli významnou nákladovou restrukturalizací, doplnili obchodní tým a – jak se říká – „vrátili se na trh“. Například v roce 2020 podpořila banka firmy objemem úvěrů ve výši pouze 900 milionů korun, v roce 2021 dvěma miliardami a loni to už bylo 5 miliard. Otočili jsme trend a zahájili proces proměny ČEB v moderní a aktivní finanční instituci, která klientům a partnerům nabízí řešení a hodnotu. Letos chceme obchodně vyrůst o dalších 50 procent.

V čele banky stojíte rok. Co se pod vaším vedením nejvíc změnilo?

V uplynulém roce jsme se zaměřili zejména na profesionalizaci naší práce a daleko intenzivnější spolupráci s komerčním bankovním sektorem. V několika objemově významných transakcích, aranžovaných předními českými a mezinárodními bankovními skupinami, byla ČEB přizvána do klubu financujících bank. A přesně tak by to mělo fungovat. Nejsme totiž konkurencí komerčního bankovního sektoru, ten pouze doplňujeme, a to například v určitých sektorech nebo v případech, kdy odběratel českého vývozce preferuje či dokonce požaduje zapojení státem vlastněné banky. Naší hlavní konkurencí jsou zahraniční exportní banky a agentury, které podporují export v konkurenčních ekonomikách – těm se snažíme naší nabídkou a produkty vyrovnat tak, aby měli čeští exportéři rovnocenné podmínky na zahraničních trzích.

Co myslíte, že se vám v ČEB zatím nejvíc povedlo?

Kromě „obchodního restartu“ banky je to určitě vytvoření podmínek pro rozšíření naší produktové nabídky. To samozřejmě není jen naše zásluha. Díky intenzivní spolupráci s kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, EGAP a odborných svazů, komor a asociací, které reprezentují zájmy vývozně orientovaných podniků, se podařilo připravit a schválit v mnoha ohledech přelomovou novelu zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, na niž jsou produkty ČEB navázány. Tato novela umožňuje bance nabídnout produkty v oblasti investic do zvyšování exportního potenciálu a mezinárodní konkurenceschopnosti českých vývozně orientovaných podniků.

A jaké máte ambice pro tento rok?

Spustit nové produkty pro vývozně orientované podniky, obchodně růst a nepolevit v procesu vnitřní změny banky. Chceme, aby si od nás každá firma, která nás osloví, odnesla řešení. To nutně neznamená náš produkt nebo financování, ale jasnou odpověď a návrh, jak s jejím projektem nebo exportní transakcí dále postupovat v oblasti financování. Chceme být aktivní součástí potřebného posunu české ekonomiky k vyšší přidané hodnotě, k produkci finálních výrobků, k vyšší udržitelnosti a dekarbonizaci.

Cílem ČEB není konkurovat komerčnímu bankovnímu sektoru, ale doplňovat jeho činnost.

Zmiňoval jste nedávnou novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Jak se do vaší činnosti promítla a dál promítne?

Dosud jsme mohli podpořit jen takové obchodní případy, které měly smluvní základ v konkrétní exportní zakázce a konkrétní vývozní smlouvě. Případně jsme mohli poskytnout české firmě nebo její zahraniční dceřiné společnosti úvěr na investice v zahraničí. Nyní se dostáváme do pozice, kdy můžeme poskytnout úvěr nebo bankovní záruku firmě, u níž export představuje alespoň čtvrtinu ročních tržeb. To je velký posun, který nás přibližuje zahraniční konkurenci a přichází ve správnou dobu.

Naše exportující firmy si často stěžují, že jejich zahraniční konkurenti dostávají prostřednictvím proexportních státních institucí daleko větší podporu než u nás. Plánuje banka postupovat v podpoře českých exportérů velkoryseji?

Pokud si pod slovem „velkoryseji“ představujete význam blízký slovům „dotačněji“ nebo „bez ohledu na riziko“, tak ne. Budeme podporovat návratné transakce s dobrým rizikovým profilem. S kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu a s kolegy z EGAP samozřejmě velmi intenzivně diskutujeme o tom, jak podpořit české firmy směřující na vysoce rizikové trhy nebo třeba na Ukrajinu v této velice těžké době. Ale to je trošku jiná diskuze. Zde bude potřeba připravit nástroje, které budou tzv. přímo na riziko státu.

Naší hlavní konkurencí jsou zahraniční exportní banky a agentury, které podporují export v konkurenčních ekonomikách. Těm se snažíme naší nabídkou a produkty vyrovnat tak, aby měli čeští exportéři rovnocenné podmínky na zahraničních trzích.

Jaké hlavní benefity můžete svým klientům nabídnout?

Jsme takzvanou transakční bankou, to znamená, že nechceme nahrazovat domácí komerční banku klienta. Umíme najít řešení opravdu šité na míru konkrétní transakci, investici nebo teritoriu. Pohybujeme se i v sektorech a teritoriích, kde je apetit komerčních bank z důvodu jejich korporátních politik nižší, a to je naše velká přidaná hodnota. Umíme doprovodit klienty na zahraniční trhy i ve smyslu expanze. Pokud například česká firma zvažuje převzetí zahraniční společnosti, která je zatím jejím významným dodavatelem nebo konkurentem, je možné využít našeho úvěru na investice v zahraničí.

Kdy se můžeme těšit, že nové produkty představíte podrobně čtenářům TRADE NEWS?

Pojďme si nové produkty, které začneme nabízet už v březnu, představit hned. Budeme schopni obsloužit české firmy, u kterých export představuje alespoň čtvrtinu ročních tržeb a které potřebují investovat, a posílit tak svou mezinárodní konkurenceschopnost a vývozní potenciál. Takovým firmám budeme schopni poskytnout krátkodobé i dlouhodobé úvěry, bankovní záruky a další produkty. Vždy budeme financovat maximálně 80 % stanoveného účelu. Úvěry budeme samozřejmě poskytovat nejen v korunách, ale i v eurech nebo dolarech, a to s fixovanou nebo plovoucí úrokovou sazbou. Obracet se na nás tedy mohou firmy, které potřebují například:

• investovat do modernizace, dobudování či rozšíření svých výrobních kapacit, např. do nových technologií, strojů, know-how, licencí atd.;
• snížit energetickou náročnost svých provozů;
• získat podíl nebo koupit jinou právnickou osobu; ale také
• nahradit subdodávky z nestabilních částí světa a materiálově se předzásobit. 

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: Tomáš Nosil/Economia