Dlouholetá tradice, výborná pověst, obrovský potenciál. I tak bychom mohli popsat současný český obranný a bezpečnostní průmysl. Ve světě si jeho kvality uvědomují možná stále lépe než my doma: naprostá většina takto zaměřené české produkce, více než 90 procent, jde totiž na export. Trend vzrůstajícího vývozu se projevil už v roce 2013 a dá se očekávat, že v souvislosti s válkou na Ukrajině a plány států NATO včetně České republiky na navyšování výdajů na obranu a armádu bude ještě markantnější. (Řada států NATO včetně našeho se chystá plnit svůj závazek odvádět na obranu země alespoň 2 % HDP). O tom, jak náš stát podporuje domácí obranný průmysl, jsme si povídali na půdě Ministerstva obrany s Radkou Konderlovou, vrchní ředitelkou Sekce průmyslové spolupráce.
Pojďme čtenářům TRADE NEWS nejprve ve stručnosti představit vaši sekci, která vznikla v lednu 2020.
Hlavními prioritami Sekce průmyslové spolupráce je podpora rozvoje a konkurenceschopnosti domácího obranného průmyslu s cílem zvýšit obranyschopnost státu v případě krize, dále podpora exportu a českých zájmů na zahraničních trzích a v neposlední řadě prohlubování partnerství prostřednictvím obranně-průmyslové spolupráce s jinými zeměmi. Právě budování těchto vazeb vytváří prostor pro posilování pozice České republiky jako spolehlivého partnera v oblasti obrany a bezpečnosti a otevírá dveře v dalších ekonomických odvětvích a zahraničněpolitických sférách. A samozřejmě dalším naším úkolem je zvyšovat povědomí veřejnosti o kvalitách českého obranného průmyslu a jeho přínosu pro národní hospodářství.
Když se řekne český obranný průmysl, stále si většina z nás představí pár velkých zavedených značek. Málokdo ví, že v Česku máme na dvě stě firem, které na tomto poli působí, a vytvářejí tak v ekonomice státu podstatnou stopu.
Tyto společnosti se nezabývají pouze výrobou, ale také vývojem, výzkumem, obchodem, servisem, modernizacemi nebo dalšími souvisejícími službami v oblasti obranných, vojenských a bezpečnostních technologií a materiálů. U řady z nich je armádní a vojenská produkce hlavním výrobním zaměřením, ovšem u některých tvoří pouze doplňkovou činnost. V mnoha případech se jedná o sofistikovanou a specializovanou výrobu či služby se zaměřením na vývoz, ovšem v souladu s přísnou národní i mezinárodní regulací.
K podpoře firem spojujeme síly
Došli jsme k tomu, že podpora exportu našich firem v oboru obrany a bezpečnosti je strategicky důležitá. Jaké nástroje přitom využíváte?
Hlavním nástrojem jsou projekty na podporu ekonomické diplomacie, tzv. PROPED. Díky němu se nám ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a oborovými asociacemi, jako je například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), sekce obranného průmyslu Hospodářské komory (SOP HK) či Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP), daří cíleně rozvíjet a budovat exportní vazby a příležitosti pro naše firmy. Samozřejmě přitom plně respektujeme oficiální linii české zahraniční politiky v souvislosti s pravidly vývozu vojenského materiálu.
Můžete uvést konkrétní příklady?
Nástroj PROPED využíváme například na financování vystavovatelských ploch na mezinárodních veletrzích obranných technologií. České firmy to hodnotí jako zásadní přínos, zejména pokud na daném trhu začínají a prvotní investice jsou pro ně vysoké. V roce 2022 jsme tímto způsobem podpořili účast podniků českého obranného a bezpečnostního průmyslu na čtrnácti zahraničních veletrzích. Jednalo se o světově renomované akce jako World Defense Show v Saúdské Arábii, DSA v Malajsii, IDEB na Slovensku, IndoDefence v Indii, Defence Expo ve Vietnamu či Eurosatory ve Francii. Podobně podporujeme i realizace podnikatelských a incomingových misí. Celkově bylo i za podpory PROPED realizováno na 46 aktivit na podporu našeho obranného průmyslu na zahraničních trzích.
Vloni jsme v rámci PROPED společně s dalšími resorty podpořili české firmy na čtrnácti prestižních mezinárodních veletrzích.
O velmi úspěšné české expozici na jednom z nejvýznamnějších zbrojařských veletrhů ve světě, IDEXu 2023 v Abú Dhabí, informujeme na následujících stránkách. Na jaká teritoria se letos dál zaměřujete?
Ačkoli se může zdát, že naše pozornost je v posledních měsících upírána zejména k Ukrajině, náš záběr je daleko širší. Významnými teritorii jsou jižní a jihovýchodní Asie, Afrika a samozřejmě již zmíněný Blízký východ.
Co se týče Afriky a stále neklidného Sahelu, který ohrožuje státy Guinejského zálivu, podporujeme rozvoj obranných schopností ve státech jako Ghana nebo Nigérie, kam český průmysl vyváží své produkty s obratem milionů eur ročně. Velkou pozornost nyní přitahuje také region jižní a jihovýchodní Asie, který klade důraz na transfer technologií, společnou výrobu a spolupráci na třetích trzích. Země jako Vietnam, Malajsie, Indie, Indonésie a další jsou zároveň také významnými exportními teritorii.
České firmy se mohou stát součástí dodavatelských řetězců světových hráčů
Vámi zastřešený program průmyslové spolupráce má svá jasně daná pravidla. Jak se do něj mohou firmy zapojit?
K druhé části vaší otázky: úzce spolupracujeme s našimi partnery, které jsem už zmínila – AOBP, SOP HK, ALKP – a nově se chystáme podepsat memorandum o spolupráci s Optickým klastrem. Potřebné informace firmy získají nejlépe právě jejich prostřednictvím.
V současné době dochází k revizi zásadních strategických dokumentů České republiky, jako je bezpečnostní a obranná strategie, které budou poprvé jasně deklarovat zásadní rozměr podpory rozvoje kapacit a schopností domácího obranného a bezpečnostního průmyslu pro obranyschopnost ČR. V případě akvizic vojenského materiálu od zahraničního dodavatele požaduje naše ministerstvo zapojení průmyslu v rámci tzv. programů průmyslové spolupráce. Cílem je udržovat a rozvíjet stávající průmyslové kapacity tak, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek v krizových stavech.
V rámci toho však často dochází i k novým formám spolupráce mezi zahraničním dodavatelem a českými subjekty bez návaznosti na akvizici samotnou. České firmy se tak stávají součástí dodavatelských řetězců světových zbrojařských firem a mají šanci dostat se k dalším obchodním příležitostem ve světě.
S Radkou Konderlovou hovořila Jana Jenšíková
Foto: Marek Jenšík