Bernard Bauer: Čeští a bavorští podnikatelé smýšlejí podobněA mohou se vzájemně inspirovat

Výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) a obchodní zmocněnec Bavorska v České republice v jedné osobě – to je Bernard Bauer. V rozhovoru pro TRADE NEWS přibližuje, v čem spočívá podstata úspěšné spolupráce mezi Českem a Bavorskem, a zároveň vysvětluje, jak je možné ji rozšířit a posunout na vyšší úroveň.

Read in English

Česká republika je významným obchodním partnerem Svobodného státu Bavorsko. Jak si v tomto ohledu stojíme v porovnání s jinými zeměmi? V čem spatřujete specifika česko-bavorské ekonomické spolupráce?

Česká republika je již tři desetiletí jedním z nejvýznamnějších zahraničněobchodních partnerů Bavorska a platí to i opačně. Proto jsme před více než patnácti lety zřídili v rámci ČNOPK svou Delegaci bavorského hospodářství. Čeští dodavatelé se rok co rok umisťují na předních příčkách v žebříčcích kvality, a to jak v automobilovém, strojírenském a elektronickém, ale i high-tech průmyslu.

Objemem obchodu ve výši přibližně 24 miliard eur se Česká republika v loňském roce zařadila na druhé místo po Rakousku, pokud jde o zahraniční obchod Bavorska se zeměmi střední, východní a jižní Evropy. Specifika naší spolupráce jsou dána právě naší geografickou a kulturní blízkostí, velmi silnou tradicí automobilového průmyslu a investicemi do inovací. Bavorské a české podniky také profitují z know-how vědců a inženýrů obou zemí.

Mnoho věcí do sebe zkrátka dobře zapadá

Čeho si bavorská strana na svých českých partnerech cení nejvíc a kde třeba spatřuje nedostatky v intenzivnější spolupráci?

Zmíněná bezprostřední blízkost je klíčová, má obrovské výhody už jen z hlediska logistiky. Neméně důležitou roli ale hraje také kulturní blízkost a tradice. Podnikatelé na obou stranách o kvalitě a údržbě svých produktů smýšlejí podobně. Mnoho věcí do sebe zkrátka dobře zapadá.

Kde je potřeba se zlepšit, je oblast odborného vzdělávání. Na to již dvě desetiletí upozorňuje mnoho německých investorů v našem každoročním podnikatelském průzkumu. Česká republika musí nyní jednat. Pokud si chce udržet svou konkurenceschopnost, potřebuje co nejdříve zavést flexibilní odborné vzdělávání, které je úzce propojeno s praxí a rychlým technologickým vývojem ve firmách. To je s nástupem digitalizace a přechodem na elektromobilitu stále důležitější.

Pokud si Česko chce udržet svou konkurenceschopnost, potřebuje co nejdříve zavést flexibilní odborné vzdělávání, které je úzce propojeno s praxí a rychlým technologickým vývojem ve firmách.

Propojení pomocí výzkumu a vývoje je rozhodující

Bavorsko se v posledních deseti letech stalo teritoriem příznivým pro meziodvětvové inovace. Můžete uvést některé příklady partnerství českých a bavorských firem v oblasti inovací a podpory podnikání?

Máte pravdu, spolupráce podniků napříč branžemi a jejich propojení pomocí výzkumu a vývoje jsou rozhodující předpoklady pro konkurenceschopnost ekonomiky. V tomto ohledu jsou velmi důležité klastry. Jednou z vlajkových lodí inovativní bavorsko-české spolupráce je unijní projekt 5G koridor Mnichov–Praha, který byl zahájen v roce 2020 z iniciativy obou vlád a je již ve fázi technické realizace.

5G sítě jsou díky rychlosti a stabilitě datového přenosu schopny propojit tisíce zařízení současně, a vytvářejí tak prostor pro vývoj dalších inovativních služeb. Například továrny mohou využívat automatizované procesy a také propojené stroje a zařízení, čímž se zvyšuje bezpečnost práce i produktivita. Lze optimalizovat dodavatelské řetězce, vozidla budou moci vzájemně komunikovat a bude možné na dálku poskytovat lékařskou péči pacientům v odlehlých oblastech. Prostor pro využití například umělé inteligence tak může získat nový rozměr. Je to ukázkový příklad bilaterální spolupráce mezi podnikatelskou sférou, vědou a státem, která má evropský význam. A mohli bychom jmenovat další, například testovací polygon BMW na autonomní řízení u Sokolova.

Po léta se český export do Německa zaměřoval převážně na výrobní sektor. Pod vlivem covidové pandemie narostl zájem o zakládání vlastních poboček na německém trhu a posilování českých investic v inovativních a technických oborech. Jak pokračuje tento slibný trend?

Správně, již delší dobu vidíme, že české firmy zejména v technologických odvětvích sebevědomě objevují německý trh a využívají ho také jako bránu k celosvětové expanzi svého podnikání. Tento trend pokračuje i nadále. Nejsou to jen společnosti jako Creative Dock nebo Knuspr.de (česká firma Rohlik.cz), ale i firmy z B2B sektoru, které v Německu hledají partnery nebo na německém trhu investují, například v energetice nebo bankovnictví. Existují zde také start-upy, zejména z IT sektoru. Jako příklad mohu uvést firmu Ackee, jejíž vývojáři vyvinuli mobilní aplikaci pro Německý spolkový sněm, a pomáhají tak bojovat proti fake news. Z větších společností bych chtěl jmenovat inovativní společnost Adastra, která má pobočku i v Německu, aby byla blíž svým klientům.

Česko už dávno není jen montovna

Již léta je častým tématem debat v Česku příliš silná vazba české ekonomiky na německého partnera, zejména v automobilovém průmyslu. Hovoří se o „montovně“ a o tom, že by Češi měli tento model opustit a zaměřit iniciativu jinam. Co si o tom myslíte?

Obě země mají v automobilovém průmyslu vysokou úroveň know-how. Kdo by chtěl tuto staletou tradici hodit přes palubu jako „pouhou výrobu“ s nízkou přidanou hodnotou, udělal by obrovskou chybu. Mimochodem, právě německá kompetence ve výrobě je jedním z významných důvodů, proč u nás investují zahraniční technologičtí giganti. A pokud jde o Česko, němečtí investoři tady v posledních letech zřídili řadu výzkumných a vývojových center, z nichž některá navrhují výrobky dokonce pro světový trh. Tolik skloňované „montovny“ již u vás v tomto směru téměř neexistují.

A možná ještě krátce k tomu trochu kritickému pohledu na česko-německou spolupráci. I na české straně totiž dochází k politickým opomenutím. Podpora transformace na elektromobilitu byla dlouho zanedbávána a teprve v poslední době se dostala do centra pozornosti vlády. Ti, kteří chtějí definovat standardy, se musí těchto trendů ujmout vůdčím a proaktivním způsobem. To se v Česku lépe daří ve velmi rozvinutých oblastech nanotechnologií nebo v odvětví informačních technologií, kde je rovněž velký potenciál.

Obě země mají v automobilovém průmyslu vysokou úroveň know-how. „Montovny“ již u vás v tomto směru téměř neexistují.

Německo známe jako zemi velkých průmyslových firem, také se ví, že 42 procent HDP a 55 procent zaměstnanosti pokrývají malé a střední, často rodinné firmy, takzvaný Mittelstand. Jsou charakteristické úzkou specializací, špičkovou kvalitou produkce a díky vlastnické struktuře větší odolností vůči tržním turbulencím než externě řízená a financovaná konkurence. Jak se jim daří adaptovat na stále konkurenčnější prostředí?

V těchto turbulentních dobách vnějších otřesů a transformace samozřejmě dochází k přebírání podniků a insolvencím i v sektoru malých a středních podniků, tomu se nelze vždy úplně vyhnout. Je však pravda, že tolik opěvovaný německý Mittelstand se i nadále vyznačuje vysokou mírou odolnosti, flexibility a větší nezávislosti; je stále páteří naší ekonomiky. Výzvy, které přinášejí globální posuny a protekcionismus, jsou však i tak obrovské, o tom není pochyb. Stát proto musí zajistit, aby v první řadě zlevnila energie, to podnikům uleví.

Spolupráce přeshraniční i vesmírné

Na nedávném jednání českého premiéra a bavorského ministerského předsedy bylo mimo jiné podepsáno memorandum o posílení spolupráce v oblasti letectví a vesmíru. Jakých konkrétních projektů či kroků by se měla naše spolupráce týkat?

O konkrétních projektech je předčasné hovořit. Společné prohlášení o záměru obou hlav vlád z května letošního roku je však důležitým signálem pro rozšíření spolupráce v této oblasti do budoucna. Česká republika a Bavorsko jsou významnými průmyslovými lokalitami pro letecké společnosti. Praha je zároveň sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která realizuje kosmické programy EU. Univerzity, výzkumné instituce a podniky na obou stranách mohou z této úzké spolupráce velmi těžit. Jak zmiňoval už premiér Petr Fiala, jde nejen o satelitní technologie a komunikaci, ale také o nosné rakety a aplikace technologií, jako je zpracování družicových snímků a využití družicové navigace.

Interreg Bavorsko–Česko je vůbec první program zaměřený na rozvoj přeshraniční spolupráce schválený Evropskou komisí. Jak jeho dosavadní průběh hodnotíte? Nejvyšší prioritu teď mají oblasti Kultura a udržitelný cestovní ruch či Vzdělávání. Můžete být konkrétnější a uvést příklady projektů, které do těchto oblastí spadají?

Interreg Bavorsko–Česko sice funguje již dlouho, ale první hospodářské téma bylo poprvé zařazeno v období 2014 až 2020. Realizace programu Cíl EÚS Svobodný stát Bavorsko–Česká republika 2014–2020 proběhla podle plánu.

Na projekty v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací, ochrany životního prostředí a účinnosti zdrojů nebo dovedností a vzdělávání bylo k dispozici financování v celkové výši 97 milionů eur, což bylo také úspěšně realizováno. Bezprostředně poté začalo období financování Interreg Bavorsko–Česká republika (2021–2027) s financováním ve výši 99 milionů eur. Jako ČNOPK jsme v současné době požádali o projekt Interreg Bavorsko–Česká republika, v jehož rámci se mohou malí a střední podnikatelé vzdělávat o možnostech klimaticky neutrální a udržitelné výroby prostřednictvím takzvaných inovačních laboratoří. Na druhou stranu pro Interreg Sasko–Česká republika chceme vytvořit digitální sasko-českou dodavatelskou platformu, abychom se vyhnuli problémům v dodavatelských řetězcích a zároveň zachovali pracovní místa.

Za rozhovor děkuje Daniel Libertin

Foto: Dean Batak