James Smith: Situace v Británii je teď pro firmy jasnější a přehlednější

Když jsme spolu mluvili naposledy začátkem roku 2020, zdál se být brexit největším hybatelem a problémem evropské ekonomiky. Do pár týdnů ho vystřídal covid, a na brexit jako by se trochu zapomnělo. Jaké jsou vyhlídky současné britské ekonomiky a co to znamená pro české firmy, o tom jsme s odstupem necelých čtyř let hovořili s britským ekonomem Jamesem Smithem.

Read in English

Můžete prosím nejprve pro naše čtenáře shrnout hlavní milníky v úpravě vztahů Británie a EU od roku 2020 do současnosti?

Spojené království sice odešlo z EU už na začátku roku 2020, ale hlavní změna ve vztazích Británie a EU přišla až o rok později, kdy bylo dosaženo Dohody mezi EU a Spojeným královstvím o obchodu a spolupráci (TCA). Je to v zásadě dohoda o volném obchodu, i když se v jejím rámci Británie rozhodla, že nechce být součástí jednotného trhu EU a celní unie. To byl bezesporu hlavní milník, který stanovil nová pravidla hry.

Během roku 2021 nicméně byly naše vzájemné vztahy v útlumu, především v souvislosti s problémy v Severním Irsku. Tehdejší britská vláda chtěla provést jednostranné změny pravidel, která upravují obchod mezi Severním Irskem a zbytkem země. EU tak mohla na oplátku v extrémním případě vypovědět některé části TCA. Firmy pochopitelně tato rizika vnímaly velmi negativně. Rok 2022 pak byl pro Británii ve znamení politických zmatků, což také nikomu nepřidalo na klidu. Nyní je premiérem už přes rok Rishi Sunak a naše vzájemné vztahy se za tu dobu zlepšily. Nedávno se Británie znovu připojila k výzkumnému programu Horizont a už dříve v tomto roce byl podepsán takzvaný windsorský rámec, což je právní dohoda, která vyjasňuje mnohé zdánlivé drobnosti v obchodě zejména mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Dá se tedy říct, že se vztahy postupem času zlepšují?

Tohle všechno z mého pohledu znamená velmi důležité symbolické zlepšení vztahů. Celkově vzato je Británie samozřejmě mimo jednotný trh a celní unii a firmám v souvislosti s brexitem přibylo mnoho komplikací a papírování, ale samotná skutečnost, že mezi námi a EU už nejsou jen spory, je pro firmy dobrá zpráva, protože všem stranám přináší větší stabilitu.

Strašák jménem inflace

Momentálně je největším strašákem většiny ekonomik inflace a ta britská není výjimkou. Naopak – právě zde je inflace téměř nejvyšší. Spatřujete už nějaké světlo na konci tunelu, nějaký bod obratu?

Ano, inflace klesá a celková situace se zlepšuje. Je zajímavé, že ještě před nějakými čtyřmi měsíci jsem často slýchal názor, že Británie má daleko větší problémy s inflací než zbytek Evropy, a tento názor se propsal i do situace na finančních trzích. Ale během léta se ukázalo, že britská inflace je na podobné úrovni jako ta evropská. Na konci roku 2022 byla dvouciferná, nyní činí 6,7 procenta a na konci letošního roku bude pravděpodobně kolem pěti procent.

Dobrou zprávou pro Británii jsou výrazně nižší ceny plynu nebo i nižší kupní ceny potravin pro supermarkety než před několika měsíci. Spotřebitelé by se tak měli brzy dočkat zlevnění. Zpomalení inflace nahrává také navýšení nabídky a naopak snížení poptávky oproti období pandemie covidu. Na druhou stranu vidíme, že inflace u nás stále roste v sektoru služeb, zejména v cestování a pohostinství, ale i zde se to možná začne obracet díky klesajícím nákladům na energie.

Ztížené obchodní podmínky

Jak tyto výše zmíněné faktory, brexit, covid a inflace, negativně ovlivnily vzájemný obchod mezi Británií a EU?

Je velmi obtížné oddělit dopady těchto tří faktorů, jelikož tyto velké otřesy přišly rychle po sobě. Když se ale podíváme na to, co se stalo s obchodem mezi Británií a EU od ledna 2021, kdy vstoupila v platnost TCA, vidíme okamžitý propad vzhledem k chaosu na hraničních přechodech a prudkému poklesu vývozu zboží z Británie.

Dnes je britský export do EU stále o 8 až 10 procent nižší než před TCA, zatímco britský vývoz do zemí mimo EU je víceméně na stejné úrovni jako ve zmíněném lednu 2021. To nám tedy dává trochu představu o tom, jak velký dopad měl pouze brexit na náš vzájemný obchod.

V Británii vidím spoustu podnikatelských příležitostí v rámci přechodu na zelené energie.

Výzkumné studie pak dokazují, že mezi Británií a EU se snížil počet individuálních obchodních vztahů, tedy počet jednotlivých firem, které mezi sebou obchodují. Na obou stranách Lamanšského průlivu tak zřejmě existuje mnoho podniků, pro něž v souvislosti se ztíženými obchodními podmínkami už prostě není ekonomicky udržitelné nadále obchodovat s těmi na druhém břehu. A to všechno vždycky platí dvojnásob pro malé a střední podniky. Jako velká společnost máte zdroje nebo právní postupy, které vám pomůžou se s těmito změnami nějak vypořádat. Což u menších firem není vždycky možné.

Jaká je současná politika Bank of England ve vztahu ke krocení inflace?

Bank of England začala zvyšovat sazby jako jedna z vůbec prvních centrálních bank, a to již na konci roku 2021. Od té doby zvýšila sazby celkem o pět procentních bodů, takže ve snaze zkrotit inflaci zvolila velmi agresivní strategii. Nyní to ovšem vypadá, že cyklus zvyšování sazeb skončil – BoE v září ponechala sazby beze změny a neočekáváme, že by je v dohledné době měnila. Zároveň ale dala zcela jasně najevo, že chce dlouhodobě držet sazby vysoko. Svou roli tu hraje i britský hypoteční trh – drtivá většina našich hypoték je fixována na relativně krátkou dobu, a v důsledku toho se dopad vyšších sazeb na spotřebitelský trh ještě úplně neprojevil. Naproti tomu firmy už běžně navyšují ceny, takže v podnikatelském sektoru jsou dopady inflace zřetelné.

Nejsou lidi a náklady rostou

Jak moc se britských firem dotýká nedostatek pracovních sil na tamním trhu?

Mnoho lidí z různých důvodů z trhu práce odešlo a už se nevrátilo. V tom se Británie liší od USA i od EU. Výsledkem je, že u nás v současnosti je několik set tisíc lidí, kteří nejsou zaměstnáni a práci ani nehledají. Částečně jsou za tím chronická onemocnění, částečně předčasné odchody do důchodu, a navíc se během covidu vrátilo domů mnoho občanů EU. Všechny tyto faktory přispěly k trvalému nedostatku pracovníků a také k vyššímu tempu růstu mezd než v západní Evropě (8 procent ku 4,5 procenta). Pro podniky to samozřejmě představuje zvýšený tlak na růst nákladů, zejména pro ty v sektoru služeb.

Růst investic značí mírný optimismus

Co z výše uvedeného by měly mít na paměti evropské firmy, které v Británii podnikají nebo se k tomu chystají?

Dosud jsme většinou mluvili o výzvách, ale rád bych zdůraznil, že za poslední rok u nás pozorujeme například nárůst firemních investic. To je důležitý moment, protože tyto investice vzhledem k obrovské nejistotě kolem brexitu dlouho stagnovaly a byly dokonce nejnižší v G7. Navzdory všem skutečnostem, které firmám komplikují obchod, nyní podniky alespoň vědí, co mohou očekávat. Růstu investic pomohlo mimo jiné to, že po covidu je znát více optimismu minimálně v britském sektoru služeb.

I tak to pro firmy samozřejmě nadále bude složité. V příštích pár letech lze nejspíš počítat s vysokými úrokovými sazbami, ale to bude stejné ve všech zemích. V naší zemi bude situaci komplikovat také nedostatek zaměstnanců a relativně slabá spotřebitelská poptávka.

Máte přesto pro britskou ekonomiku do blízké budoucnosti nějaké další optimistické vyhlídky?

Vidím v Británii spoustu podnikatelských příležitostí v rámci přechodu na zelené energie. Ten byl dosud v naší zemi velmi úspěšný, ale i tak bude v nadcházejících letech potřeba hodně veřejných investic, což je velká příležitost pro firmy. Pak jen dodám, že stejně jako ve většině zemí i v Británii závisí mnoho věcí na politice. Příští rok někdy touto dobou budou u nás parlamentní volby a průzkumy naznačují, že dojde ke změně vlády, což také může znamenat změnu podmínek pro firmy.

S Jamesem Smithem hovořil Daniel Libertin

Foto: archiv Jamese Smithe