Srbsko
Jan Bondy je zkušeným diplomatem, byl velvyslancem České republiky už v několika zemích. S jakými pocity přijal před pár měsíci svou diplomatickou misi v Srbské republice? Nejen o tom jsme s ním hovořili v době, kdy do Srbska mířila jedna česká vládní i obchodní delegace za druhou.
Co vás na Srbsku dosud nejvíc zaujalo? A s jakými plány jste novou diplomatickou výzvu přijal?
V dobrém smyslu mne překvapil enormní zájem ze strany českých podnikatelů a firem. Podnikatelské klima je v Srbsku velice příznivé, naše země zde má dobrý zvuk a zájem o ni je znát. Podporujeme srbskou cestu do EU, jsme hlasitým propagátorem obchodních partnerství. Konečně i mnoho úspěšně realizovaných projektů mluví pro ještě širší spolupráci. Mým cílem je být nápomocný novým projektům a co nejlépe naši zemi reprezentovat.
Před třemi lety prohlásil váš předchůdce v médiích, že Srbsko prožívá ekonomický boom a teď je ten správný čas být zde aktivní. Vyslyšeli čeští podnikatelé jeho výzvu?
Listopadová cesta premiéra Petra Fialy je nejlepším důkazem toho, jaký zájem o Srbsko nyní mezi českými podnikateli je. Skupina PPF se dlouhodobě profiluje jako zdejší největší evropský investor, developerské projekty společnosti Sebre jsou tím architektonicky nejzajímavějším, co se v Bělehradu připravuje, a vozy Škody zde dlouhodobě mají zhruba čtvrtinový podíl na trhu s nově prodanými automobily. Česká republika se dostala mezi deset největších obchodních partnerů Srbska a patří tu i mezi desítku největších investorů. Oboustranný zájem o rozšiřování této, pro obě strany výhodné spolupráce dále narůstá. Myslím tedy, že čeští podnikatelé prostředí v Srbsku navnímali velice podobně jako můj předchůdce.
Zůstaňme chvíli u těch investic. Srbská vláda se dlouhodobě snaží přilákat zahraniční investory formou investičních pobídek a daňových úlev. Můžete je specifikovat a aktualizovat?
Srbsko se obecně z pohledu přílivu zahraničních investic řadí mezi nejúspěšnější země poslední dekády. Naši partneři z Obchodní komory Srbska (PKS) například hojně citují průzkum Ernst & Young mapující atraktivnost Evropy (EY European Attractiveness Survey) z roku 2023, který uvádí, že Srbsko bylo nejúspěšnější evropskou zemí v průměrném počtu nově vytvořených pracovních míst na investiční projekt. Klesající nezaměstnanost je v Srbsku pochopitelně citlivé politické téma a pro současnou vládní administrativu jedním ze základních bodů politického úspěchu. Proto jsou tato čísla tak hojně citována srbskými partnery. Z hlediska nedávného přílivu přímých zahraničních investic ovšem také můžeme upozornit na tři základní trendy posledních let: rostoucí počet investic do důlního průmyslu, automotivu a zvyšující se podíl čínských investic.
Důvodů pro popularitu Srbska jako investiční destinace může být hned několik. Začít lze upozorněním na nižší výdaje na mzdy zaměstnanců v kombinaci s jejich vysokou vzdělaností (nyní se průměrná mzda pohybuje mírně nad tisícem eur za měsíc), 15procentní korporátní daň či nižší měsíční nájmy kancelářských prostor doprovázené jednou z nejnižších cen energií v Evropě.
Pro nové velké investory stojí za to dodat, že v případě, pokud jejich investice dosáhne minimálně 8,3 milionu eur a zároveň vytvoří alespoň sto nových pracovních míst, mohou těžit až z desetiletých daňových prázdnin. Srbský stát se dále zavazuje pokrýt část nákladů za zaměstnance, kteří byli v posledních šesti měsících vedeni jako nezaměstnaní. Zájemcům doporučuji, aby kontaktovali přímo Rozvojovou agenturu Srbska (RAS).
I když Srbsko harmonizovalo svou legislativu pro obchod se státy EU, některé oblasti si chrání výjimkami. Které to jsou?
V oblasti ochrany srbského trhu před importem z EU je třeba upozornit na probíhající vyjednávání o vstupu země do Evropské unie. EU v roce 2000 jednostranně odstranila všechna cla a množstevní omezení dovozu všech průmyslových výrobků a zemědělských produktů, kromě několika málo výjimek podléhajících režimu preferenčních celních kvót (cukr, telecí maso, víno, několik druhů ryb).
Srbsko výrazně zjednodušilo podmínky dovozu z EU v roce 2009 a od roku 2014 se nacházíme v tzv. finální fázi liberalizace vzájemného obchodu. Ochrana srbského trhu před dovozy z EU se opět týká zejména zemědělství a nejcitlivější produkty pro srbské zemědělce zůstanou chráněny před dovozem z EU až do vstupu země. Jde zde především o všechny druhy masa, jogurty, máslo, některé druhy sýrů, med, určitou zeleninu a mouku s jejich celní ochranou v rozsahu od dvacetiprocentního do padesátiprocentního cla podle doložky nejvyšších výhod, kterou Srbsko uplatňuje vůči zbytku světa. Konkrétní informace spojené nejen se Srbskem je možné nalézt na informačním portálu spravovaném Evropskou komisí Access2Markets.
Jak si naše firmy stojí v tendrech, oblastech dlouhodobých projektů a exportu komplexních produktů?
V oblasti dlouhodobých projektů jsme v Srbsku silným hráčem. Developerské aktivity Sebre, aktivity CPIPG či CE Industries na místním trhu výrazně rezonují a jsou důkazem toho, že mnoho českých společností má v Srbsku dlouhodobé a strategicky významné zájmy. Místní distributor Škody Auto, Auto Čačak, je velice úspěšný v tendrech pro řadu státních institucí a škodovky je možné vidět u většiny srbských státních orgánů.
Jedním z dalších potenciálně zajímavých sektorů je bezesporu obrana, kde pozorujeme vzrůstající aktivity nejen CSG, ale také mnohých dalších českých společností. Důkazem může být osmnáct českých firem na Srbsko-českém obranně-průmyslovém fóru v květnu tohoto roku či již zmíněná podnikatelská mise Hospodářské komory ČR doprovázející premiéra Petra Fialu.
Prostor ke zlepšení vidíme v zapojení českých společností do unijních tendrů. Zde nejsou malé prostředky a české firmy doposud o problematiku nejeví takový zájem. Více k tématu je možné se dočíst na dalších stránkách tohoto vydání TRADE NEWS.
Bělehrad, metropole západního Balkánu, se stává rovněž centrem pro mnoho technologických start-upů. Využívají této skutečnosti také české technologické společnosti a v jaké formě?
Jsme si vědomi toho, že ICT exporty ze Srbska vzrostly od roku 2017 více než trojnásobně, stejně tak vnímáme čísla uváděná RAS, která upozorňují na to, že náklady na průměrného srbského IT experta dosahují čtyřiceti procent evropského průměru. Jedná se o exportně orientované odvětví, které každý rok v Srbsku navyšuje své exporty o desítky procent. Zásadní roli zde přitom hraje především herní průmysl a průmyslový software obecně.
Pozorně jsme zde sledovali aktivity IT skupiny Seyfor, která v létě 2024 informovala o převzetí 70procentního podílu v srbské společnosti M&I Systems Co. Tímto krokem se český investor stal lídrem na trzích západního Balkánu v oblasti ERP systémů, cloudových řešení, automatizace firemních procesů či využití AI a firemních dat. Stejně tak zajímavá je pro české společnosti oblast kybernetické bezpečnosti, AI či forenzní analytiky. Jsme si jako velvyslanectví vědomi několika dalších konkrétních jednání mezi českými a srbskými partnery o spolupráci v těchto oblastech a věříme, že neskončí jen u kontaktů.
Z listopadového Srbsko-českého obchodního fóra, které se konalo u příležitosti návštěvy premiéra Petra Fialy v Bělehradě
V letech před covidem se na srbském trhu velmi dobře etablovaly české firmy z oblasti vodohospodářství, rekonstrukce a údržby vodovodních sítí, výstavby čističek odpadních vod a rekultivace půdy. Zejména dlouhodobé projekty však narážely na nedostatek finančních prostředků ze strany zákazníků. Změnila se v tomto ohledu situace v podobě nových příležitostí pro české technologie?
České vodohospodářské firmy mají o srbský trh nadále velký zájem. Pravidelně se některé z nich prezentují na největším vodohospodářském veletrhu v zemi nazvaném Voda. Kromě toho náš obchodní tým podporuje vodohospodáře organizací projektů ekonomické diplomacie. Jako příklad můžeme uvést uskutečněnou incomingovou cestu zástupců srbských municipalit z přelomu září a října tohoto roku či prezentaci českých technologií pro srbské municipality plánovanou na první polovinu roku 2025. Vodohospodáři byli také součástí nedávných podnikatelských misí premiéra Petra Fialy a ministra zemědělství Marka Výborného.
V Srbsku stále platí, že ke kanalizační síti je připojeno pouze 67,2 procenta domácností s tím, že počet nových připojení vzrostl za posledních deset let pouze o jedno procento. Napojení na čištění městských odpadních vod s alespoň sekundárním čištěním se pak v Srbsku dostává pouze 14,67 procenta obyvatel, přičemž v Česku je tato hodnota na cca 85 procentech. Potenciál pro rozšíření českých technologií na místním trhu tedy bezesporu je. Klíčovou otázkou ale zůstává nadále financování. Pro české podniky je zde zásadní mít dobře zmapované tendry vyhlašované mezinárodními finančními institucemi (EBRD, EIB, ale i EU – viz dále) a odvahu se jich zúčastnit. Napomoci bezesporu může i spolupráce s lokálním partnerem, který dobře zná místní prostředí.
Jaké akce pro české firmy plánuje vaše velvyslanectví ve spolupráci s dalšími vládními organizacemi pro nejbližší období? V čem jste připraveni našim podnikatelům nejvíc pomoct?
České velvyslanectví v Bělehradě je jedním z největších organizátorů projektů ekonomické diplomacie (PROPED) mezi zastupitelskými úřady. Za letošní rok jsme zorganizovali sedm takových akcí a pro ten příští počítáme s podobným číslem. Nejméně polovina z nich se bude věnovat zemědělství, plánujeme ale také projekty zaměřené na vodohospodářství, obranný průmysl a průmyslový design. Z dalších akcí je třeba upozornit na pravidelné oficiální účasti Ministerstva průmyslu a obchodu na zmíněném veletrhu Voda, který se každoročně koná na přelomu listopadu a prosince.
Své zastoupení má v Bělehradě také proexportní agentura CzechTrade. Jejím hlavním cílem je podpora českých podniků na úrovni B2B v podobě poskytování individuálních služeb, exportního poradenství, organizace veletrhů a oborových podnikatelských misí. V roce 2025 bude bělehradská zahraniční kancelář CzechTrade zajišťovat společnou účast českých firem na tradičním stavebním veletrhu SEEBBE a také podpoří prezentace a semináře českých firem pro zahraniční partnery. Ve druhé polovině příštího roku je v plánu kombinovaná oborová mise v oblasti pekárenských a mlynárenských technologií do Srbska a Albánie.
Můžete na závěr krátce shrnout, proč byste našim podnikatelům srbský trh doporučil?
Srbsko je země, která Českou republiku vnímá velice pozitivně. Prostředí je pro naše podnikatele a firmy srozumitelné a spolupráce s námi je vítaná. Je proto dobré využít výhody vstřícného prostředí a naší zkušenosti z transformace našeho průmyslu. Srbské směřování do EU dává předpoklad srozumitelného právního prostředí a dobrých podmínek pro úspěšné podnikání. V neposlední řadě zmíním i fungující přímou leteckou linku Praha–Bělehrad a výhodné spojení ČR a Srbska moderní dálnicí, kdy vzdálenost obou zemí nehraje zásadní roli. Naše velvyslanectví se na vás těší.
Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková
Foto: archiv Velvyslanectví ČR v Srbsku a archiv Úřadu vlády ČR
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.