Čím blíže k východním hranicím evropské unie, tím je názor jejích členských států na účinnost sankcí skeptičtější. Negativní dopad na tyto ekonomiky totiž bude vzhledem k jejich velikosti citelnější. Jak se česká podnikatelská sféra připravuje na případné změny ve struktuře a teritoriálním zaměření exportu? I o tom jsme hovořili s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem.
Celá situace je neštěstím s oběťmi, dopady na lidské osudy, geopolitickou rovnováhu, na podnikatele. Je nepříjemné, že po mnoha letech intenzivních a úspěšných snah našich firem expandovat na ruský trh se ocitáme v situaci, kdy se ho máme v řadě komodit vzdát.
Přesná čísla za celý průmysl či jednotlivá odvětví o tom, co pro podniky bude zavedení sankcí znamenat, dosud nemáme, ale samozřejmě se je snažíme průběžně získat. Mezi našimi členskými firmami jsme proto uspořádali anketu, která stále probíhá. Zatím jsme z ní zjistili, že exportéři očekávají v příštích letech přímé dopady ve výši kolem deseti miliard korun, které by se však v delším období mohly vyšplhat do desítek miliard korun. Jsou tu i nepřímé dopady v podobě oslabení našich subdodávek západním firmám vyvážejícím do Ruska. A to nevíme, jak dále bude konflikt eskalovat a jak se roztočí nový kolotoč sankcí. Do budoucna se obáváme ztráty některých pozic na ruském trhu, které mohou využít dravci z Číny, Koreje, Japonska a dalších asijských zemí.
Vedle zbrojního průmyslu, zemědělství a potravinářství a cestovního ruchu, které již nyní hlásí problémy, z našeho zjištění vyplynulo, že ve strojírenství bude zasažena výroba CNC obráběcích center, zvedacích zařízení pro metalurgický průmysl, dopravních prostředků či strojů a zařízení pro těžbu a úpravu nerostných surovin. České podniky přicházejí o zakázky v případě takzvaného zboží dvojího užití. Jedná se právě o obráběcí stroje a různá další zařízení, která by mohla být využita pro vojenské účely. Kardinální problémy nastávají ve financování exportu. Vybrané ruské banky se ocitly na černé listině, jiné jsou ve špatné kondici, takže už tu máme kauzy, kdy přestávají v některých případech financovat i domluvené a podepsané obchody.
Iniciovali jsme vytvoření krizového štábu v čele s premiérem a za účasti relevantních ministrů a exportérů.
Iniciovali jsme vytvoření krizového štábu v čele s premiérem a za účasti relevantních ministrů a exportérů. Reakce vlády byla pozitivní. V tomto krizovém centru se scházejí informace a také doporučení. Z naší strany jich zaznělo několik, která považujeme za důležitá. Za prvé je to zefektivnění, zrychlení institucionální podpory exportu. Tedy to, čemu se říká ekonomická diplomacie. Je potřeba určitá ofenziva vůči třetím trhům, které by mohly do budoucna alespoň částečně představovat alternativu k významnému ruskému trhu. Za druhé je to finanční podpora exportu, která je pro každý exportující podnik naprosto klíčová. Znamená to zajištění efektivního fungování České exportní banky a EGAP. V neposlední řadě jsme zvedli téma kurzarbeit, a to především v souvislosti s tím, že může dojít ke krátkodobému či střednědobému výpadku dodávek některých podniků do Ruska, na Ukrajinu či jinam.
Intenzivně s vládními politiky jednáme, v mnohém se shodujeme a hledáme společně řešení. Nikdo ale nečeká, že stát řekne: „Od 1. ledna budete vyvážet do Ameriky a my vám k tomu vytvoříme podmínky.“ Stát může finančně podpořit Českou exportní banku, která by poskytovala zvýhodněné úvěry, může otevřít v zemi zájmu exportérů ambasádu nebo kancelář CzechTrade či uspořádat veletrhy. Avšak ve spolupráci se zástupci byznysu může určit prioritní země, kam nasměrovat diplomatické aktivity, a politici, provázení podnikatelskými misemi, by tam měli intenzivněji osobně otevírat dveře. Podívejte se, jaký obrat se udál ve vztahu k Číně, kam na podzim zamíří naše podnikatelská mise provázející prezidenta republiky.
Byli jsme u definování prioritních zemí. Jsme nyní účastníky úvah o tom, do jaké míry by strategie měla zahrnovat podporu prioritních odvětví. V budoucnu by se tak exportní strategie mohla zaměřovat na to, aby se firmám doporučilo, co mohou vyvážet, a teprve poté, kam to mohou vyvážet. Již nyní ve spolupráci s námi rezorty, jako je MPO a MZV, a pracovní skupina pro monitorování dopadů sankcí mapují konkrétně, jaké zboží by se mohlo uplatnit na jakých trzích. Budeme domlouvat, ve kterých zemích by měla vláda exportérům pomoci například tím, že tam uspořádá podnikatelskou misi a že tam pojede některý z ministrů, případně tam prezident na svých cestách vezme větší podnikatelskou delegaci.
Přestože jen určitá část našeho exportu je zboží s přidanou hodnotou, průmysl je konkurenceschopný. Dokazuje to dlouhodobým prosazením se na západních trzích. Dovolte mi uvést jeden příklad. Podle šetření Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE po vypuknutí hospodářské krize v roce 2008 se v následujících letech dokázal český průmysl vypořádat s dopady krize stejně jako Němci, Rakušané či Dánové. A to i přesto, jaké je u nás právní prostředí a že se firmy potýkají s dlouhodobým nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků. Už v roce 2008 hovořily naše odhady o chybějících sto tisících technických pracovníků.
Změnit vzdělávací systém tak, aby odpovídal požadavkům pracovního trhu, je naší jasnou prioritou. V počátečním vzdělávání prosazujeme prvky duálního vzdělávání, které zajistí, že žák se na výkon povolání bude připravovat v reálném pracovním prostředí. V tomto směru jsme spolu s MPO prosadili daňové úlevy pro investice do vzdělávání. Prosazujeme zveřejnění vzorových smluv mezi zaměstnavatelem a žákem připravujícím se na svoje povolání, úpravy vzdělávacích programů podle potřeb spádových zaměstnavatelů v regionu školy, povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů a povinnou státní maturitu z matematiky. Chceme v neposlední řadě nastavení predikčního systému, který by krajům dával data o tom, jaké obory je ve výhledu tří až pěti let třeba posilovat a jaké naopak utlumovat. V oblasti vzdělávání dospělých a rekvalifikací je naším cílem dobudovat systém Národní soustavy povolání, z něhož by měly vycházet i obsahy rekvalifikací. To je předpoklad k tomu, jak zajistit firmám dostatek technických pracovníků a jak odstraňovat jednu z největších bariér konkurenceschopnosti našich exportérů.
Do budoucna se obáváme ztráty některých pozic na ruském trhu, které mohou využít dravci z Číny, Koreje, Japonska a dalších asijských zemí.
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.