Chcete mít v Číně výhodu před konkurencí? Obchodujte v jüanech!

Skupina Société Générale získala před časem jako jeden z prvních zahraničních subjektů bankovní licenci v Číně. A Komerční banka byla v rámci této skupiny první, která nabídla klientům účet v čínských jüanech. Podle všeho to byl krok správným směrem, neboť čínský jüan se postupně stává významnou obchodní měnou. Proto jsme se pro doporučení, jak nejlépe nastavit platební styk s Čínou, vydali za jednou z nejpovolanějších – výkonnou ředitelkou pro Provoz Komerční banky Janou Švábenskou.

Paní ředitelko, kdy jste se poprvé osobně setkala s Čínou?

Intenzivněji to bylo na pracovním jednání v naší bance dávno předtím, než jsem do Číny měla možnost odjet. Očekávali jsme čínského klienta a namísto jednoho jich přišlo hned dvacet. Vzpomínám si, jak mi všichni splývali, ale mluvil jen jeden. Ti ostatní pozorovali, poslouchali, zapisovali. Uvědomila jsem si, že mají velmi přísnou hierarchii. Při jednání mluví vždy ten nejvýše postavený, nikdo jiný nevystoupí, pokud není vyzván. Tomu se musíte přizpůsobit, pokud chcete získat jejich respekt.

Kdy jste poprvé Čínu navštívila?

Bylo to v roce 2005 a byl to ohromný zážitek. O to intenzivnější, že jsem tam jela společně s našimi klienty v rámci podnikatelské mise, kterou organizovala Komerční banka, takže jsem zemi vnímala tak trochu jejich očima. Už tenkrát s námi jely tři skupiny firem – importéři, exportéři i ti, kteří tam chtěli přenést část výroby. Od té doby jsem tam byla s různými českými firmami už několikrát, naposledy společně s prezidentem Václavem Klausem.

A jakou největší zkušenost jste si odtud odvezla?

Naprostou jistotu, že pokud chcete s touto zemí obchodovat, musíte tam být a pochopit jejich mentalitu. Řekla bych, že asijští partneři jsou pro nás Evropany nejhůře čitelní. Potřebujete tam mít svého člověka, kterému důvěřujete a který vás místním prostředím bezpečně provede. Proto jsem přesvědčena, že našim firmám může hodně pomoci, že tam mají možnost obrátit se naším prostřednictvím na tu „svou“ banku.

Co tedy vaše banka klientům, kteří obchodují s Čínou, nabízí?

V první řadě je to pochopitelně standardní zahraniční platební styk, stejně jako s jinými zeměmi. Platby je možné realizovat jak prostřednictvím elektronického bankovnictví, tak samozřejmě i přes papírové platební příkazy. Dále mohou klienti využívat i dokumentární platební styk (dokumentární inkasa, dokumentární akreditivy).

Kdy se čínská měna dostala na váš kurzovní lístek? A jakou měnu při obchodním styku s Čínou podnikatelé nejčastěji využívají?

Čínskou domácí měnu – čínský jüan  (ISO kód CNY) – jsme zařadili do našeho kurzovního lístku vloni. V současné době je pro platby do Číny nejvíce využívaný americký dolar, na druhém místě je pak euro. Postupně se však zvyšuje také podíl plateb v čínských jüanech. U plateb, které přicházejí z Číny, je poměr opačný, tedy na prvním místě euro a za ním americký dolar. Posílat platby do Číny nebo je z Číny přijímat lze ve všech měnách uvedených na kurzovním lístku naší banky.

V úvodu jsme zmínili účet v čínské měně. V čem je pro klienty výhodný?

Je známo, že čínští obchodníci jsou ochotni poskytovat zajímavé slevy, pokud se obchod realizuje v čínských jüanech. Ve spojení s účtem v této měně pak klienti ještě omezí riziko ztráty z kurzových rozdílů. Účet je samozřejmě možné obsluhovat prostřednictvím elektronického bankovnictví, stejně jako účty v jiné cizí měně.

Čínská měna ale stále není volně směnitelná. Má to nějaký vliv na platby?

Ano, čínský jüan zatím není měnou s plnou směnitelností, operace s měnou proto podléhají kontrole čínských úřadů a mohou být předmětem regulatorního opatření čínských orgánů podle tamního práva.

Dotýkají se tato omezení klienta?

Platí pravidlo, že příjemce v Číně musí mít povolení přijímat platby ze zahraničí v čínských jüanech. Platbu v čínské měně je samozřejmě možné poslat z účtu, který je veden v kterékoli jiné měně. V případě, že si otevřete účet v čínských jüanech, je možné nakoupit měnu například převodem z účtu v českých korunách. Zde je pak potřeba hlídat čas. Čínská strana vyžaduje, aby takto nakoupené prostředky byly bezezbytku použity na platbu faktury, a to nejpozději do tří měsíců od data nákupu prostředků. Pokud klient obdrží platbu v čínských jüanech, ať už na účet vedený v této měně nebo v jakékoli jiné měně, neplatí zde žádná omezení pro použití měny.

Na co konkrétně by si tedy měli klienti dát pozor?

U plateb do Číny bývá problematické uvádění názvu účtu příjemce, zejména při zadávání v elektronickém bankovnictví. Nezřídka se stává, že má název větší počet znaků, než kolik můžete vepsat do příslušného pole. Pokud klient z tohoto důvodu název zkrátí, vystavuje se riziku, že platba nebude připsána. Ze zkušenosti víme, že i jedno chybějící písmenko může být pro čínskou banku důvodem pro nepřipsání platby. Další komplikací je, že čínské banky neavizují jakýkoli problém s platbou a platbu nepřipíší příjemci, ani ji nevrátí zpět. Vše se pak řeší až na základě reklamace klienta, a v konečném důsledku se tak nejen prodlouží připsání platby příjemci, ale platba se také prodraží.

Je možné takovým situacím nějak předcházet?

Samozřejmě, že ano. Konkrétně u dlouhého názvu účtu příjemce doporučujeme nezkracovat, a pokud se nevejde do příslušného řádku, pokračovat na dalším řádku do adresy, kterou je možné v případě potřeby zkrátit. Pokud má klient jakékoli nejasnosti se zadáním, může problém konzultovat se svým bankovním poradcem nebo kdykoli kontaktovat telefonickou linku podpory přímého bankovnictví, která je mu k dispozici 24 hodin denně.