Farmář zítřka? Chytrý telefon, big data a autonomní technika

Městské skleníky připomínající mrakodrapy, zavlažovací zařízení, v nichž má každá tryska svoji IP adresu, anebo třeba umělé náhražky vajec. Zemědělství a potravinářství budoucnosti přinese velká překvapení – a na mnohá z nich je bezpochyby zaděláno už dnes, říká Jim Carroll, přední světový futurista, mezi jehož klienty patří firmy DuPont či Nestlé, ale také Microsoft a NASA. Zemědělství, ač vnímáno jako tradicionalistické až zpátečnické, je prostě jedním z nejinovativnějších oborů, tvrdí Carroll.

Musíme nasytit svět

Populační exploze, degradace životního prostředí, technologický pokrok... To je jen ochutnávka faktorů a trendů hýbajících v současnosti většinou sektorů. Který z nich je nejdůležitější v souvislosti se zemědělstvím, co pokud ne přímo determinuje, tak alespoň ovlivní jeho budoucí podobu?

Je tu jedno číslo, které používám v podstatě pořád. Je totiž ohromující a dává vše do patřičné perspektivy: globální produkce jídla se během příštích třiceti let musí zdvojnásobit, abychom udrželi tempo s požadavky narůstajícího počtu lidí. Nové orné půdy už přitom moc není. To je základní, nezpochybnitelný fakt. Jde nám o nasycení světa.

Jak pravděpodobné je, že se něco podobného nezdaří nebo že s tím budeme mít problémy?

Já si jsem celkem jistý, že to zvládneme. Víte, často přednáším zemědělcům, trávím s nimi hodně času a podle mě jde o jednu z nejinovativnějších skupin. Většina lidí si myslí, že jsou farmáři pomalí, moc se nemění, používají metody padesát let staré. Opak je ale pravdou. Každým rokem se jim daří o něco navýšit výnosy. Úspěchy, které v této oblasti zaznamenala věda, přitom slibují, že tomu tak bude i nadále. Proto tvrdím, že pokud některý sektor zvládne nároky spojené s tím, co nás jako lidstvo čeká, bude to právě zemědělství.

Nová generace farmářů bude hnacím motorem

Přesto, jak jste ostatně sám zmínil, většina lidí zemědělce a zemědělství mezi progresivní síly dneška neřadí. Co by je mohlo přesvědčit o opaku, co v poslední době zaujalo vás?

Jednou z nejvýznamnějších věcí je nástup nové generace. U nás v Severní Americe máme hodně rodinných farem a mnohé v tuto chvíli přebírají pětadvacetiletí synové nebo dcery. Přicházejí ze škol vybaveni tablety, laptopy, chytrými telefony, mají hodně dat a hodně nápadů. Co se inovací týče, jsou velmi motivovaní, mají nesmírnou chuť věci posunout kupředu. A to se výrazně projeví v podstatně rychlejší adaptaci technologií a postupů, jako je precision farming nebo třeba autonomní traktory. Jde prostě o novou, hodně odlišnou generaci, která se stane velmi silným hnacím motorem.

Znamená to, že zemědělství čeká revoluční skok kupředu?

Nemyslím si, že by šlo o revoluci. Nedávno jsem například přednášel asociaci producentů vajec. Jejich předseda je padesátník a přitom je to člověk, který je také velmi inovativní, podobně jako jeho syn. Rozdíl mezi nimi – a obecně mezi generacemi – je podle mě v rychlosti, s níž ti mladí budou nové věci přijímat. Proto bych nehovořil o revoluci, ale spíš o trendu, který zemědělství jako sektor v následujích letech velmi výrazně ovlivní.

Co se tedy díky mladé farmářské krvi stane součástí nového standardu? Jaké technologie a postupy umožní nakrmit bezmála devět miliard lidí, které budou žít na Zemi v roce 2050?

Objeví se mnoho nových metod. Zmínil jsem precision farming, tedy schopnost posbírat a využít podrobná data o půdě, o geografii, o tom, kolik a jaká umělá hnojiva je třeba použít a tak dále. Zemědělci o tom diskutují už dlouho, ale teď jsou k dispozici technologie, které to umožní. Vezměte si GPS a jeho využití, to farmy posunulo o výrazný kus kupředu. Další posun pak mohou přinést například preciznější zavlažovací technologie. Blíží se doba, kdy každá tryska, každý nástroj využívaný k zavlažování bude individuálně nastaven a řízen s pomocí tabletu; bude mít vlastní IP adresu, což od základu změní to, jak se při pěstování plodin využívá voda. Trendů a myšlenek je tedy mnoho a hodně se jich stává realitou.

Společně s novou technikou budou nejspíš hrát čím dál tím významnější roli chemikálie, umělá hnojiva a GMO. Nehrozí, že to přeženeme, že se nám dopování přírody vymkne z rukou?

Nepatřím do tábora, který pracuje s obrazem zkázy, s chmurami a s koncem světa. Jsem optimista a jsem přesvědčen o tom, že to nejlepší, co lidský druh může udělat, je jít kupředu. Jistě, vyvinuli jsme atomovou bombu a následně přišli na to, že to nebyl dobrý nápad. A od té doby děláme, co je v našich silách, abychom tuto Pandořinu skříňku už nikdy neotevřeli. Nikdo ale nemůže vyloučit, že otevřeme jinou. Vezměte si automobily, které se řídí samy. Jsou lidé, podle kterých je to nebezpečné. Mají pravdu? Je na každém z nás, jak se k těmto věcem postaví. Můžete se k nim stavět se skepsí, nebo se na trendy budoucnosti dívat pozitivně, postavit se k nim čelem a pokusit se případná rizika minimalizovat.

Obliba farmářských trhů stoupá i v Americe

Je to tedy na každém z nás, jak jste zmínil. Vědí to spotřebitelé, respektive uvažují o tom v takové míře, aby to ovlivnilo celý sektor? Během osmiletého pobytu v Kanadě mě šokovalo, jak málo lidi v porovnání se západní Evropou zajímá, odkud jejich potraviny pochází.

I zde v Severní Americe se určitě přístup lidí výrazně mění. Sobotní farmářské trhy jsou například nesmírně populární, a celý tento segment tak posiluje. Řekl bych, že se jasně ukazuje síla internetu, díky němuž si lidé mohou i v tomto smyslu budovat a posilovat vztahy a vazby s konkrétní farmou, případně konkrétním výrobkem. Důležité je ale doplnit, že ve společnosti existuje skupina lidí, kteří si něco podobného přejí, a jiná skupina, které je to úplně jedno. To jen potvrzuje, že lidský druh prostě nelze napěchovat do jedné škatulky.

Zaměřme se na první skupinu. V posledních deseti, patnácti letech díky ní bio a obecněji výrobky akcentující zdraví a šetrný přístup k přírodě zažívají boom. Bude pokračovat?

Na Západě tento segment určitě bude i nadále růst. Všichni totiž máme telefony, tablety a počítače a s jejich pomocí můžeme mít onu přímou vazbu s výrobcem našich potravin, o níž jsem mluvil. Určitě přitom část společnosti bude něco podobného chtít a vyžadovat. Na druhou stranu je třeba také vnímat realitu. Nedávno jsem byl v jednom z menších měst v Arizoně a tucet běžných vajec v tamním obchodě byl k dostání za 1,99 dolaru, zatímco organická vajíčka přišla na 7,99 dolaru. Kdo nám přitom může garantovat, že jsou skutečně organická? Kdo může zaručit, že jsou jiná, lepší, čtyřikrát lepší? I proto si myslím, že si část společnosti bude vybírat i nadále na základě ceny či reputace dané firmy a o přímé vztahy s producenty nebudou mít zájem. Budou prostě důvěřovat dodavatelským řetězcům.

Trendem jsou svačiny

Když už mluvíme o zdraví, nesmíme opomenout druhý významný trend, důraz na komfort. Tento požadavek zajišťuje úspěch nových produktů, jako jsou krájená čerstvá zelenina a ovoce, které na počátku minulé dekády zažily růst poptávky v řádu miliard dolarů. Vidíte kolem sebe produkty či služby, které by v blízké budoucnosti mohly takto robustně růst?

Jedním z trendů, které má smysl sledovat, jsou svačiny a zejména pak zdravé svačiny. To je kategorie, jejíž význam velmi rychle narůstá. Nedávno jsem přednášel pro společnost Pepsi a dlouze jsme tehdy diskutovali fakt, že se svačina po snídani, obědu a večeři stala svým způsobem čtvrtým jídlem dne. Na Západě, v Severní Americe a Evropě, je přitom hodně lidí, kteří se aktivně zajímají o svou výživu, myslí na zdraví, svou váhu a další otázky spojené s jídlem. Proto chtějí jíst zdravě, což také mění přístup k tomu, co svačíme. Zažíváme posun od slaných pamlsků, jako jsou brambůrky, ke zdravějším věcem. Příležitosti s tím spojené jsou přitom obrovské.