Martin Tománek: Češi začínají konečně investovatVyplatí se to

Jak to udělat, abyste nepřišli o své peníze? „Je důležité mít investiční plán a toho se držet bez ohledu na to, co právě trh dělá,“ říká Martin Tománek, portfolio manažer Partners.

Současné úrokové sazby jsou velmi nízko, a hodně lidí tak investuje. Jaké jsou vaše investorské tipy?

Investorům bych především doporučil, aby jakékoli tipy ve smyslu „teď kupte A“ naprosto ignorovali. Řekl bych, že většina takzvaných investičních tipů přímo ohrožuje finanční zdraví člověka. Dávají je makléřské firmy, které v některých případech investory motivují k velmi častému obchodování, protože z každého realizovaného obchodu pak mají provizi. Nevýhodou častého obchodování na burze je to, že jediných kladných výnosů až příliš často dosahuje pouze makléřská firma, a to právě díky inkasovaným poplatkům. Stejně tak doporučuji ignorovat různé makroekonomické předpovědi a předpovědi budoucího vývoje trhů.

Proč?

Od roku 2009, kdy začaly ceny akcií po finanční krizi růst, se napsaly spousty článků o blížícím se medvědím trhu. Uplynulo mnoho let a stále nic. Tím nechci říct, že žádný výrazný pokles nepřijde. Ten je vlastně nevyhnutelný, protože vysoká volatilita je přímo v DNA akcií. Chci říct jen to, že takový pokles může přijít hned příští týden nebo třeba za dalších pět let. Nikdo to nemůže vědět.

Máte tedy nějaké rady v rukávu?

Platí, že pro investiční úspěch je zásadní držet dobře diverzifikované portfolio a zaměřit se na věci, které je možné mít pod kontrolou. Vývoj ekonomiky nebo akciového trhu pod kontrolou samozřejmě nemáme, ale vlastní jednání ano. Všichni jsme už mnohokrát četli velmi dobře míněnou radu, že prodávat akcie po velkém poklesu je kontraproduktivní. Ale až takový pokles jednou přijde, spousta lidí stejně prodá. Právě reakce na tržní události často odlišuje úspěšné investory od těch neúspěšných.

Když se tedy rozhoduji o investici, co bych měl zvážit?

Zásadním krokem je stanovení takzvané alokace aktiv. Investor se musí rozhodnout, kolik procent svého portfolia dá do dluhopisů, kolik do akcií a případně alternativních investic, jako jsou komodity nebo nemovitosti. Pokud má dlouhý investiční horizont, řekněme deset a více let, potom může velkou část svého portfolia směřovat do akcií.

Nejsou akcie příliš rizikové?

Akcie historicky vzato přinesly zajímavé nadinflační výnosy. Investor s dlouhým horizontem přitom může bez problémů přečkat i dlouhotrvající medvědí trh, zkrátka si může dovolit ignorovat neustále se měnící nálady trhu. Čím delší horizont má, tím větším „ignorantem“ může být. Samozřejmě nelze dát univerzální doporučení, jaké procento majetku držet v akciích, vždy záleží na jedinečné životní a finanční situaci každého investora. Každopádně platí, že akcie patří v rozumné míře i do portfolia konzervativního investora.

Je lepší investovat větší sumu nebo postupně?

Záleží na individuální situaci a aktuálních tržních podmínkách.

Neházejte jen tak šipky

Jak jsou na tom Češi s investicemi? Jsou konzervativní, nebo se nebojí?

Češi jednoznačně patří mezi ty konzervativnější, velkou část majetku drží typicky na bankovních vkladech a v konzervativních nástrojích, jako jsou například transformované penzijní fondy garantující nezáporné zhodnocení. V poslední době sice čím dál víc investují do akciových fondů a je tam patrné určité přibližování ke standardu zemí západní Evropy. Nicméně se bohužel jedná o pomalý vývoj.

Co byste radil, kdybych chtěla investovat do jednotlivých akcií? Podle čeho vybírat?

Rozhodně bych nespoléhal na rady makléřských firem. Když zvažuji akcie určité firmy, měl bych si o ní zjistit co nejvíc informací. Měl bych porozumět jejímu oboru, obchodnímu modelu a také znát její konkurenci. Zároveň bych měl mít přehled o hospodaření firmy, což ani nemohu dostatečně zdůraznit. Jak se vyvíjí v čase její ziskovost, kolik firma investuje do svého rozvoje, dále jak moc je zadlužená a podobně. Bohužel v praxi spousta lidí investuje do jednotlivých akcií bez vlastní analýzy a vlastně jen hází šipky na terč. V takovém případě ale na burze uspějí jen s velkou dávkou štěstí. A jak víme, štěstí je velmi přelétavé.

Co říkáte dnes časté nabídce garantovaných investic do firemních dluhopisů?

Ze všeho nejdříve bych z investičního světa zcela vyřadil slovo „garance“. U jakéhokoli dluhopisu musí investor počítat s kreditním rizikem. Tedy rizikem toho, že emitent dluhopisu (například firma) zbankrotuje, a dluhopisy tedy nesplatí. V takovém případě by držitel dluhopisu utrpěl nepříjemnou ztrátu, potenciálně může přijít o celou svou investici. Platí, že za příznivé ekonomické situace bankrotuje jen velmi málo firem. Nic ale netrvá věčně, a investoři tak musí počítat i s hospodářskou recesí, která dříve či později přijde. Během každé recese roste počet bankrotů, takže kreditní riziko bych rozhodně nepodceňoval.

Slovo „garance“ bych vyřadil z investičního světa.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv Partners