Česká republika má našlápnuto být lídrem

„Podle Steva Jobse inovace rozlišují mezi lídry a následovníky. A myslím si, že Česká republika by měla mít ambici stát se technologickým lídrem. K tomu však firmy i ostatní aktéři v oblasti inovací, aplikovaného výzkumu a vývoje potřebují, aby jim stát utvářel podmínky a adekvátní prostředí,“ říká Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Povídali jsme si s ním mimo jiné o migrační politice, podpoře exportu a plánech ministerstva.

V některých médiích se nedávno překvapivě objevily zprávy, že růst exportu je minulostí a že vývozci stále častěji skloňují slovo stagnace. Myslíte si to také?

Musíme si nejdříve položit otázku, zda v tuto chvíli něco naznačuje, že by export v nejbližší době měl ztrácet tempo růstu nebo dokonce stagnovat. Vloni se České republice ekonomicky velmi dařilo. Rostla spotřeba domácností, investice i export, který za celý rok překonal hranici 4 bilionů korun, šesti procenty rostla i průmyslová výroba. Nic tedy nenaznačuje, že by mělo nastat období stagnace. Na druhé straně vzhledem k trvalému růstu od roku 2010 je otázka, zda nejsme již na vrcholu hospodářského cyklu, relevantní. Některé indicie pro to jsou. Ke konci roku zpomalil růst nových zahraničních zakázek, neboť produkční kapacity českých firem jsou při vysoké zaměstnanosti limitované počtem dostupných pracovních sil a zvyšováním mezd, problémem by mohlo být i další posílení koruny.

Tento vývoj však podle mne může mít i pozitivní vliv na českou ekonomiku. Firmy musí zvyšovat svoji produktivitu, a tím i konkurenceschopnost. Je nutné se intenzivně připravovat na další transformaci a přizpůsobovat se trendům Průmyslu 4.0, zavádět prvky chytré výroby a inovací. Myslím však a jsem tomu rád, že se naše podniky touto cestou již vydaly.

Nedostatek pracovníků firmy pálí

Zmínil jste jeden ze současných nejpalčivějších problémů – nedostatek pracovníků. I redaktoři TRADE NEWS se u podnikatelů setkávají s povzdechem, že zakázek je mnoho, na tři směny, ale jedou pouze na dvě, protože nejsou lidi… MPO se zabývá aktivní migrační politikou. Můžete jim tedy v tomto směru pomoci?

Se stejným povzdechem se u podnikatelů samozřejmě setkávám i já. A ano, MPO se snaží být aktivním hráčem na poli ekonomické migrace, přičemž tato snaha se odráží také v programovém prohlášení současné vlády. Ve spolupráci s klíčovými rezorty realizujeme několik projektů ekonomické migrace, které jsme připravili a jejichž cílem je pomoci podnikatelům obsadit volná pracovní místa, na která není možné „sehnat“ české zaměstnance.

Jaké konkrétně?

V současné době můžeme podnikatelům nabídnout zejména projekty ekonomické migrace zaměřené na Ukrajinu, které mají největší kapacitu. Jsou určené jak pro vysoce, tak středně kvalifikované zaměstnance a jsou známé jako Projekt a Režim Ukrajina. Jejich současná kapacita je něco přes 10 000 žádostí ročně a velice mě těší, že se na jejich přípravě i realizaci podílí podnikatelské reprezentace, které jsou aktivně zapojeny do administrace žádostí o zařazení do těchto projektů. Například Režim Ukrajina využilo od jeho spuštění v srpnu 2016 již přes 930 českých firem pro více než 15 000 žadatelů o zaměstnanecké karty. Stejně tak Projekt Ukrajina pro vysoce kvalifikované je plně vytížen. Nechceme však pouze přešlapovat na místě s tím, co máme, s podnikatelskými reprezentacemi pravidelně komunikujeme a víme, že je zde stále prostor pro zlepšení, ať už jde o samotnou kapacitu projektů, tak zejména o stále dlouhé čekací doby, které jsou způsobeny převisem poptávky po zaměstnaneckých kartách do ČR nad současnou nabídkou kapacity odpovědných úřadů. Situaci se snažíme usilovně řešit na úrovni vlády a chci věřit tomu, že velmi brzy budeme moci podnikatelům sdělit dobré zprávy nejen ve vztahu k projektům zaměřeným na Ukrajinu.

Další agendou vašeho ministerstva je společná obchodní politika EU. Co se povedlo a na čem pracujete?

Na podzim začala platit nová dohoda o volném obchodu s Kanadou CETA, jejíž národní ratifikaci jsme si poctivě odpracovali. Přínosy dohody trpělivě představujeme, takže právem budí u českých exportérů značný zájem. Další důležité trhy pro české výrobky brzy otevřou dohody s Japonskem a Vietnamem, před podpisem je také Singapur. V EU pracujeme na dokončení dohod s Mexikem a blokem Mercosur. Chceme, aby se podmínky pro exportéry zlepšovaly i na trzích mimo Evropu, a to se nám s pomocí EU daří.

Export je týmovou záležitostí

Podle posledního průzkumu AMSP ČR více než polovinu našeho vývozu zajišťují malé a střední podniky. Právě na ně se zaměřuje proexportní politika MPO, převážně prostřednictvím agentury CzechTrade. Co z její činnosti za poslední rok byste nejvíce vyzdvihl?

Proexportní politika není jen činnost agentury CzechTrade, ale je zde celá řada dalších aktivit: financování a pojišťování se státní podporou, podpora účasti na veletrzích a výstavách, podnikatelské mise s ústavními činiteli atd. Ale máte pravdu, činnost agentury CzechTrade je nejblíže právě malým a středním podnikům, v loňském roce využilo její služby formou placených zakázek (kterých bylo 1666) celkem 936 firem a bylo realizováno 1934 neplacených zakázek pro 1113 klientů. (Pro srovnání: ekonomičtí diplomaté poskytli v roce 2017 celkem 521 služeb.) Úspěšné byly tzv. sourcing days (zprostředkování a organizace B2B setkání se zahraničními nákupčími), jichž bylo realizováno celkem 22. Firmy hodnotily tyto akce průměrnou hodnotou 1,02 ze čtyřbodové stupnice, kde 1 je nejlepší. Proexportní dopad poskytovaných služeb je zjišťován tzv. úspěšnými případy, což jsou exportní úspěchy klientů CzechTrade. V roce 2017 bylo těchto úspěšných případů 125 v celkové hodnotě 1,822 miliard korun. Tolik opravdu stručně k této agentuře, jejíž činnost byla v loňském roce velmi úspěšná, a to i podle hodnocení firem.

Podpora exportu probíhá napříč jednotlivými rezorty a firmy ji také takto vnímají. Proto také vznikla Jednotná zahraniční síť a Klientské centrum služeb pro exportéry. Osvědčilo se to?

Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum služeb pro exportéry a Katalog služeb jsou výsledkem dohody o spolupráci mezi ministry průmyslu a obchodu a zahraničních věcí z roku 2014 a na jejich činnosti se podílejí společně CzechTrade, MPO a MZV. Důsledná koordinace a spolupráce obou ministerstev je nezbytně nutná pro efektivní a bezproblémovou činnost v oblasti podpory exportu a ekonomické diplomacie.

Jednotná zahraniční síť zahrnuje ekonomické diplomaty (113), zemědělské diplomaty (5) a diplomaty pro vědeckotechnickou spolupráci (2) na zastupitelských úřadech ČR a zahraniční kanceláře CzechTrade, kterých je 50 v 51 zemích světa. Klientské centrum pro export pomáhá s expanzí na zahraniční trhy už čtvrtým rokem a za tuto dobu vyřídilo prostřednictvím Jednotné zahraniční sítě více než 1800 žádostí firem. Přehledný Katalog služeb uvádí všechny služby poskytované agenturou CzechTrade a jejími zahraničními kancelářemi, ekonomickými diplomaty na zastupitelských úřadech a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Základní typy služeb jsou pro firmy zdarma, specializovaná asistence je již zpoplatněna. Zájem exportérů o služby KCE narůstá, v roce 2017 vzrostl o 29 % proti předchozímu roku. U více než tří čtvrtin zadaných dotazů je řešitelem agentura CzechTrade. Rád potvrzuji, že se spolupráce všech zainteresovaných v rámci Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra osvědčila.

Jak jsme na tom v oblasti podpory exportu ve srovnání s jinými evropskými státy?

Srovnáváme-li institucionální zajištění podpory exportu, lze konstatovat, že v řadě zemí EU existuje rozdělení kompetencí mezi ekonomickým ministerstvem a ministerstvem zahraničních věcí – ekonomická ministerstva mají blíže k průmyslu a podnikání, ministerstvo zahraničí může využívat ekonomické diplomaty na zastupitelských úřadech. Ale samozřejmě existuje celá řada zemí, kde je podpora exportu a ekonomická diplomacie realizována jen ekonomickým ministerstvem, a naopak, pouze ve třech zemích, Dánsku, Švédsku a nově i v Maďarsku, je vše soustředěno pod ministerstvo zahraničních věcí. Ovšem tyto tři země mají nižší podíl průmyslu na ekonomice a ani podíl vývozu není tak vysoký jako v případě ČR. Nabízené služby vycházejí ze zájmu firem a domnívám se, že jsou pro podnikatele zajímavé, o čemž svědčí jejich využívání. Z porovnání s ostatními zeměmi vyplývá, že poskytované služby jsou srovnatelné s úrovní v podobných zemích EU. Zdarma jsou vstupní exportní konzultace, příprava na obchodní jednání, identifikace obchodních příležitostí, asistence a podpora při jednání s oficiálními institucemi, platí se za detailní cílený průzkum trhu, organizaci obchodních jednání, dlouhodobou exportní asistenci atd.

Inovace a podpora exportu jdou ruku v ruce

V čem si myslíte, že by se měly vaše služby pro exportéry zlepšit?

V současnosti stát nabízí podporu start-upů, inovací, výzkumu a vývoje a také podporu exportu. Často se však setkávám se situací, kdy potkám firmu zaměřenou na výzkum a vývoj produktů, která však neví, jaké má možnosti při internacionalizaci svých produktů, na druhé straně vidím exportéra, který by potřeboval inovovat svůj produkt, protože je po něm poptávka v zahraničí, ale opět neví, jaké příležitosti se mu nabízí.

My přitom přece nechceme rozlišovat mezi vývojem chytrých řešení na domácím trhu a poptávkou v zahraničí. Nutností tedy je, aby docházelo ke sbližování podpory inovací, aplikovaného výzkumu a vývoje s podporou exportu. Otevírá se tu tak prostor pro vytvoření nových specializovaných a vylepšení stávajících služeb státu, od internacionalizace chytrých českých řešení přes distribuci informací až po zpětnou vazbu ze zahraničí.

Tady je stěžejní úzká spolupráce všech zainteresovaných institucí… Pracujete na tom?

Ano, jsem velmi rád, že právě v oblasti propojení výsledků VaVal s jejich následnou komercionalizací, na kterou se v současnosti MPO primárně zaměřuje, vzniká funkční platforma Tým Česko. Posouvá se tak stávající spolupráce, kdy klíčové státní agentury a další instituce napomáhají obchodnímu zhodnocení výsledků vědy, výzkumu a inovací – jedná se zejména o Technologickou agenturu ČR, CzechTrade, CzechInvest, ČMZRB, EGAP, ČEB.

Volná, ale funkční platforma, do níž jsou zapojeni zástupci klíčových institucí na podporu výzkumu, vývoje, inovací, podnikání, investic a exportu, ještě těsněji propojí aktivity jednotlivých aktérů, což v důsledku bude znamenat efektivnější využití veřejných prostředků pro podporu konkurenceschopnosti českých firem.

Co čeká systém státem podpořeného financování a pojišťování exportu?

Rok 2018 bude v tomto směru zásadní. Na základě provedených analýz a v duchu programového prohlášení vlády nyní ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími akcionářskými rezorty velmi intenzivně pracujeme na řešení efektivnějšího uspořádání tohoto systému produktů, které poskytují našim exportérům ČEB a EGAP. Jde o prioritu, kterou je potřeba rozhodnout a vyřešit velmi rychle. Z pohledu MPO je zásadní zachování jak pojistné, tak v určité modifikované podobě i financující paže podpory exportu. Ve věci dalšího fungování a směřování systému rozhodne vláda.

Jaké zajímavé akce letos pro podnikatele chystáte?

V souvislosti s nástupem tzv. technologií 4.0 je stále aktuálnějším tématem spolupráce českých firem se zahraničními partnery se všemi přínosy i riziky, které zapojení do mezinárodního prostředí přináší. Proto MPO ve spolupráci s agenturami CzechTrade a CzechInvest již v únoru spustily seriál seminářů „Technologie 4.0 – příležitosti a výzvy zahraniční spolupráce“. První z řady seminářů se věnoval výzkumu a vývoji a ochraně know-how. Postupně budou následovat semináře na téma kapitálového vstupu zahraničního partnera a kybernetické bezpečnosti. Na tyto bezplatné semináře jsou vaši čtenáři srdečně zváni.

Hodláme mimo jiné rozšířit dosavadní aktivity při popularizaci možností ochrany práv průmyslového vlastnictví a jejich přínosu pro podnikatele při exportu. Plánujeme vyjet do regionů a zorganizovat s Úřadem průmyslového vlastnictví a AMSP ČR obdobné semináře v některých krajských městech. Bližší informace nejen o těchto, ale i dalších akcích najdete na stránkách MPO, doporučuji je sledovat.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv MPO