Georgi Stoilov: Bulhaři si potrpí na kvalitní zboží

„V Praze žiju už pár měsíců a všiml jsem si, že na rozdíl od Bulharů Češi nakupují levné věci, přestože si mohou dovolit zaplatit víc za vyšší kvalitu. Je to hodně markantní právě u potravin. My se nejdřív díváme na kvalitu a hledáme to, co přesně chceme, a až posléze přemýšlíme, jestli si to můžeme dovolit. Pokud ano, koupíme si to, i když existuje na trhu nějaká levnější, ale pro nás ne tak atraktivní varianta.“ Povídáme si s Georgim Stoilovem, obchodním radou bulharského velvyslanectví v Praze.

Zůstaňme u těch potravin. Potravinářství a zemědělství jsou v Bulharsku velice rozvinuté obory. Můžete to doložit pár čísly?

Ano, jsou to základní a klíčové obory bulharského hospodářství, mají nespornou roli pro rozvoj venkova i měst a také zaměstnanosti, nepřímo se podílí na tvorbě 12 až 15 % HDP země. Objem potravinářské produkce přesahuje 127 miliard korun a tvoří 3,5 % celkové přidané hodnoty v hospodářství Bulharska. Můžeme směle říct, že jeho podíl na celkové výrobě, přidané hodnotě a zaměstnanosti je i v rámci EU nadprůměrný.

Bulharsko nejsou jen růže, ale také levandule

V čem jste konkrétně dobří?

S pomocí evropských fondů se v Bulharsku obnovily takové tradiční činnosti, jako je pěstování růží a levandule a následná výroba olejů z nich. Když se u vás řekne levandule, většina Čechů si vybaví Francii a bohužel neví, že Bulharsko je v současnosti světovou jedničkou v její produkci. Plocha orné půdy, na které se u nás pěstují růže, se od roku 2009 zvětšila o pětinu na celkových 4070 hektarů a sklizeň růžových květů dosáhla roční výše 13 tun. Plocha určená k pěstování levandule se za stejné období ztrojnásobila a činí 9600 hektarů, na nichž se vyrobí více než 300 tun levandule. V příštím roce, pokud nenastane nějaká krize jako v roce 2008, očekáváme další nárůst této produkce, která má samozřejmě vliv také na rozvoj našeho kosmetického a farmaceutického průmyslu. Investovalo se i do nových moderních vinařství, která jsou vybavena nejmodernějšími technologiemi, rozšířila se plocha vinohradů, zvýšily se výnosy obilí…

Růžemi a levandulí vám tedy nejspíš konkurovat nebudeme. Ale co z jiných českých zemědělských nebo potravinářských produktů by mohlo oslovit spotřebitele v Bulharsku?

Nejdřív začnu tradičně pivem a sladem. České pivo je v Bulharsku velmi známé a ceněné a poslední tři až čtyři roky se u nás začaly objevovat malé pivovary a ty potřebují slad. To je však poměrně známá věc.

Když přijdu do bulharského obchodu, chybí mi tam například pravá pražská šunka a kachny. A určitě byste našli i další potraviny a zemědělské výrobky, které by stálo za to do Bulharska dovážet. Když jsem se díval do statistiky obchodu mezi Českem a Bulharskem, našel jsem, že z Česka dovážíme zboží, jako jsou tabákové výrobky, sušenky, hospodářská zvířata a... ryby, což mě překvapilo.

A v neposlední řadě: moderní zemědělství potřebuje moderní zařízení a vybavení. To znamená, že rozvoj zemědělství ovlivňuje také strojírenství a dnes rovněž informační technologie. V tomto směru by si naše země mohly určitě hodně pomoci. Za naši stranu mohu uvést například společnost Lactoscan – Milkotronic, která vyvíjí a vyrábí analyzátory mléka na bázi ultrazvukových vln, které mohou být užitečné pro velké i malé farmáře.

Win-win obchody

Co byste tedy našim podnikatelům dál doporučil? A na co by třeba při obchodování s vaší zemí neměli zapomínat?

V Česku máte velký problém s nedostatkem pracovních sil. Myslím, že kdyby čeští podnikatelé začali více využívat bulharské výrobce a přesunovat na ně ty objednávky, o nichž tvrdí, že je kvůli nedostatku lidí nemají možnost splnit, bylo by to win-win pro obě strany. My sice už také máme problém s nedostatkem pracovníků, ale není tak výrazný jako u vás.

Daňové podmínky jsou v Bulharsku příznivější než v Česku a stát podporuje cizí investory. To je dobrá zpráva pro české podnikatele, kteří hledají lepší podmínky pro rozvoj svého podnikání. Ale nejdřív bych jim doporučil, aby nezapomněli, že v Bulharsku umíme vyrobit kvalitní zboží a na kvalitu, kterou nabízíme, levné. A Bulharsko je kousek od Česka, což znamená nízké náklady na dopravu a kratší termín dodávky.

Můžete jmenovat českou firmu, o níž víte, že už v Bulharsku úspěšně působí?

Jako nejlepší příklad si dovoluji zmínit firmu Korado, která má v Bulharsku závod, kde vyrábí radiátory pro český a světový trh.

A jaké bulharské firmy se již prosadily v Česku?

Bohužel nemohu zmínit žádnou bulharskou společnost, která je na českém trhu významná, avšak v Česku podnikají české firmy s bulharskými majiteli, které dovážejí do Česka kvalitní bulharské víno a svůj trh rozšiřují. Jsou to například Trakia Wine z Brna a ProWine z Prahy.

Je hodně toho, co nás spojuje

Žijete s rodinou již nějakou dobu v Praze. Co se vám u nás líbí?

Co mě na začátku nejvíc překvapilo, že je Praha velmi zelené město. Myslel jsem, že Sofie je zelená, protože tam máme hodně parků, ale když jsem spatřil Prahu, zůstal jsem bez dechu. Praha je neuvěřitelně zelená! A máte tady parky a lesy skoro uprostřed města. Je to velice příjemné a mám z toho denně na procházkách se svým pejskem radost. Samozřejmě máte nádhernou architekturu a památky, ale já se na Prahu nedívám jako turista, já tady teď žiju.

Baví mě neustále objevovat nové a nové skutečnosti, které mají Češi a Bulhaři společné v rámci historie. Oba národy oslavují Cyrila a Metoděje. Češi hráli významnou roli v rozvoji bulharského hospodářství a kultury po osvobození z turecké nadvlády. A když to trochu odlehčím, rádi si dáte dobré jídlo a pití s přáteli, a to nejenom v pátek a v sobotu. To je stejné jako u nás v Bulharsku. Věřím, že podobnosti nás budou v budoucnu spojovat a rozdíly nám budou pomáhat učit se jeden od druhého.

Když mluvíte o Praze jako o zeleném městu, napadá mě ještě jedna otázka. V čísle máme jako „přidružené“ téma environment. Jak je na tom Bulharsko v této oblasti?

Chtěl bych se vyjádřit pozitivně, ale bohužel máme před sebou v tomto směru ještě hodně práce. Přestože obce a města se snaží chránit parky a zelené plochy, tlak developerů je velký. Máme také starosti se znečištěním ovzduší. Ale v poslední době stát a obce začaly pracovat na postupném řešení těchto problémů. Mohu zmínit například tendry na nové elektrobusy v Sofii a Velikém Tarnovu, kde stávající vozidla jsou české výroby. Podobných plánů máme hodně. Věřím, že i na tomto poli prohloubíme vzájemně výhodnou spolupráci.

Text: Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík