Síla Čechů i Slováků je ve schopnosti nevzdat se před cílem, shodují se dvě odbornice na HR

Obě jsou úspěšné, krásné a cílevědomé. Obě stojí v čele jedné z nejvýkonnějších poboček mezinárodní společnosti, která vzdělává šéfy, manažery a personalisty malých a středních firem v oblasti lidských zdrojů. Obě už na svých seminářích přednášely pro tisíce lidí. Jedna je Češka, druhá Slovenka. Lucie Spáčilová a Anna Matúsová. Jak se dívají na současná témata byznys světa, ale i na Čechy a Slováky samotné ze svých úhlů pohledu?

Co je podle vás aktuálně tou největší potíží, se kterou se firmy ve vaší zemi potýkají?

Lucie: Musí teď dohánět všechno, co za dlouhá léta zanedbaly na poli human resources, protože je současná situace na trhu práce dostává do značné nevýhody.

Anna: Poslední období bychom mohli označit jako „období zápasu o kvalitní lidi“. Slovenská republika se s příchodem dalšího zahraničního výrobce automobilů dostává na první příčky v tomto odvětví a pracovní portály zaznamenávají rekordní počet volných míst.

Popište podle svých vlastních zkušeností prototyp velmi úspěšné české/ slovenské firmy. A v čem podle vás její úspěch tkví?

Lucie: Je to firma, která má velmi kvalitní produkt a silný účel. Je svá a jedinečná. Vedení je zajedno a ví, že svou firmu může efektivně posouvat kupředu pouze díky skvělému týmu. Protože nemusí řešit zásadní interní problémy, může být jeho pozornost a energie vkládána do konstruktivní budoucnosti. Dlouhodobý úspěch patří zpravidla těm, kteří k najímání nebo péči o zaměstnance nepřistupují jen technicky, ale jsou tvořiví a nespokojí se s kompromisy. A hodně je to také o majiteli, výkonném řediteli a o tom, jak své vize dokáže „prokomunikovat“ v celé firmě a udržet v jakýchkoli časech.

Anna: Úspěch je vždy založený na majitelích, a to zejména na jejich způsobu řízení firem, schopnosti mít vize a v neposlední řadě na tom, zda se aktivně účastní života ve firmě. Každá úspěšná firma má zvládnuté hlavně tři základní věci. První je organizace, díky níž každý ví, co má dělat a jaký spoluvytváří výsledek. Druhou je přísný finanční management a s tím spojené plánování. A třetí je neustálé a hlavně profesionální budování týmů.

Vaše pobočky jsou v rámci mezinárodní sítě Performia jedněmi z nejlepších. Uměly byste říct, v čem to je, že zrovna Češi/Slováci ve světě vynikají?

Lucie: Řekla bych, že díky ochotě vytrvale pracovat až k dosažení cíle. Osobně mě v začátcích motivovaly úspěchy ostatních zemí. Říkala jsem si, že to přece zvládneme také. Povětšinou jsme my Češi dost aktivní a rádi „něco děláme“, takže když nám někdo trochu vytyčí směr, umíme energii prostě využít. V následných letech to bylo hodně o tom dostát svým slibům. Když jsem vytyčila roční plán, bylo pro mě a potažmo pro zbytek týmu nemyslitelné ho nesplnit.

Obecně bych dodala, že Češi nejsou příliš překvapení, když se po nich chce opravdová práce, a máme v sobě také jistou dávku pokory, která nám umožňuje nechat se poučit a inspirovat druhými. A pak toho také umíme využít.

Anna: Od zakladatelů Performia International jsem dostala šanci a důvěru pár let po revoluci. Tehdy jsem o podnikání neměla ani „šajn“. Tuhle výzvu jsem tehdy brala smrtelně vážně a nechtěla jsem za žádnou cenu selhat. Byla jsem pro ně neznámý „exot“ ze střední Evropy, a když jsem viděla hrdé a pohodové Seveřany, moc mi záleželo na tom, abych dokázala, že i my patříme k vyspělé civilizaci.

To, že dokážeme vyniknout ve světovém měřítku, je určitě způsobené naší schopností být stabilní, vytyčovat si stále nové cíle a vydržet. Dokážeme velmi dobře dodržovat pravidla, ale chceme vždy nové výzvy a velmi rádi hrajeme hry. V tom vidím slovenskou výjimečnost.

Jak moc je ve vaší zemi rozvinutý tzv. Průmysl 4.0? Jak to podle vás bude s naší zastupitelností roboty a kam se může oblast personalistiky posunout, bude-li mít digitalizace a automatizace stále větší místo na trhu práce?

Lucie: Rozhodně je zřejmé, že se české firmy v rámci modernizace snaží myslet na budoucnost. Každá podle svých možností, ale rozhodně to neignorují. Nemám ale obavy z toho, že by lidé byli nahrazeni roboty. Člověk je tvořivý a vedle toho, že pět věcí zjednoduší, dalších deset vymyslí. A díky tomu budou lidé a jejich práce stále potřeba, v budoucnu se ale kvalifikace pracovníků zvýší právě v oblasti využití nových technologií. Pokud bychom se na to dívali hodně pozitivně, tak je možné, že vzhledem k úžasné efektivitě budeme mít víc času na své zájmy a rodinu. To by ale znamenalo, že bude lidí v této oblasti potřeba mnohem víc.

Anna: Na Slovensku je Průmysl 4.0 už právě proto, že se stáváme světovou velmocí ve výrobě automobilů, denní součástí průmyslové produkce. Určitě tedy mohou vznikat obavy, že „stroje seberou lidem práci“. Ale to jsme vlastně v historické spirále. Skutečností je, že naše automobilky zápasí s nedostatkem pracovní síly. Pracovní místa se postupně jen promění v jiná, doposud nepoznaná. Osobně si myslím, že naše krédo – nejdůležitější součást každého podnikání jsou lidé – bude ještě velmi dlouho platit, a dokonce bude možná ještě důležitější než doposud.

Co obdivujete na Slovácích?

Lucie: Urputnost při směřování k cíli.

Anna: Schopnost se nevzdat.

A co obdivujete na Češích?

Lucie: Obrovskou pracovitost a pokoru.

Anna: Schopnost jít za každou výzvou.

Jaké hodnoty mají podle vás Češi a Slováci společné a v čem se nejvíce lišíme?

Lucie: Máme společné to, že víme, že bez práce nejsou koláče, a také to, že se stále snažíme vybojovat své místo v rámci Evropy a ve světě a dokážeme být na sebe velmi přísní. Podobností je rozhodně víc než rozdílů. Osobně vnímám, že jsou Slováci víc temperamentní a projevují své emoce otevřeněji než my Češi. Máme také trochu rozdílný jazyk, ale krásné je to, že si přesto skvěle rozumíme. Mimochodem, to je něco, co obdivuje celý svět. Je neobvyklé, že rozdělení nějaké národy vlastně víc spojí.

Anna: To pro mě není jednoduchá otázka. Narodila jsem se na Slovensku českým rodičům, studovala a pracovala na Moravě a teď jsem zase dlouho na Slovensku, takže asi neumím být objektivní. Ale určitě bych u obou národů vyzdvihla schopnost přežít i těžké časy, zůstat lidský a věřit v dobro. I proto máme tak rádi pohádky.

Jaké je vaše oblíbené motto/citát?

Lucie: „Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“ (Albert Einstein)

Anna: Co dáš, to dostaneš. To je jeden z těch zákonů, které působí a platí bez ohledu na to, zda o nich víš. A proto je výhodou to vědět.

Text: Barbora Hartmannová

Foto: archiv Performia Česko a Performia Slovensko