Obchod tváří v tvář zůstáváMSV 2018: oslava česko-slovenského průmyslu

V roce 100. výročí vzniku Československa slaví brněnský strojírenský veletrh 60 let. „V historii veletrhu, ale i v historii samotného výstaviště lze najít několik paralel se současností, ať už je to otázka otevření areálu veřejnosti nebo zásadní dilema, zda veletrh vůbec pořádat,“ zahajuje naše povídání generální ředitel BVV Jiří Kuliš.

Jak dalece do historie se musíme ohlédnout, abychom tyto paralely objevili?

Po roce 1948 se staly správcem výstaviště Městské lázně. V plánu bylo vytvoření městského parku a zpřístupnění prostoru veřejnosti. To samozřejmě vedlo k další devastaci už tak poničeného areálu. Do osudu veletrhů vstoupilo také rozhodnutí ÚV KSČ o tom, že v plánované ekonomice nemají veletrhy význam a budou zrušeny. Avšak zanedlouho se ukázalo, že je potřeba podpořit export a prezentovat výsledky. Tak vznikla první Výstava československého strojírenství, kterou zastřešovaly dvě firmy: Brněnské výstaviště a Brněnské veletrhy. Jedna sídlila v Brně a druhá v Praze, což se ukázalo jako nepříliš šťastné řešení, a nakonec vznikly Brněnské veletrhy a výstavy. Mám-li se tedy vrátit k paralelám dotýkajícím se současnosti, tak v době nástupu internetu visely nad pořádáním veletrhů také otazníky. Řada firem měla tehdy pocit, že elektronika nahradí osobní setkávání.

NDR se bálo konkurence

Výstava československého strojírenství nebyla na svém počátku mezinárodní. Jaký byl její vývoj?

Byli jsme součástí RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci) a vše se muselo schvalovat. Dokonce i to, zda u nás může vzniknout mezinárodní veletrh. Lipská veletržní správa se obávala konkurence, a tak nás NDR nepodpořilo. Až v roce 1958 byl na zasedání RVHP mezinárodní charakter veletrhu schválen a v roce 1959 se konal první Mezinárodní veletrh Brno. Byl zpočátku všeobecný, prezentovaly se tady nejrůznější země a široké spektrum zboží, například i banány nebo pomeranče.

Ze všeobecného veletrhu se vydělil Mezinárodní veletrh spotřebního zboží, který se konal na jaře, a na podzim pak Mezinárodní strojírenský veletrh. A protože se nedostávalo výstavní plochy, začal se koncem šedesátých let Mezinárodní strojírenský veletrh dále podle oborů dělit. Prvním samostatným veletrhem byl Embax a pak následovala potravinářská Salima. Poté například Welding nebo Fondex.

MSV je nejen strojírenský, ale průmyslový

Jak tehdejší Mezinárodní strojírenský veletrh vypadal?

Veletrh byl spíš výstavou úspěchů národního strojírenství. Vystavovaly se výrobky, například traktory nebo lokomotivy. Až začátkem devadesátých let, kdy vznikly také veletrhy Autosalon a Techagro, se stal veletrhem průmyslu. Název strojírenský veletrh není vlastně v současné době zcela výstižný, je to spíše mezinárodní průmyslový veletrh Brno, veletrh průmyslových technologií. Ale značka MSV je známá po celém světě, dokonce i v Číně, je to natolik zavedený termín, že ho nelze měnit.

Jak si vede současný MSV v porovnání s obdobnými veletrhy v jiných zemích?

Je známo, že MSV je středoevropským vydáním průmyslového veletrhu v Hannoveru, který je největší svého druhu na světě. U nás máme silný zpracovatelský průmysl, silné strojírenství, elektrotechniku a automobilový průmysl. To je důvod, proč se MSV stal skutečně fenomenálním veletrhem s vysokou účastí firem. Ty neváhají do svých expozic investovat nemalé částky. Kdo není na MSV, jako by neexistoval. Ve střední Evropě bychom podobný veletrh nenašli. Veletrh ITM v polské Poznani má spíše regionální charakter, veletrh MACH-TECH v Budapešti je poměrně malý. Vídeňský technický veletrh je přibližně jednou třetinou našeho MSV, sami Rakušané uznávají, že náš veletrh je lepší než jejich, což nás samozřejmě těší. Stavební veletrh však mají ve Vídni úžasný. V rámci středoevropského regionu je MSV pro německé, švýcarské, italské i rakouské firmy místem pro obchod se střední Evropou. Brno má výbornou geografickou polohu, není tedy problém, aby na něj všichni přijeli.

Říká se, že se na veletrhu už neuzavírají kontrakty, jako tomu bylo dříve. Je to pravda?

Řekl bych, že se tolik nepodepisují ty velké smlouvy. Obchod se však i dnes dělá tváří v tvář, obě strany potřebují získat důvěru, osobně se setkat, zjistit, zda fungují sympatie a pověstná chemie. Není tedy pravda, že se všechno řeší přes internet, to spíš až následné kroky. Mezi firmami jsme dělali průzkum, do jaké míry by jim vyhovovalo, kdybychom veletrh zkrátili o den. Dozvěděli jsme se, že současná délka veletrhu, tedy pět dní, jim zpravidla sotva dostačuje pro všechna setkání s obchodními partnery, mají až do pátku plný program. Jednoznačně se tedy ukazuje, že osobní setkávání mají naprostou prioritu.

Jedinečné prolínání historie s moderní současností

V čem vnímáte brněnské výstaviště jako jedinečné?

Jedinečný je jeho historicko-moderní koncept, jeho specifická architektura. V areálu jsou jak moderní pavilony, tak i historické. Původní architektonický koncept výstaviště je z roku 1928 a je památkově chráněný. To představuje výhody i nevýhody, v rozvoji nás to však nijak zásadně nebrzdí. Nyní jsme rozlohou hrubé výstavní plochy na 40. místě na světě a na 28. místě v Evropě. Brněnské výstaviště je podobně velké jako výstaviště ve Veroně, Essenu, Bruselu nebo Moskvě.

Mně osobně se líbí například výstaviště ve Vídni, kde jsou v jedné jeho části výstavní haly a v druhé části kongresové prostory, uprostřed je ulice. Lze zde pořádat akci i pro 20 tisíc lidí.

U nás dokážeme udělat kongres pro 3500 lidí. V jednom okamžiku může být na našem výstavišti 50 až 60 tisíc návštěvníků. To se však neděje příliš často. Když tady byl koncert Rolling Stones, bylo zde 35 tisíc lidí, na veletrhu Techagro okolo 37 tisíc. Návštěvníci takových velkých akcí ocení především rychlé parkování. Z hlediska infrastruktury má areál dobrou obslužnost a napojení na dálnici. V letošním roce byl největší akcí Majáles a to tady bylo 45 tisíc lidí.

MSV je československý

Partnerskou zemí letošního MSV je Slovensko. Jak se to na něm projeví?

Mezinárodní strojírenský veletrh je v podstatě československý a to, že je Slovensko letos partnerskou zemí, má svou logiku. Mnoho slovenských firem nejezdí na žádný jiný veletrh, pouze k nám. Jako vystavovatelé i jako návštěvníci. Letošní sněm Svazu průmyslu bude společný se slovenskými svazy, máme řadu společných témat. Přijede slovenský premiér a slovenští ekonomičtí ministři. Slovensko bude mít samozřejmě oficiální expozici, kde se bude prezentovat okolo stovky slovenských firem.

Připravujeme také unikátní výstavu 100ries, která návštěvníkům MSV nabídne 100 příběhů československých průmyslových legend uplynulého století, od roku 1918 do současnosti. Půjde o příběhy značek z Česka a Slovenska, respektive Made in Czechoslovakia. Budou zde slavné značky, jako je Škoda nebo Zetor. Celý týden se také bude tvořit replika sochy Tomáše Garrigua Masaryka od Otakara Španiela, kdy spojí síly roboti a lidé. Socha byla na brněnském výstavišti vystavena v roce 1928 a je považována za ztracenou.

Během veletrhu chceme věnovat zvláštní pozornost firmám, které se ho zúčastnily skutečně šedesátkrát, jako například Šmeral, Žďas, Siemens nebo Vítkovice. Připomeneme také exponáty, které byly oceněny zlatou medailí.

Na co se nejvíce těšíte vy osobně?

Osobně se těším, až úspěšně absolvujeme zahajovací den veletrhu. Ten je velmi náročný, rozplánovaný po minutách. Jsem velmi rád, že jsme se pro letošek s Ministerstvem zahraničí ČR dohodli, že v rámci projektu ekonomické diplomacie podpoří incomingové novinářské mise, a to nejen ze sousedních zemí, ale i z Číny. Je to úplně poprvé, kdy se takovou akci podařilo připravit. Novináři zde budou mít odborný program, který zajistí nejrůznější asociace. Brno je hezké město a MSV je ideální příležitostí, jak vidět mnoho českých firem „pod jednou střechou“. Těším se také na expozice lídrů z oblasti digitalizace průmyslu. Ty jsme se snažili letos podpořit.

Text: Vlasta Piskačová

Foto: archiv BVV