Daniel Meron: Česko považujeme za našeho nejlepšího přítele v Evropě

„Lépe jste nemohli ‚izraelské‘ vydání TRADE NEWS načasovat,“ konstatuje na začátek našeho setkání Daniel Meron, velvyslanec Státu Izrael v České republice. Má na mysli skutečnost, že podle nového Bloomberg Innovation Indexu, tedy žebříčku zemí podle míry inovací, je Izrael mezi pěticí nejvíce inovativních států na světě. „Česko a Izrael budují nyní pevné základy pro ještě hlubší spolupráci, aby se čeští vědci mohli inspirovat izraelskými zkušenostmi – a Izrael je nadšený, že je s vámi může sdílet a přitom se inspirovat od vás.“

Izrael je dnes skutečnou Mekkou pro start-upy, inovace a high-tech a těší se rostoucímu zájmu ze strany nadnárodních společností, velkých firem, investorů i vlád různých zemí. Chtějí u vás investovat, obchodovat s vámi, mají zájem o výměnu zkušeností anebo jen chtějí vidět na vlastní oči, jak se vaší malé zemi podařilo ekonomicky prorazit. V čem tedy spatřujete kořeny současného vědeckého a podnikatelského úspěchu Izraele?

Hlavními faktory jsou mentalita a kulturní tradice, angažovanost vlády, vzdělání, armáda a imigrace. Z mého pohledu za tím vším ale stojí především ten neskutečný podnikatelský duch, který je u Izraelců evidentní a který je podmíněn kulturně. Izraelci se nebojí riskovat, i když výsledkem nemusí být vždy úspěch.

Můžete nám jednotlivé aspekty přiblížit?

Zaprvé, Izraelci jsou od přírody velmi inovativní a mají podnikatelského ducha. Neustálé hledání způsobů, jak vynalézt něco nového, je vloha, kterou má židovský národ kulturně velmi hluboko zakořeněnou. Zadruhé, izraelská vláda stanovila výzkum a vývoj a investice do nich jako jasnou prioritu, takže dnes jsme v intenzitě výzkumu a vývoje první na světě, jak dokládají statistiky. Pokud jde o financování, vydává Izrael na podporu výzkumu a vývoje 4,3 % HDP, čemuž může ve světě konkurovat jen Jižní Korea. Vláda je podporuje různými pobídkami, bonusy, stipendii a dalšími prostředky a jedním z důsledků této podpory je i to, že dnes v Izraeli existuje přes sedm tisíc start-upů, jen v oblasti Tel Avivu je jich víc než tisíc. Zatřetí, v Izraeli i v rámci židovské tradice bylo vždy nesmírně důležité vzdělání. Úroveň vzdělávání je v zemi velmi dobrá a systém produkuje mnoho inženýrů, počítačových expertů, odborníků na kybernetiku atd.

A další aspekty?

Čtvrtým faktorem je armáda. Musíme ji mít co nejlepší, s ohledem na naši bezpečnost. A s armádou jde ruku v ruce silný výzkum a vývoj pro vojenské účely. Naši mladí inženýři a vědci mají praktickou zkušenost z armády, kterou mohou využít na pracovním trhu. Dobrým příkladem je firma Check Point, jedna z největších na světě v oboru kybernetické bezpečnosti. Stojí za ní mladý Izraelec Gil Shwed, který předtím pracoval na kybernetických inovacích v armádě a následně tuto svou zkušenost převedl do civilního života a založil si malou firmu, z níž je dnes nadnárodní podnik s pobočkami po celém světě, mimo jiné i v Česku.

Závěrem je tu imigrace. V 90. letech přišlo do Izraele mnoho akademiků a špičkových vědců z postsovětských zemí a států bývalého východního bloku, především z Ruska, ale třeba i z tehdejšího Československa, a tito lidé velkou měrou přispěli k vysoké úrovni izraelské akademické obce. Celý milion přišel z Ruska a mnoho z těchto imigrantů mělo výrazné zkušenosti z univerzitního světa.

Vědci by měli být i podnikaví

A v čem tkví podstata úspěchu izraelského aplikovaného výzkumu? Čím to je, že se vám tak daří propojovat vědu a výzkum s byznysem? Jedna z věcí, kterou naše univerzity provedly už velmi záhy, je to, že zakládaly byznysová centra, která si k sobě přidružily. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, Telavivská univerzita a dnes už vlastně každá univerzita v Izraeli má po mnoho let tyto pobočky, jejichž úkolem je vzít výsledky vědeckého výzkumu a vývoje a přetavit je do byznysových projektů.

Například v Jeruzalémě je velmi úspěšná firma Mobileye, která vyrábí autonomní vozy a používá umělou inteligenci a radary k včasnému rozpoznání jakéhokoli nebezpečí na cestě, a tím pomáhá chránit řidiče. Před dvěma lety ji za 15 miliard amerických dolarů koupil Intel, což představuje historicky největší firemní akvizici v Izraeli. Mobileye založil vědec na Hebrejské univerzitě, který svůj nápad postupně rozvinul až na praktickou úroveň do jedné z nejdynamičtějších high-tech společností vůbec, tedy vzešla z čistě univerzitního podhoubí.

Izraelci s Čechy pracují nesmírně rádi.

Češi mají přece jen odlišnou historickou zkušenost a mentalitu. Jsou vzhledem k tomu podobné úsilí a úspěch v Česku vůbec reálné? Je to rozhodně reálné a už teď vidím první kroky – například různé vědecké inkubátory a inovační centra po celé vaší zemi. Jezdím po Česku hodně, snažím se setkávat s lidmi z byznysu a musím říct, že z toho, co vidím, mám skvělý dojem. Nedávno jsem byl v Ostravě a jejich inovační centrum je fantastické. Mimochodem zanedlouho vyráží do Izraele desetičlenná delegace vedená primátorem Ostravy, aby načerpala inspiraci v oblasti transferu inovací do praxe. Takže ano, vidím tu neskutečně silného podnikatelského ducha!

Navíc je velmi důležité, že máte špičkovou úroveň vědy a akademických institucí, včetně výzkumných center. Byl jsem v CEITECu v Brně, tam jezdí pro inspiraci dokonce i přední izraelští vědci. Skvělé jsou Eli Beamlines v Dolních Břežanech, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT v Praze nebo výzkumné centrum Technické univerzity v Liberci – i ta jsou pro nás inspirací. A příští týden máme setkání s delegací z VUT Brno, na němž se bude podepisovat dohoda s obdobnou univerzitou v Izraeli. Je však naprosto nezbytné umět tu technologii, kterou úspěšně studujete, zkoumáte a vyvíjíte, převést do aplikovatelného byznys modelu. Ale i tam už vidím pokroky. Například před dvěma měsíci byla v Izraeli osmnáctičlenná delegace představitelů českých univerzit na konferenci o transferu technologií.

Kdo vlastně v Izraeli, který je tržní ekonomikou stejně jako ČR, rozhoduje o prioritách výzkumu a jeho finanční a institucionální podpoře?

Hlavním inspirátorem těchto iniciativ je dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu. Je silně orientován na byznys a ze své pozice podporuje investice do těch správných oblastí. V Izraeli také existuje pozice poradce vlády pro výzkum a vývoj; na tomto postu byla například dr. Orna Berry (Pozn. red.: TRADE NEWS s ní přináší exkluzivní rozhovor na str. 26–28.). Nedávno se dále zformovala vládní instituce zvaná Israeli Innovation Authority (tj. Izraelský úřad pro inovace). Nespadá pod žádné ministerstvo, je přímo odpovědná premiérovi. Má velký rozpočet a rozhoduje o tom, kam vložit peníze, které akademické instituce nebo start-upy se mají podpořit, které oblasti země je třeba více rozvinout a pak v nich akcentovat růst pomocí nižšího zdanění společností, jež se tam přestěhují apod. Týká se to například oblasti Negevské pouště. Tento úřad také rozhoduje o benefitech pro zahraniční investory, kteří chtějí v naší zemi obchodovat. Navázal i spolupráci s Technologickou agenturou ČR a také s CzechInvestem.

Diplomacie musí vytvářet příležitosti

Jakou roli ve vaší pracovní náplni hraje ekonomická diplomacie?

Ekonomická diplomacie je pro mě prioritou číslo jedna, a stejně tak pro celou izraelskou ambasádu. Při vší úctě k tradiční diplomacii dnešní diplomacie musí pomáhat ekonomické spolupráci, propojovat ekonomiky, firmy, seznamovat lidi a vytvářet příležitosti. Věřím, že z našeho povídání je znát, že se nevěnujeme pouze teorii, ale snažíme se prakticky přispět k co nejširší spolupráci mezi našimi státy na konkrétních úrovních. A vidíte, že příkladů spolupráce a sdílení zkušeností mezi Izraelci a Čechy je opravdu hodně. Z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že Izraelci s Čechy pracují nesmírně rádi, také díky společné historické a politické zkušenosti a velmi dobrým vztahům mezi oběma zeměmi. Často zdůrazňuji, že považujeme Česko za našeho nejlepšího přítele v Evropě, a za tím si stojím. Odráží se to jak v byznysu (izraelský vývoz do Česka za poslední tři roky stabilně roste a český export do Izraele se dokonce téměř zdvojnásobil), tak i v cestovním ruchu, kdy se počty turistů na obou stranách za posledních šest let více než zdvojnásobily.

Můžete být konkrétní? Na čem třeba nyní společně s našimi institucemi a firmami pracujete?

Například hned po našem rozhovoru mám schůzku s představiteli agentury CzechInvest, na níž budeme hodnotit seminář pro nejlepší startupisty ze zemí Visegrádské čtyřky v Izraeli. Společně se budeme zamýšlet, jak tuto úspěšnou iniciativu dále rozvinout.

A před vámi jsem měl jednání s prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Probírali jsme strategické priority spolupráce v oblasti high-tech mezi Českem a Izraelem pro tento rok, a těmi jsou vodohospodářství a zdravotnictví. Pokud jde o vodohospodářství, Česko v posledních letech trpí suchy, proto je nastartována spolupráce s příslušnými institucemi a s vládou, abychom dodali izraelské technologie v této oblasti. Izrael má vzhledem ke svému velmi suchému klimatu bohaté zkušenosti se zpracováním vody a opětovným využitím odpadních vod – plných 86 procent vody se v Izraeli použije znovu, přičemž další zemí v pořadí je Španělsko s 12 procenty. V tomto směru nás kontaktovala Česká zemědělská univerzita v Praze, kterou jsme propojili s institucí Volcani Center v Izraeli, významným expertem v tomto oboru, s nímž budou podepisovat smlouvu o spolupráci. S izraelským a českým Ministerstvem životního prostředí plánujeme společný seminář na téma vodohospodářství a nakládání s odpadními vodami, který by se měl uskutečnit v průběhu tohoto roku v Praze.

Zdravotnictví vybrala česká vláda, protože má zájem o jeho modernizaci, zejména digitalizaci. V tom je Izrael velmi silný – v zemi funguje přes 300 start-upů v oblasti e-health, tedy digitálního zdraví, a 100 procent izraelských lékařů používá elektronické záznamy o pacientech, zatímco třeba v USA je to pouze 52 procent a u vás to číslo bude zřejmě ještě menší. V listopadu pak bude ČISOK pořádat v Olomouci velký seminář o digitalizaci zdravotnictví za účasti mnoha expertů.

Zmínil jste CzechInvest nebo ČISOK. Spolupracujete také s Asociací malých a středních podniků ČR? Jak hodnotíte vzájemné kontakty?

S touto asociací spolupracujeme dlouhodobě, v říjnu 2018 například pořádala Exportní fórum na téma Izrael, výborný seminář za účasti mnoha expertů. Byla tam také zástupkyně firmy Dekonta, která mluvila o expertize českých společností, jež v Izraeli chybí, mj. provádění geologických vrtů v Negevské poušti – a to je další dobrý příklad vývozů českých technologií do Izraele. Česká ambasáda v Izraeli také pilně propaguje české, nejen technologické, firmy a pomáhá jim tam otevírat dveře. V této souvislosti bych rád zmínil, že jsme byli velmi potěšeni, když CzechTrade a CzechInvest otevřely kancelář v Jeruzalémě.

Text: Daniel Libertin a Jana Jenšíková

Foto: archiv D. Merona