1984 na steroidech: Svět se (z)měníLíbit se nám to asi nebude

Život se v roce 2054 bude v mnohém podobat temné vizi, kterou nabízejí filmy jako Blade Runner. Chudá většina bude stále častěji utíkat za štěstím do virtuální reality, zatímco ultrabohatí budou mít takřka neomezené možnosti. To vše v důsledku environmentální degradace, migrace, rostoucího vlivu autoritářských mocností a dalších megatrendů, které je možné sledovat už dnes, shodli se v rámci diskuze pořádané platformou Alter Eko hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka a autor sci-fi Ondřej Neff.

Kupka: Pětatřicet let po roce 1984, který je mnohými spojován se stejnojmennou novelou George Orwella, se stále častěji diskutuje o tom, nakolik se svět blíží – a přiblíží – jeho dystopické vizi. Ta byla přitom čtenářům prvně předložena pětatřicet let před dobou, do níž je děj knihy zasazen. Pohrajme si tedy s tímto motivem a zamysleme se nad tím, jak bude svět vypadat za dalších pětatřicet let. Na co se můžeme těšit v roce 2054?

Neff: Co se změní nejvíc, budou lidé. V roce 2054 budou tahouny společnosti lidé, kteří se narodili v letech 2010 až 2020 – to budou ti, kteří už něco vědí, něco dokázali, vědí, co chtějí a tak dále. Podívejme se přitom na to, v čem vyrůstají: moje generace vyrůstala v poválečné bídě, a přeci jen tak pocítila tíhu života; to, že bez práce nejsou koláče, což nám pořád opakovali a já tomu dodnes pošetile věřím. Tihle lidé ne, narodili se do blahobytu, míru, svobody, volnosti cestovat, mají velké možnosti uplatnit svoje schopnosti. Myslí si tak, že to je naprosto přirozené, a neuvědomují si, že je to zázrak, který tu nikdy nebyl, a může se stát, že už nikdy nebude. Nicméně tato generace je takovýmto způsobem strukturována. Neříkám, že je to špatně, ale prostě to tak je.

Kupka: Nejen společnost přitom bude formovat probíhající technologická (r)evoluce, v jejímž důsledku se už dnes mění osvědčené a úspěšné obchodní modely a obecněji vzorce chování. Co myslíte, že bude hrát v tomto smyslu prim a jak to změní naše životy?

Neff: Ono to souvisí s předchozí odpovědí. Zmíněná osobnostní predispozice totiž bude mít politické důsledky pro organizaci celé společnosti. Co se pak přímo technických věcí týče, je jasné, že bude pokračovat computerizace, kde očekávám dva významné trendy. Zaprvé půjde o hlasové ovládání a komunikaci nikoliv prostřednictvím klávesnice a myši, ale dialogu s přístrojem.

To bude mít obrovské důsledky a vedlejší efekty, které si dnes nedovedeme ani představit. Druhým významným trendem pak bude rozšířená realita, to znamená průnik pseudoreality vygenerované počítačem s realitou, ve které člověk žije. A tyhle dvě věci zásadním způsobem změní existenci člověka ve světě.

Jak uchovat energii – to je otázka

Kupka: Často diskutovaným tématem je také zdroj energie, která bude pohánět nejen všechny technologické vychytávky, ale třeba také robustní růst rozvíjejících se zemí. Pokud totiž Čína, Indie a spol. přijmou konzumní kulturu Západu a my nenajdeme náhradu za fosilní paliva, nemusí to naše planeta ustát, varuje část expertů. Vidíte to podobně?

Neff: Dnes jsme ve fázi třeštění okolo elektromobility, ale neuvědomujeme si otrocké zatížení chemií. V každém elektromobilu jsou dva metráky chemie, která je drahá, ekologicky zhoubná a nebezpečná, protože když začne hořet a vybouchne, je to téměř neuhasitelné. Paradoxně vás dnes nepustí do letadla s powerbankou, a přitom tihle snílci, kteří bohužel ovládají i páky moci, chtějí nahnat miliony elektromobilů, potenciálních bomb, do ulic. Toto, obávám se, skončí velkým fiaskem.

Jinou věcí je – a zde navážu na Nassima Taleba a jeho knihu Černá labuť – co by se stalo, kdyby se objevilo fyzikální uchovávání energie: rychlé, ekologicky bezpečné, čisté a kapacitně rozumné. Já nevím, jestli je něco podobného fyzikálně možné. Nicméně pokud je, pak to změní svět. Kdyby bylo možné uchovávání energie na fyzikálním principu, budu mít – a nejen já – okamžitě na střeše solární panely. Pochopitelně, nejsem blázen, abych kupoval energii, která vznikne spalováním uhlí, když můžu mít vše potřebné a čisté doma.

Migrace je a bude fenomén

Kupka: Vraťme se tedy k degradaci životního prostředí: teplota stoupá a ze světa mizí mnohé rostlinné a živočišné druhy. Tyto změny společně s demografií podle všeho vyvolají migrační pohyby, které budou mnohem větší, než v důsledku jakých před nedávnem málem zkolabovala Evropa. Jak tuto hrozbu, nebo přinejmenším výzvu, vnímáte?

Neff: Je naprostá iluze myslet si, že se migraci dá nějak zabránit. V okamžiku, kdy stojí letenka do Vietnamu či Barmy 10 tisíc korun, je prostě svět dostupný a malý a lidé migrovat budou. Přitom když se v roce 2015 najednou daly masy lidí do pohybu – propadly iluzi, že někde je nějaké Německo, kde dostanou vilu, za peníze tam budou hrát fotbal a budou se mít báječně, bylo to šílené. Když už byli v Budapešti na nádraží a táhli na Německo, Merkelová pochopitelně nemohla říct, ať se na hranici pošle armáda s kulomety a lidé se postřílí, jako to dělá Netanjahu na hranici Gazy. Šlo ale zabránit tomu, aby se tito lidé v takovém počtu do Evropy dostali. Něco podobného dnes, zdá se, nehrozí. Nicméně opakuji, migrace je a bude fenomén.

Kupka: Jinými slovy, migraci je třeba přijmout jako realitu a tak s ní také pracovat.

Neff: Přesně tak. Je to v podstatě totéž jako se zmíněným oteplováním, naše civilizace to bude muset akceptovat. Když začne pršet, tak se vás déšť také neptá, jestli se vám to líbí, nebo ne. Prostě zmoknete, nebo si vezmete deštník, nebo se obléknete, nebo někam zalezete, ale s deštěm jako takovým nic neuděláte. Migrace je prostě faktor, který bude výrazně určovat podobu světa za pětatřicet let. Já tomu říkám vrstevnatá společnost a takovou vizuální představu mám z filmu Ridleyho Scotta Blade Runner. Jak Orwell vytvořil vizi, která se teď realizuje v Číně, tak tohle je vize světa, který čeká nás.

Kupka: Co to znamená pro nás v Evropě? Nakolik náš svět změní migrace a další přímo i nepřímo související megatrendy, z nichž většinu můžeme sledovat už dnes?

Neff: Vzniknou tu megalopolis – některé z nich už existují – kam se migranti budou stěhovat. Příkladem může být Harlem v New Yorku, což bývala nejbohatší čtvrť města založená movitými Nizozemci. Dnes je obydlený chudinou, která se tam nahrnula a bohaté vytlačila. Takhle to bude vypadat i zde a Evropa bude muset nějak tyto lidi uživit, udržet v klidu, aby nezačali občanskou válku. V tom pomohou technologie, protože vygenerují umělé životy, které budou tito lidé žít, budou chodit s virtuálními brýlemi a budou šťastní. Bude to svět, z něhož by se nám zvedl žaludek, kdybychom ho teď viděli, ale lidé, kteří do toho vrostou a v tomto světě zestárnou, budou říkat, že je to normální, že to takhle bylo vždycky.

Nezlobte – a budete mít výhody

Kupka: Jak se – možná i proto – změní práce? Kdysi jsem měl takovou hrozivou vizi, že se svět a lidé rozdělí na ty, kteří budou vzdělaní, budou disponovat sociálními kontakty a vytvoří horní, produktivní vrstvu; střední třída se nám scvrkne; a potom tu bude masa novodobých otroků, kteří budou v práci vykonávat pohyby à la Charlie Chaplin a pak, v době volna, si zalezou někam do kóje, nasadí si brýle a budou mít virtuální dovolenou, nebudou už přitom ani schopni se rozmnožovat. Vy tedy čekáte něco podobného?

Neff: Myslím, že jste to popsal poměrně přesně. Já bych k tomu jen dodal, že to à la Charlie Chaplin téměř neexistuje. Dnes je pásová výroba do značné míry robotizovaná a lidé fungují jako kontroloři linek. A do takové pozice jen tak někoho nepostavíte, to musí být všechno kvalifikovaní lidé. Někteří experti přitom tvrdí, že s rozvojem computerizace pracovní místa přibudou. Já tomu moc nevěřím, mně přijde, že to je trochu jako letadlo a že tam budou limity a potřeba práce nebude. S tím pak souvisejí takové ty sociálně-ekonomické vize se zaručenou mzdou, která by lidem de facto poskytovala nějaký standard, tedy to, že se nají, obléknou, budou mít kde bydlet a tak dále.

Kupka: Čehož se dočkají, pokud nebudou zlobit...

Neff: To je ta čínská verze: pětkrát přejdete na červenou a o své výhody přijdete. To pak připomíná Orwella, se kterým jsme začali, tedy premisu, že existuje dohled a moc reaguje na chování odměnou nebo trestem. To je zřejmě ten asijský přístup a strašné je, že to, zdá se, funguje. Podle mě ale jenom tam, tady by to asi moc neklapalo.

Rozhovor čerpá z cyklu Svět v roce 2054, který od června do září nabídl dvanáct vizí, jak bude vypadat svět zítřka, a společně s tím i recepty na to, jak v něm obstát. Zkrácené rozhovory jsou dostupné na webových stránkách www.altereko.info/podcasty , kompletní verze pak v příštím roce nabídne v knižní podobě nakladatelství 65. pole.

Text: Alter Eko

Foto: archiv M. Kupky a O. Neffa a Shutterstock