Brexitové otazníky: Jak a proč se (ne)lze připravit na odchod Britů z Unie

Britské odcházení z EU připomíná mexickou telenovelu plnou nečekaných zvratů. Firmy v Británii i na kontinentu na to ve velkém doplácejí a ani nadcházející volby jim nemusí ulevit, varuje zakladatelka londýnské analytické a prognostické společnosti ADA Economics Raffaella Tenconi. I proto exkluzivně pro TRADE NEWS nabízí přehled a možná východiska všech neznámých.

Nadcházející volby jsou jen dalším střípkem brexitové mozaiky. Nakolik je tak dnes britský byznys schopen se s nejistotou ohledně budoucí podoby hospodářských vztahů s EU, tedy nejvýznamnějším partnerem, vypořádat a nakolik je kvůli tomu pod tlakem?

I tato jednoduchá otázka vyžaduje komplexní odpověď. Začněme tedy přehledem možných rizik spojených s brexitem. Prvním rizikem je měna, protože (ne)odcházení Británie z Evropské unie librou výrazně hýbe. Pro představu, podle našich modelů férové hodnoty (nereflektují realitu, ale jako ukázka toho, co nás případně čeká, fungují) libry bychom se v případě tvrdého brexitu dostali pod paritu, zhruba na průměrnou hodnotu 0,94 eura za libru; a pokud by došlo na odchod s dohodou, průměrná hodnota by se pohybovala kolem 1,12 až 1,14 eura za libru.

Co dalšího dnes musí brát (nejen) britské firmy kvůli brexitu v potaz?

Pochopitelně jde o úrokové sazby, a to mimo jiné v kontextu úročení úvěrů. I když je dnes podle mě možné vcelku spoléhat na to, že sazby zůstanou na stávajících úrovních, případně poklesnou, protože se většina centrálních bank po celém světě chystá podpořit domácí ekonomiku uvolněnou měnovou politikou. Nicméně i toto je do jisté míry neznámá, s níž je dnes prostě třeba počítat, respektive kterou nelze opomíjet.

Předpokládám, že jakékoli plánování ztěžuje i plíživá „blbá nálada“ ve společnosti…

Ta se určitě může podepsat pod domácí poptávku. Průzkumy něco podobného naznačují, ekonomika nicméně nadále zůstává relativně robustní – určitě je v mnohem lepší kondici, než by byla v případě tvrdého brexitu. Navzdory řadě dalších otazníků, týkajících se například budoucí regulace a tarifů. Právě tarify jsou přitom něčím, na co se asi dá připravit ze všeho zmíněného nejlépe. Víte, že pokud obchodujete se zbožím s kontinentem, musíte napříště počítat s extra náklady ve výši 10 až 20 procent.

Služby nicméně v tomto slova smyslu zůstávají v mlze…

Přesně tak, pokud podnikáte v oblasti služeb, zejména těch, které v tuto chvíli nejsou nijak výrazně regulovány – jinými slovy, nepohybujete se ve finančním sektoru – netušíte, jaká regulace vás čeká v případě tvrdého brexitu ani odchodu z EU s dohodou. V prvním případě totiž existuje mnoho „šedých zón“, jejichž existence by nejspíš napříště nebyla umožněna; a pak by tu byla spousta oblastí, které by se musely vypořádat s novými povinnostmi a pravidly, což by chvilku trvalo, než by si na ně firmy zvykly. A do třetice jsou služby, jichž by se týkala krizová regulace. Ty by tak na přechodnou dobu fungovaly podle starých pravidel, ale zároveň by se musely připravit na to, že se za neznámo jak dlouho a neznámo jak pravidla hry i pro ně změní.

Co dalšího je třeba v tomto komplexním výčtu zmínit?

Bezesporu daňový rámec. Volby totiž rozhodnou, která strana, případně koalice, zemi napříště povede. V praxi se tak firmy mohou dočkat příznivějších daní v případě vítězství konzervativců; a nebo výrazně horšího prostředí, pokud dostanou silný mandát labouristé, což sice není příliš pravděpodobné, ale vyloučit to nelze.

V dosavadním výčtu nejistot jste opakovaně zmínila možnost tvrdého nebo řízeného brexitu. Je možné, že Británie nakonec Unii neopustí? Což se zdá jako další neznámá?

Máte pravdu, tento scénář je dokonce vcelku pravděpodobný. Dnes to vidíme zhruba padesát ku padesáti, že remain nakonec zvítězí. Britský elektorát je totiž rozdělen zhruba na dvě poloviny mezi zastánce a odpůrce odchodu. V tomto případě tak budou klíčové volby. Pokud zvítězí koalice liberálních demokratů, SNP a labouristů, pak nejspíš bude brexit smeten ze stolu. Já se ale domnívám, že stávající průzkumy nereflektují plně realitu, a volby tak vyhraje strana nebo koalice, která bude chtít dát Evropě sbohem.

Vraťme se tedy k mé první otázce, do jaké míry je možné se na brexit připravit?

Něco podobného je dnes v podstatě nemožné.

Text: Roman Chlupatý

Foto: archiv R. Tenconi