James Smith: Britské firmy jsou po brexitu optimističtějšíUvidíme, jak se to promítne do ekonomického růstu

Po dlouhých vyjednáváních, několika neúspěšných pokusech a více než tři a půl roku trvajícím období nejistoty opustilo k 31. lednu Spojené království Velké Británie a Severního Irska Evropskou unii, a vstoupilo tak do další fáze brexitu. Důležitý posun, ale otazníků je podle všeho stále více než odpovědí, pro byznys tolik ochromující nejistota ohledně dalšího vývoje tedy přetrvává. Požádali jsme o vyjádření Jamese Smithe, respektovaného odborníka na rozvinuté trhy včetně Velké Británie, monetární politiku Bank of England, a tím pádem i brexit a jeho dopady.

Jaký model spolupráce, případně jeho modifikace, po vystoupení z EU Velká Británie preferuje?

Britská vláda bude rozhodně usilovat o institut dohody o volném obchodu (FTA, z anglického Free Trade Agreement) s Evropskou unií, což ve zkratce znamená hlavně žádná obchodní cla a kvóty. Evropská unie výměnou za to chce po Británii, aby přijala závazek o striktně stanovených rovných podmínkách. Takový závazek by měl zajistit, že britské firmy nebudou moci získat konkurenční výhodu díky svým v budoucnu benevolentnějším normám v oblasti pracovních sil a životního prostředí nebo v důsledku odlišných podmínek pro zisk státní podpory.

I když se do uzavření těchto závazků Británie zrovna nehrne, premiér Boris Johnson se zavázal vyjednat finální dohodu v tomto ohledu do konce roku 2020. To znamená, že pokud má do této doby být dosaženo dohody, je velmi pravděpodobné, že Británie bude muset akceptovat většinu toho, co EU požaduje.

Dohoda s EU důležitější než s USA

Říká se, že obchod si najde svou cestu v každé situaci. Bude to podle vašeho názoru platit i pro brexit? Jak pravděpodobné je podle vás to, že Británie bude schopna uzavřít obchodní dohody s EU a dalšími významnými hráči světové ekonomiky bez EU? A jak rychle k tomu podle vás dojde?

Ano, věříme, že obchod si skutečně poradí – ostatně tak jako si v rámci možností dosud vždycky poradil. Ačkoli to teď bezpochyby bude o něco nákladnější a potenciálně i pomalejší. Celkově je ale dobře, že dřívější nejistota bude časem mizet, jak se bude postupně vyjasňovat budoucí podoba vztahů Británie nejen s EU, ale i s dalšími zeměmi.

Pokud jde o pravděpodobnost obchodních dohod, záleží na tom, jak si takovou dohodu definujeme. O FTA s Evropskou unií jsem se zmiňoval. Spojené království vedle toho samozřejmě usiluje o obdobnou dohodu o volném obchodu s USA, ale tady už existuje několik významnějších překážek, které je třeba překonat. USA budou požadovat lepší přístup na britský trh pro produkty svého zemědělství, ale Británie se velmi zdráhá akceptovat americké potravinové standardy, které by s tím byly spojené. Přijetí těchto opatření by mělo rovněž zásadní důsledky pro vztah mezi Británií a EU, jelikož v Bruselu jsou hluboce zakořeněné obavy týkající se zdravotních rizik, která vyplývají z amerických zemědělských pravidel.

Mimo to Británie již samozřejmě s USA čile obchoduje. Nicméně se často zapomíná na to, že minimálně podle britských údajů má Spojené království ve vztahu k USA obchodní přebytek, takže mezní ekonomický přínos dohody o volném obchodu může být pro Británii nakonec relativně nízký. Tak jako tak se ale zdá nepravděpodobné, že by se v příštím nebo v následujícím roce podařilo dohody o volném obchodu s USA dosáhnout. Ale záleží i na politických faktorech a řekněme určitém politickém marketingu – a z tohoto pohledu by Spojeným státům i Británii určitě prospělo u veřejnosti obou států, kdyby dohodu nakonec uzavřely. I když její skutečná hodnota je vlastně docela nízká a na statutu quo nic moc měnit nebude.

Citát: „Dohoda s EU a její konkrétní podmínky mají pro Británii mnohem větší význam než dohoda s USA.“

Pokud se to podaří, co se tím pro Británii a pro státy EU změní? Očekáváte výraznější vliv na britskou orientaci v zahraničním obchodu?

Brexit bude v první řadě znamenat mnohem větší třenice a napětí v obchodním vztahu s Evropou. Nezapomínejme, že dohoda o volném obchodu pořád ještě znamená, že zboží, které bude z Británie cestovat na jednotný evropský trh, bude muset projít dodatečnými kontrolami, aby se zajistilo, že splňuje normy EU, že při vstupu bude správně zaplaceno DPH, a aby bylo ověřeno, že dostatečné procento tohoto zboží se vyrábí v rámci EU (tzv. pravidla původu).

Tohle všechno znamená, že až v roce 2021 dohoda začne platit, bude pro britské podniky obchodování s EU dražší, a tím pádem je riziko, že pro Británii bude jednodušší obchodovat s jinými částmi světa. Nejen z tohoto pohledu má dohoda s EU a její konkrétní podmínky pro Británii mnohem větší význam než ta s USA.

Nesmíme také zapomínat na to, že EU má již uzavřených mnoho dohod o volném obchodu s obchodními partnery po celém světě, a před Británií teď stojí nelehký úkol všechny tyto dohody od samého počátku napodobit.

Jasno pro MSP do konce roku

Britská společnost je v názoru na brexit rozpolcená. Existují šetření, jak se k němu staví britské malé a střední firmy? Co tyto průzkumy vypovídají o jejich očekáváních spojených s brexitem?

Po prosincových parlamentních volbách v Británii poukázalo hned několik průzkumů na zvýšený optimismus mezi britskými malými a středními firmami. Částečně to odráželo skutečnost, že britské podniky vnímaly riziko brexitu bez dohody jako výrazně nižší. To je samozřejmě dobrá zpráva. Ovšem promítne se to do rychlejšího ekonomického růstu? Možná ano, ale vzhledem k obrovské nejistotě, která se pojí s budoucími obchodními vztahy Spojeného království, spíše předpokládáme, že malé a střední podniky v Británii budou nadále opatrné, pokud jde o investice do dlouhodobých plánů.

České ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro své exportéry poměrně detailní „kuchařku“ pro obchodování s UK během a po skončení přechodného období. Jaký informační servis poskytují britské instituce svým podnikatelským subjektům v tomto ohledu?

Britská vláda na svých webových stránkách zveřejnila podrobné pokyny, včetně detailních instrukcí pro exportéry. Ale myslím, že i podniky samy chápou, že mnoho aspektů budoucího obchodního vztahu mezi Spojeným královstvím a EU je třeba ještě dohodnout a že tyto instrukce jsou zatím spíše přibližné. Očekáváme ale, že do konce tohoto roku by mělo být jasno natolik, že jak britské instituce, tak i instituce jednotlivých evropských zemí budou moci svým exportérům poskytnout plně aktualizovaný informační servis ohledně toho, jak bude obchodování mezi oběma stranami vypadat.

Mírný optimismus na místě?

V Británii se od referenda o brexitu velmi zrychlila inflace. Co dělá vláda a Bank of England pro zmírnění těchto účinků? A co tyto jevy znamenají pro evropské firmy, které v Británii podnikají?

Je to tak, nicméně v poslední době inflace ve skutečnosti začala zpomalovat, částečně v důsledku klesajících nákladů domácností na energie. Bank of England se ale v tuto chvíli zaměřuje na hospodářský růst. Obavy, že ekonomika může začít zpomalovat, vedly k očekávání snižování sazeb. V současné době jsou ale naši tvůrci měnové politiky v situaci, že raději vyčkávají, jak se nedávný nárůst optimismu mezi spotřebiteli i podniky promítne do reálné ekonomické aktivity – pokud se tak stane, teprve pak zřejmě přijmou rozhodnutí snížit úrokové sazby. Pro evropské i britské firmy jsou to snad výhledy na jasnější zítřky po několika letech nejistoty, ale zatím raději nepředbíhejme.

Můžete naznačit nejpravděpodobnější dopady brexitu na libru? Jaký je váš výhled na vývoj kurzu libry oproti euru?

V krátkodobém horizontu očekáváme, že nejistota spojená s vyjednáváními o podobě budoucích obchodních vztahů mezi Británií a EU, jakož i pokračující spekulace o snížení sazeb ze strany Bank of England budou mít na kurz libry výrazný dopad. Pokud by se však nakonec ještě tento rok podařilo nějakou dohodu uzavřít, došlo by k mírnému zotavení. Ke konci roku 2020 předpovídáme kurz eura vůči libře na 0,82, takže počítáme s mírným posílením libry.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv Jamese Smithe