Rastislav Káčer: Česko-slovenské vztahy definují láska i rozum

„Vztahy Čechů a Slováků nejsou zatíženy historickými křivdami a opírají se o kombinaci emocí a pragmatismu. Možná jsme se za těch třicet let samostatného vývoje v turbulentním světě o trochu víc přiklonili k pragmatismu, ale jsem přesvědčen, že potřebujeme jeden druhého a tento faktor bude v našich vztazích hrát stále významnější roli,“ řekl pro TRADE NEWS velvyslanec Slovenské republiky v ČR Rastislav Káčer.

Read in English

Při nástupu do funkce velvyslance v Česku jste se zmínil, že chcete hledat průniky a synergie v našich zájmech, s tím, že ani ten nejlepší vztah není garantovaný navždy. Jak vidíte česko-slovenské vztahy?

Čím dál víc je patrné, že jsme již téměř třicet let samostatnými státy. V něčem jsme každý trochu jiný, v jiném jsme úzce provázanými partnery se společnými zájmy. Nejen že jsou oba naše státy členy Evropské unie a NATO, ale s nikým jiným Slovensko nemá tak silné emocionální, kulturní a obchodní vztahy jako s Českou republikou. Slovensko má téměř rok novou vládu a Česko vstoupilo do předvolebního období a intenzivněji se soustředí na své vnitřní problémy. Současně naše vzájemné mezivládní vztahy silně omezila pandemie. Přesto věřím, že s omezováním protipandemických opatření dojde k postupné normalizaci společenského života a naše vztahy naberou novou dynamiku. Jak už jsem řekl, jeden druhého potřebujeme. Jako blízcí přátelé.

Snaha neztratit se v pandemickém labyrintu

Jak byste hodnotil aktuální situaci na Slovensku? Které sektory ekonomiky ovlivnila covidová pandemie nejvíc?

Pandemie negativně ovlivnila slovenskou ekonomiku již v prvním čtvrtletí loňského roku, ale ve třetím čtvrtletí se podařilo významnou část „pandemického poklesu“ vymazat. Podle poslední prognózy Ministerstva financí SR se naše ekonomika za rok 2020 propadla o 5,8 %. Pandemie samozřejmě poznamenala i slovenský zahraniční obchod. Za celý rok 2020 se vývoz zboží snížil o 6 % a celkový dovoz o 8,2 %. Podobně jako v České republice zasáhla koronavirová krize kromě automobilového průmyslu nejvíc sektor služeb a cestovního ruchu, odvětví dopravy a kulturní instituce.

Velkou nejistotu způsobují změny v opatřeních souvisejících s covidem, které se často oznamují ze dne na den, a nejednoznačnost přijatých nařízení. Firmy mají největší potíže s likviditou, poklesem poptávky, zpožďováním plateb od zákazníků a s přerušením dodavatelských řetězců.

Jak se snaží pomoct slovenská vláda?

Svými opatřeními na podporu podnikatelů a zaměstnanců se snažila co nejdříve zareagovat hned během první pandemické vlny. Během druhé vlny pak zvýšila pomoc firmám a pracovníkům ve srovnání s první vlnou o padesát procent. Měsíčně se tato podpora pohybuje kolem 200 milionů eur. Pomoc státu podnikatelům, kteří museli na základě státních nařízení zavřít své provozovny, se zvýšila z 80 % hrubé mzdy na 80 % celkového obratu, maximálně však do 1100 eur. Pro příjem z podnikatelské činnosti a úplně ji přerušily, se zvýšil příspěvek z 210 eur na 315 eur měsíčně.

Rovněž doznala změn částka vyčleněná na tzv. kurzarbeit pro zaměstnavatele, aby nepropouštěli své zaměstnance. Vzrostl měsíční limit čerpání na pracovníka na maximálně 1100 eur, jenž se odvozuje z celkové ceny práce. Občané, kteří se během pandemie ocitli zcela bez příjmu, mají nárok na SOS dotace ve výši 300 eur, s maximálním ročním limitem 1800 eur.

Pandemie a dopady globalizace rychle prověří, nakolik jsme schopni obstát v globální konkurenci.

Až tři čtvrtiny MSP se potýkají s problémy

Jak se promítá současná existenční nejistota v segmentu slovenských malých a středních firem?

Dopady pandemie nejvíc pociťují právě malé a střední podniky a živnostníci. Přitom MSP tvoří stejně jako u vás pilíř slovenské ekonomiky, poskytují pracovní příležitosti téměř 7 5% práceschopného obyvatelstva a podílejí se více než 50 % na celkové produkci a tvorbě přidané hodnoty.

Průzkum Slovak Business Agency ukázal, že výrazně negativní dopad na své podnikání v důsledku pandemie zaznamenaly až tři čtvrtiny (72 %) slovenských MSP. Mnoho firem zareagovalo zkrácením zaměstnaneckých úvazků, případně propouštěním, ale bohužel rovněž dochází ke konkurzům a likvidaci firem.

Každá taková velká historická změna, jakou pandemie bezesporu je, přináší i nové příležitosti. Lze to již nyní pozorovat u slovenských firem?

Ano, již nyní můžeme vidět, že stávající krize zrychluje zavádění digitalizace a e-commerce, akceleruje farmaceutický výzkum a mění obchodní a pracovní zvyklosti lidí. Z globálního pohledu ovlivní soutěž velmocí a prověří životaschopnost a efektivitu Evropské unie. Pandemie jasně ukazuje, že globalizace je realita, jíž je třeba rozumět, být vždy o krok před ostatními a neusilovat o relokaci a neuzavírat se v nacionalismu.

Evropská unie a systém liberální západní demokracie, jichž jsme součástí, se v minulosti osvědčily jako úspěšný model. To však neznamená, že jím samozřejmě zůstane i v dobách převratných změn charakteristických pro současný svět. Pandemie a dopady globalizace rychle prověří, nakolik jsme schopni obstát v globální konkurenci.

Pochopil jsem, jak složité je podnikat

Jste dlouholetý a respektovaný diplomat, v Česku známý hlavně jako expert na euroatlantické vztahy. Věnoval jste se i poradenství v soukromé společnosti. Která činnost vám nejvíc sedla?

Těžko říct. Nejsem typický kariérní diplomat. Odcházím a po čase se zase vracím. Diplomaté, jak se pohybují po světě, jsou svým způsobem nomádi… A já jsem nomád nejen geograficky, ale i spektrem svých pracovních činností.

Za uplynulých třicet let jsem prošel třemi různými pracovními „inkarnacemi“. V roce 2008 jsem na pět let opustil státní službu a nastoupil do nezávislé mezinárodní poradenské společnosti pro veřejné politické a regulační procesy. Současně jsem spolupracoval s týmem mladých odborníků řízených Róbertem Vassem na projektu nevládní organizace Globsec, který se zaměřuje na mezinárodní politiku a globální změny. Podle mne jde asi o nejúspěšnější projekt svého druhu ve střední Evropě od roku 1989. Po návratu do státních služeb v roce 2013 jsem pět let působil jako velvyslanec v Budapešti a poté jsem se dva roky věnoval soukromé konzultační činnosti a aktivitám v Globsecu. Loni v létě jsem byl jmenován slovenským velvyslancem v ČR.

Na co jste se ve své poradenské činnosti orientoval?

Vzděláním a praxí jsem diplomat. Ve své konzultační činnosti jsem proto využíval znalostí a zkušeností z oblasti negociace, regulačních procesů, navazování vztahů, analýz informací, protokolu a mezikulturní diplomacie. Použil bych spíše přiléhavější označení „soukromá diplomacie“ pro klienty s mezinárodním či globálním aspektem v jejich podnikání. Před lety projevovali zájem o naše služby spíše zájemci ze zahraničí, v současné době přibývá zájemců z komunity vlivných podnikatelů, jejichž společnosti významně posílily a jejich majitelé mají investiční a podnikatelské ambice proniknout na náročné západní trhy.

Mrzí mě, jak málo podporujeme tradiční podnikání na venkově, řemesla a malé rodinné firmy.

Podporujme podnikavost a nezávislost

Jaké poznání jste si z byznysu odnesl?

Poznal jsem na vlastní kůži, co to znamená, když vám nikdo nezaručí, že vám výplata přijde i příští měsíc. Dovedu si představit stres, když pochybujete o perspektivě svého byznysového modelu. Vím, jak je náročné získat a udržet si klienta. Vím, s jak nesmyslnou byrokracií, složitými podnikatelskými pravidly a povinnými odvody musí podnikatelé zápasit. Chápu mentalitu majitelů firem i najatých CEO, stejně jako vztahy mezi akcionáři. Naučil jsem se velmi si vážit drobných a inovativních podnikatelů.

Mrzí mě, jak málo podporujeme tradiční podnikání na venkově, řemesla a malé rodinné firmy. Venkov je bohužel často podnikatelsky mrtvá zóna. Stát se spíš snaží přilákat silné investory s velkými firmami, ale tím jen prohlubuje závislost lidí a vytváří další tzv. montovny, místo aby podporoval podnikavost a nezávislost. Přál bych si, abychom prosazovali „kult vlastní práce“, jež by byla radostí a naplněním, ne frustrující každodenní rutinou a čekáním na mzdu a dovolenou.

Když jste poznal práci ve státní správě i v byznysu, ztotožňujete se s tím, přirovnává-li se řízení státu k řízení úspěšné firmy?

Stát je složitý systém a plní zcela jiné funkce než byznys. Firmu vlastní majitel, jehož cílem je co nejvyšší zisk a vlastnická práva vykonává autokraticky. Kdežto stát je společenství lidí, kteří si volí své zástupce, aby ho spravovali jako úspěšnou, prosperující a spravedlivou entitu.

Během svého působení ve státní správě, mezinárodních organizacích, nevládní sféře i byznysu jsem poznal, že stát nelze řídit jako firmu. Každá z těchto sfér činnosti je jiná svým smyslem, posláním, uspořádáním a cílem. Zkušenost z byznysu mě přivedla mezi stoupence malého státu, úsporné administrativy a jednoduchých pravidel. Zkušenosti z nevládní sféry mě zase přivedly mezi zastánce občanské společnosti a angažovanosti. Stát s jeho regulatorními pravomocemi považuji za nezastupitelný v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti, mezinárodních vztahů a světonázorového ukotvení.

Text: Jana Jenšíková a Věra Vortelová

Foto: archiv Rastislava Káčera