Úspěch českého předsednictvíProfesionalita, nestrannost, rychlá adaptace na změny a improvizace

S koncem loňského roku skončilo historicky druhé české předsednictví v Radě Evropské unie, a nastal tedy čas bilancování.

Komentátoři evropského politického dění a akademici zmiňují většinou dvě základní ingredience úspěchu předsednictví. Tou první je upřímná snaha o nestranné zprostředkovávání co nejvíce akceptovaných kompromisů, ideálně jednomyslnosti mezi členskými státy, jež se projevuje navenek zachováním jednoty EU a dovnitř „dobrým pocitem“ sdíleným všemi v Radě, že žádná skupina členských států něco „nevyboxovala“ na úkor jiné. Tou druhou pak profesionální příprava a plánování ve spojitosti s efektivní schopností rychlé adaptace na změny a improvizace, která se následně projevuje úspěšným uzavíráním jednání o legislativních návrzích, a to jak mezi členskými státy v Radě, tak mezi Radou a Evropským parlamentem v tzv. trialozích. V následujících řádcích se budeme věnovat zejména tomuto druhému aspektu, a to v rámci čtyř bloků agend, za něž odpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Energetika

V průběhu přípravy na české předsednictví, zejména v letech 2020 a 2021, se zdálo, že prim v energetice bude patřit dekarbonizační legislativě z balíčku Fit for 55. Ruská agrese proti Ukrajině ale znamenala nutnost krátkodobě zcela změnit zaměření. Od dlouhodobých dekarbonizačních projektů se pozornost přesunula ke snaze přežít zimu bez ruského plynu (nebo s jeho minimem) a zároveň bez vážných hospodářských a společenských dopadů. Na začátku léta stála před EU úloha snížit spotřebu plynu pro nadcházející zimu, což společně s efektivním plněním zásobníků a intenzivní snahou o zajištění zámořských dodávek LNG mělo být receptem pro zvládnutí nové situace.

Přes počáteční skepticismus se českému předsednictví podařilo dojednat jen několik dnů po jeho nástupu koordinované snížení spotřeby plynu, na něž přistoupily i původně skeptické státy, které například nesdílejí plynové propojky se zbytkem Evropy, a výpadky ruského plynu tak na ně nemají přímý vliv. Klíčové bylo ale zachovat jednotu, což se díky českému předsednictví podařilo.

V průběhu podzimu a začátku zimy se ministři pro energetiku sešli ještě celkem sedmkrát. Dojednali mimořádná opatření o zdanění nadměrných zisků výrobců elektřiny ze zdrojů s nižšími výrobními náklady, než byl tou dobou předražený zemní plyn, a jejich využití na pomoc zasaženým domácnostem a průmyslu. Ministři dále dohodli například zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů energie či společné nákupy zemního plynu. Celý proces byl završen týden před Vánoci schválením nařízení o dynamickém cenovém stropu na zemní plyn.

Původní plánování týkající se dlouhodobější energetické legislativy ale nešlo stranou úplně. Byť byli diplomaté všech členských států významně vytíženi jednáními o krizových opatřeních, českému předsednictví se podařilo dosáhnout úspěchů i v případě známého balíčku Fit for 55. Dosaženo bylo společné pozice členských států k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov a k návrhu nařízení o emisích metanu. V případě dalších důležitých, ale mnohem komplikovanějších návrhů, jako jsou směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, směrnice o energetické účinnosti či plynárenský balíček, bylo dosaženo významného postupu v jednáních.

Konkurenceschopnost

Agenda konkurenceschopnosti zahrnuje oblasti vnitřního trhu EU, průmyslu, ale i ochrany spotřebitelů, nerostných surovin či práva duševního vlastnictví. I zde se povedlo dosáhnout mnohých diplomatických úspěchů. Tím největším bylo nepochybně dojednání jednomyslné podpory pro pozici Rady k návrhu aktu o čipech. Toto důležité nařízení má za cíl do budoucna zabránit nedostatku čipů pro klíčové sektory, jako jsou autoprůmysl, zdravotnictví či již zmiňovaná energetika.

V oblasti průmyslu se dále podařilo dojednat finální kompromis s Evropským parlamentem u návrhu nařízení o emisních limitech CO2 u nových osobních aut a lehkých užitkových vozidel. Tento kontroverzně vnímaný návrh má fakticky vést ke konci prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, a to v rámci snahy o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. I díky snaze českých vyjednavačů se do finální podoby nařízení podařilo vložit několik významných „zadních dvířek“. Těmi prvními je zavázání Evropské komise k posouzení tempa přibližování se k nulovým emisím, a to v roce 2026, a v případě, že tempo nebude dostatečně rychlé, by měla EK zvážit revizi schválených cílů. Druhými „dvířky“ je výzva k mírnějším pravidlům pro spalovací motory fungující na syntetická a klimaticky neutrální paliva, jejichž vývoj aktuálně probíhá.

V agendě ochrany spotřebitelů se dále podařilo dotáhnout pozici Rady k návrhu nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které umožní efektivnější řešení problémů s nebezpečnými výrobky uvedenými na vnitřní trh. V dalších agendách například čeští vyjednavači uzavřeli jednání s Evropským parlamentem o nařízení o strojních zařízeních či dojednali pozici Rady k návrhu nařízení o chráněných zeměpisných označeních pro nezemědělské výrobky. K ochranným značkám „české pivo“ či „hořické trubičky“ tak bude moci přibýt například „český křišťál“.

Na podzim jsme začali vyjednávat nová pravidla pro fungování vnitřního trhu během budoucích krizí v podobě nařízení o krizovém nástroji pro vnitřní trh. Poukazovali jsme na to, že odolnosti vnitřního trhu nejlépe pomůže důsledné odstraňování překážek pro obchod a podnikání, což je dlouhodobá priorita Česka v EU. Třicetileté výročí vnitřního trhu si EU připomněla na prosincové konferenci v Praze za účasti komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona.

Význam transatlantického partnerství podtrhla účast americké ministryně obchodu Katherine Tai na pražském neformálním jednání evropských ministrů obchodu

Zahraniční obchod

V oblasti zahraničního obchodu má významné postavení Evropská komise a role předsednictví je zde omezená. Nicméně po některých vůči obchodu opatrněji laděných předsednictvích v uplynulém období bylo do českého předsednictví vkládáno mnoho nadějí. To ukázalo již tradiční představení priorit předsednictví ve výborech Evropského parlamentu v červenci loňského roku, kdy poslanci z Výboru pro zahraniční obchod otevřeně fandili České republice jakožto zastánci liberálního pojetí obchodní politiky.

České předsednictví skutečně dalo nový impulz uzavírání dalších dohod o volném obchodu, což se ukázalo zejména v případě obchodní dohody EU s Chile, kde se podařilo dospět k úspěšnému uzavření jednání. Po čtyřech letech se pak členské státy shodly na závěrech Rady k obchodu a udržitelnosti. Podařilo se též dosáhnout shody členských států k nástroji proti ekonomickému nátlaku. Ten do budoucna umožní EU účinně se bránit v případech, kdy třetí země cíleně omezují obchod z politických důvodů. Shody na úrovni Rady se dosáhlo i v případě nových pravidel pro všeobecný systém preferencí, jenž napomáhá zahrnutí rozvojových zemí do globální ekonomiky. Pokračovala či byla zahájena i jednání o digitálních tocích s partnery napříč zeměkoulí.

Spolupráci s našimi blízkými sousedy se věnovaly dvě významné konference – Byznys fórum Východního partnerství a Summit EU–západní Balkán na podporu chytrých měst, na které do Prahy přijelo několik set partnerů, a přinesly mnoho nových obchodních kontaktů.

Telekomunikace

V oblasti telekomunikací se MPO dělí na národní úrovni o kompetence s řadou dalších úřadů. Z hlediska agend MPO bylo během českého předsednictví formálně přijato již dříve dojednané nařízení s názvem akt o digitálních službách. Důležitým tématem byla rovněž data – zde jsme dosáhli významného postupu v jednání o aktu o datech. Ministerstvo průmyslu a obchodu se rovněž spolupodílelo na jednání o aktu o umělé inteligenci, kde české předsednictví dosáhlo kompromisu na úrovni Rady. 

Text: Tomáš Juhás

Foto: archiv MPO

Mgr. Tomáš Juhás, vedoucí oddělení koordinace českého předsednictví, MPO ČR