Bez nadsázky žijeme v době, kdy se láme chleba. Evropa přijímá klíčová rozhodnutí, která ovlivní směřování evropského průmyslu na dlouhá desetiletí dopředu. V Evropském parlamentu si to uvědomujeme, je to cítit na každém kroku, mluví se o tom na jednáních a přihlíží se k tomu v hlasování. V sázce je mnoho a jedna chyba nebo zaváhání může udělat za dalším osudem sjednoceného kontinentu tlustou čáru.
Evropa ztrácí v globálním klání dech a v poslední dekádě těžce pokulhává za věčnými soupeři, jako jsou Spojené státy americké nebo Čína. Pokud nepřidá, neuvidí v nejbližší zatáčce jejich záda, ale už jen zvířený prach. Vlak Evropě ujíždí v tzv. zelených technologiích, které jsou dnes považovány za odvětví budoucnosti a za výtah mezi světovou špičku. Že na tom opravdu něco je, dokládají slova evropského komisaře Thierryho Bretona, který spočítal, že trh s elektrickými auty, solárními panely nebo využitím vodíku získaného z obnovitelných zdrojů garantuje do konce desetiletí 600 miliard eur.
Evropa i proto dělá, co může, aby náskok dalších velmocí co nejrychleji smazala. V polovině března předložila dlouho očekávanou strategii a doprovodila ji celou řadou předpisů. Cíl plánu je jasný: evropský průmysl má do roku 2030 zajistit 40 % potřeb členských států ve výrobě čistých technologií a zároveň pomoct kontinentu ke klimatické neutralitě. V příštích letech proto mohou s podporou počítat zmiňovaná fotovoltaika, dále větrné turbíny, elektrobaterie, tepelná čerpadla, geotermická zařízení, elektrolyzéry, bioplyn nebo systémy zachycování a skladování oxidu uhličitého. Na seznamu priorit jsou rovněž alternativní paliva a do určité míry i jádro.
Evropská komise nemůže udělovat daňové úlevy nebo zavádět podobné protiinflační zákony jako Američané, protože tyto pravomoci jsou stále v rukou dvaceti sedmi členských zemí EU. Z evropské úrovně je ale možné například zrychlit povolovací řízení, zvýhodnit evropské projekty při zadávání veřejných zakázek, rozvolnit pravidla pro poskytování státní podpory nebo výrazně zjednodušit těžbu vzácných kovů a minerálů, které jsou nezbytné pro rozvoj zelených technologií. S tím vším se počítá.
Reakce Evropy na rychlý vývoj ve světě a strategická rozhodnutí jiných světových hráčů jsou rozhodně na místě, protože evropské podniky se bez pomoci a podpory neobejdou. V unijních institucích se už však dlouho přeme o to, jakou cenu za to zaplatíme. Ve hře je bohužel i ta nejvyšší možná.
Globální soupeření o to, kdo svému průmyslu poskytne lákavější a tučnější subvence, nás totiž může připravit o nejcennější dědictví evropské integrace: společný trh a volný obchod. A to bychom neměli dopustit, protože tratit budeme v takovém případě všichni.
Společný trh musí zůstat i nadále fér, musí zaručit rovné podmínky pro všechny a musí být stabilní a čitelný. Vždyť koneckonců o to jde. Podnikatelé chtějí podnikat, tak jim to dopřejme.
Text: Martina Dlabajová
Foto: Shutterstock
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.