Indonésie: Rostoucí trh modernizuje svou infrastrukturu i v době pandemické

Z demografického a ekonomického pohledu má Indonésie velkou perspektivu pro obchod: je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, členem G20 a s 6% růstem HDP v posledních letech druhou nejrychleji se rozvíjející asijskou zemí. Navíc se může pyšnit politickou stabilitou; v jejím čele stojí od roku 2014 populární prezident Joko Widodo a zemi se vyhýbají významnější politické otřesy.

Motorem růstu ekonomiky je, vzhledem k populaci vyšší než 270 milionů, zejména zvyšující se domácí spotřeba a vývoz domácích přírodních surovin. V současné době dochází k prudkému nárůstu střední třídy (15 % obyvatelstva), která si může dovolit koupit široké spektrum produktů.

Indonéská vláda i soukromý sektor se v posledních letech snaží modernizovat zastaralou výrobní základnu zaváděním nových technologií. Státní sektor si stále udržuje silný vliv v odvětvích, jako je infrastruktura, energetika, cukrovarnictví a doprava. Vzhledem k významné surovinové základně je kladen důraz na rozvoj odvětví zpracovatelského průmyslu. V poslední době se investice více zaměřují i na ochranu životního prostředí. Tyto pozitivní trendy jsou posilovány přílivem zahraničního kapitálu a zájmem mezinárodních bankovních institucí o financování projektů.

Pragmatickou strategií proti covidu

Přítomnost covidu-19 byla v Indonésii poněkud překvapivě potvrzena o něco později než v řadě okolních zemí. Při implementaci opatření pak země postupovala velmi pragmaticky ve snaze zcela neochromit ekonomiku země, zachovat sociální stabilitu a neohrozit početnou skupinu osob závislých na každodenním výdělku (tzv. neformální pracující). Přestože se zemi zatím daří zvládat pandemii „za pochodu“ bez úplného uzavření a zastavení ekonomiky, je zřejmé, že dopady krize budou citelné. Ekonomika za rok 2020 vykázala pokles HDP o 2,1 %. V porovnání s řadou zemí, které hospodářství zabrzdily mnohem razantněji, zaznamenaly dvouciferné propady HDP a v pandemické situaci si nevedou o mnoho lépe, lze indonéský pragmatismus hodnotit jako rozvážně zvolenou strategii. V současnosti probíhá v Indonésii intenzivní vakcinace. Země počítá s naočkováním 70 % populace do roku 2022.

Vláda v průběhu roku 2020 opakovaně navyšovala objem balíčku určeného na překonání pandemie, a to na 692,5 bilionu indonéských rupií (IDR; 49 mld. dolarů), což představuje zhruba 4 % HDP. Necelá polovina z těchto prostředků směřovala do zdravotnictví, další na sociální výdaje, zbývající část pak na podporu ekonomiky. Na podporu mikro, malých a středních podniků bylo vyčleněno 123,46 bilionu rupií a na daňové stimuly je pak počítáno s částkou 120,6 bilionu rupií.

Zbrzdění ekonomiky a související opatření pochopitelně znamenají praktická omezení pro rozjezd nových obchodních plánů a strategií. Do země je možné vstoupit, ale jen ve vymezených případech. Zhruba v polovině roku lze očekávat posun a určité otevření i pro podnikatelské cesty. V druhé půlce roku jsou zatím plánovány veletrhy a obdobné akce v prezenčním módu, zatímco první pololetí zůstane omezeno na virtuální kontakty. Stejně jako jinde je situace pro některá odvětví složitější, zatímco jiná se vyvíjejí poměrně dynamicky, například sektory spojené s e-commerce nebo oblast zdravotnictví.

Příležitosti v infrastruktuře či zdravotnictví

Vývozy českých výrobků do Indonésie mají dlouholetou tradici. Český export do Indonésie v roce 2020 podle statistik ČSÚ dosáhl 191,4 milionu dolarů, což meziročně znamená pokles o 7,4 %. Dovoz pak činil ve stejném období 377,1 milionu dolarů, což naopak značí oproti roku 2019 nárůst o 4,2 %. Z Indonésie do ČR směřují především zařízení pro počítače a jiné elektronické výrobky a dále kaučuk, obuv, oděvy a dřevo. Významný podíl českého exportu v roce 2019 tvořily dodávky techniky a vozového parku pro indonéské bezpečnostní složky, jako např. speciální vozidla, radiolokační zařízení a jejich součásti. Za posledních deset let se komoditní struktura českého vývozu do Indonésie výrazně změnila ve prospěch organických chemikálií (zejména aminosloučenin), telekomunikačních zařízení a průmyslových armatur.

Ve střednědobé perspektivě existují v Indonésii pro české exportéry významné příležitosti v oblasti rozvoje infrastruktury (dopravní, energetická), sektoru zdravotnictví a specifické možnosti pak v oblasti obranného průmyslu. Covid-19 přináší určité otazníky ohledně možného zpomalení nebo omezení státních investic do relevantních oblastí, ale i přes případné přibrzdění se v nich stále nabízejí významné příležitosti. Naopak ve zdravotnictví současná situace skýtá přirozené oživení a zájem o intenzivní rozvoj a zvýšení kvality a kapacit zdravotnické péče. Omezení kontaktů a izolace způsobená pandemií také posílily rozvoj digitálních technologií a e-commerce, které se také nabízejí jako krizí posílené oblasti příležitostí.

Mezi další perspektivní obory patří technologie na zpracování odpadů a jiné environmentální technologie a zařízení, vodní a odpadní hospodářství, geologický průzkum a důlní průmysl. (Více o oborových příležitostech najdete ZDE – pozn. red.)

Česká republika má s Indonésií podepsánu Dohodu o hospodářské spolupráci z roku 2007, ze které vyplývají pravidelná setkání odpovědných ministerstev (na české straně je to MPO, na indonéské MZV) včetně podnikatelů obou zemí. Poslední 4. zasedání Smíšeného výboru se uskutečnilo v říjnu 2019 v Jakartě a příští (podle situace s covidem 19) by se mělo uskutečnit v Praze v roce 2021. Termín zasedání bude včas uveřejněn na webových stránkách HK ČR a SP ČR, kde se mohou zájemci o setkání také přihlásit.

Text: Jaromír Dudák

Foto: Shutterstock