Bosna a Hercegovina, po Srbsku největší a nejlidnatější stát regionu západního Balkánu, prošla v 90. letech minulého století zničující válkou, která výrazně zpomalila její postsocialistickou transformaci. Po druhé světové válce byla průmyslovým centrem celé Jugoslávie, ale v 90. letech bylo mnoho závodů zničeno a některé z nich nejsou dodnes funkční. I tak má tato země s úzkým pásem území na pobřeží Jaderského moře co nabídnout. Disponuje bohatými přírodními zdroji, které mohou při jejich efektivním využití akcelerovat rozvoj ekonomiky.
Roztříštěná hospodářská politika
Bosna a Hercegovina je rozdělená na dvě entity − Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, třetím administrativním útvarem je autonomní distrikt Brčko. Vysoká míra decentralizace často komplikuje řízení státu, neboť celostátní vláda má omezené kompetence. Hospodářská politika je řízena na úrovni jednotlivých entit, v některých případech dokonce až na úrovni jednotlivých kantonů (regionů Federace Bosny a Hercegoviny). V důsledku toho na území jednoho státu platí v různých oblastech odlišné daňové předpisy či investiční pobídky. Nepřehledná situace nenahrává ani zapojování zahraničních subjektů do veřejných zakázek.
Co se týče integrace do Evropské unie, Bosna a Hercegovina má aktuálně status tzv. potenciálního kandidáta, od roku 2015 je prováděna Dohoda o stabilizaci a přidružení. Vzhledem ke složité politické situaci je pro Bosnu a Hercegovinu spolu s Kosovem perspektiva vstupu do EU ze států západního Balkánu nejvzdálenější. Stejně jako ostatní státy v přístupovém procesu má však vláda i další instituce možnost využívat finanční a jinou předvstupní asistenci. Aktuální fondy jsou určeny zejména pro výstavbu silniční infrastruktury, digitalizaci, modernizaci energetického sektoru a ochranu životního prostředí.
Kromě EU se v Bosně a Hercegovině angažují také další státy světa. Vzhledem ke specifickému rozdělení obyvatel do oblastí podle etnického původu a náboženského vyznání je šíření vlivu některých geopolitických hráčů určeno hranicemi entit. Rusko se angažuje především v menší z nich, v Republice srbské, zatímco ve Federaci Bosny a Hercegoviny, kde žije většina obyvatel muslimského vyznání, jsou patrné investice z Turecka, ale také z Malajsie a států Perského zálivu. V celé zemi potom v posledních letech sílí ekonomické vstupy z Čínské lidové republiky.
Jak udržet pracovní sílu?
Jedním z hlavních socioekonomických problémů je nízká zaměstnanost obyvatel. Podle Světové banky je Bosna a Hercegovina jedním ze států s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15 až 24 let) na světě. V posledních pěti letech tento ukazatel sice klesl ze 63 % v roce 2015 na 34 % v roce 2019 (pro srovnání: ČR měla v této kategorii 6 % nezaměstnaných), ale jeho důsledkem je značný brain drain, což znamená, že do zahraničí odchází za prací velká část kvalifikované pracovní síly.
Jedním ze způsobů boje proti tomuto fenoménu je zakládání tzv. shared services center. Outsourcingem části svých služeb mohou zahraniční společnosti využít dostupné pracovní síly, často mladé vzdělané lidi s dobrou úrovní jazykových znalostí. Dalšími výhodami pro zahraniční firmy jsou nízké daně, dostačující digitální infrastruktura a také stabilita místní měny – konvertibilní marky, která je pevně vázaná na euro. Mezi služby nejčastěji nabízené touto formou patří ty ze sektoru IT (vývoj softwaru), dále klientský servis, účetnictví či logistika. Během následujících dvou let mají díky systému sdílených služeb vzniknout čtyři tisíce nových pracovních míst.
Ekonomický růst Bosny a Hercegoviny vyjádřený meziročním přírůstkem HDP dosahoval od roku 2015 do roku 2019 stabilní 3 %. Tempo růstu však není dostačující k tomu, aby se projevilo na zvýšení životního standardu místních obyvatel. Zejména kvůli špatné úrovni podnikatelského prostředí a vysokému exportnímu riziku se zemi nedaří přilákat větší objem zahraničních investic. Typickým rysem bosenské ekonomiky je její významná stimulace peněžními transfery od početné bosenské diaspory, výše remitencí dosahuje dlouhodobě hodnoty kolem 10 % HDP.
Průmysl se rychle zotavuje
Pandemie způsobila pokles bosenského HDP o 4,3 %. Zasažena byla především výroba automobilových součástek a metalurgický průmysl. V porovnání s ostatními státy regionu se Bosna a Hercegovina řadí mezi nejméně zasažené. Během prvního čtvrtletí letošního roku se dokonce mnoho sektorů (včetně automobilového průmyslu) z důsledků pandemie zotavilo. Aktuálně nejsilnějšími jsou strojírenství, chemický průmysl a nábytkářství.
Bosenská ekonomika je do vysoké míry závislá na zahraničním obchodu. Významnou část HDP tvoří exportně orientovaná odvětví jako automobilový a dřevařský průmysl, tradiční je také vývoz zde vyrobených oděvů a obuvi. Zpracovatelský průmysl v zemi je však závislý na dodávkách materiálu ze zahraničí. V posledních letech se také prohlubuje potravinová nesoběstačnost, která je způsobena málo efektivním zemědělstvím. Domácí spotřeba zemědělských produktů je ze 70 % zabezpečena dovozem, značný potenciál je především v rozvoji živočišné výroby, která se čtyřmi pětinami podílí na celkové zemědělské produkci.
Hlavními obchodními partnery Bosny a Hercegoviny jsou státy EU (až 73 % vývozu a 62 % dovozu), zejména Německo, Chorvatsko a Itálie. Kromě EU dobře funguje také obchod se sousedním Srbskem, dále s Čínou a Tureckem.
Bohaté přírodní zdroje
Významným odvětvím bosenské ekonomiky je energetika a těžba. Země disponuje rozsáhlým přírodním bohatstvím, těží se hnědé a černé uhlí, železná ruda, bauxit, zinek a olovo. Uhelný sektor je zde strategickým odvětvím (odhadované zásoby dosahují 2,6 mld. tun). Odbyt uhlí je zajištěn v tepelných elektrárnách, které jsou stejně jako doly ve vlastnictví státních firem. Produkce elektřiny značně přesahuje domácí spotřebu a země je na prvním místě ve vývozu této komodity ze zemí západního Balkánu. Tepelné elektrárny tvoří 60 % energetického mixu, rozvoj v posledních letech zaznamenala stavba vodních elektráren.
Infrastruktura je povětšinou zastaralá a předpokládá se její modernizace. Z alternativních zdrojů energie je využívána kromě vody také biomasa. Energetická strategie Bosny a Hercegoviny počítá s investicemi v hodnotě asi 5,4 mld. dolarů do roku 2035. Vláda má nyní přístup k financování v rámci unijní předvstupní pomoci IPA III a tzv. Western Balkan Investment Framework. Lesy pokrývají 60 % území Bosny a Hercegoviny, těžba je však ve státem obhospodařovaných podnicích málo efektivní, i přesto dřevozpracující a nábytkářský průmysl tvoří 13 % vývozu.
Spolupráce má velký potenciál
Hlavním nástrojem na podporu vzájemného obchodu a investic je mezirezortní komise vytvořená v roce 2010 na základě Dohody o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničního obchodu a vnějších vztahů Bosny a Hercegoviny. V roce 2020 nebylo zasedání z důvodu pandemie realizováno, v prosinci však proběhly online ekonomické konzultace, které určily rámec spolupráce na tento rok. Za financování Ministerstva průmyslu a obchodu proběhne ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Bosně a Hercegovině projekt na podporu ekonomické diplomacie zaměřený na oblast smart cities. České společnosti, které se věnují vývoji systémů na řízení hromadné dopravy či parkování, dostanou možnost prezentovat své technologie ve třech největších městech – Sarajevu, Banja Luce a Mostaru.
Jedním z důležitých prvků angažmá ČR v Bosně a Hercegovině je rozvojová spolupráce. Kromě jiného každoročně probíhají projekty Aid for Trade, které pomocí přenosu zkušeností a poskytnutím technické asistence mají přispět k ekonomickému rozvoji. V tomto roce podpořilo MPO projekt modernizace důlního průmyslu a projekt asistence při digitalizaci státní Komory zahraničního obchodu.
Mezi tradiční sektory vzájemné spolupráce patří automobilový a těžební průmysl. České firmy se aktuálně zapojují také do projektů podporujících ochranu životního prostředí, například do stavby čističek odpadních vod a kanalizací.
Otevírá se nejen možnost participace na modernizaci starých tepelných elektráren, ale zejména příležitost pro dodávky technologií a know-how na zpracování alternativních zdrojů energie.
Výjimečnou oblastí spolupráce je dřevařský průmysl a nábytkářství. Podle statistik Komory zahraničního obchodu Bosny a Hercegoviny se během pandemie stala ČR náhradním odbytištěm tohoto bosenského vývozního artiklu, který své uplatnění nachází obvykle v jiných státech Evropy.
Vzájemný obchod se zbožím mezi ČR a Bosnou a Hercegovinou v posledních deseti letech stoupal, nicméně v roce 2020 a na začátku letošního roku byl znatelně zasažen pandemií. Důvodem je zejména vysoká hodnota obchodní výměny související s automobilovou výrobou. Struktura zahraničního obchodu by měla být v budoucnu ideálně více diverzifikovaná, aby se předešlo zranitelnosti v podobných krizových obdobích. Celkový pokles obratu byl v meziročním srovnání 18,7 % a Bosna a Hercegovina se v žebříčku našich nejvýznamnějších obchodních partnerů umístila na 62. pozici. Dlouhodobým trendem je vysoký přebytek vývozu z ČR nad dovozem z této země.
Podporu českého exportu v teritoriu zajišťuje obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Sarajevu a také zahraniční kancelář CzechTrade se sídlem v Podgorici (Černá Hora). Kromě zasedání smíšené komise pro hospodářskou spolupráci poskytuje MPO také asistenci při realizaci podnikatelských misí a účasti českých firem na veletrzích v regionu.
Text: Veronika Grossová
Foto: Shutterstock