Kosovo je stát s přibližně 1,8 milionu obyvatel, který od vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008 bojuje o uznání existence v mezinárodním prostředí. Normalizace vztahů se Srbskem je jednou z hlavních podmínek pro jeho integraci do EU, která by mu mohla přinést velký rozkvět. Kosovo je z regionu západního Balkánu nejchudší, HDP na obyvatele dosahuje hodnoty 4 tisíc dolarů, tedy přibližně pouhé šestiny hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Ekonomika však dlouhodobě pozvolna roste, a to dokonce rychleji, než se předpokládalo.
Stejně jako pro Bosnu a Hercegovinu jsou i pro kosovskou ekonomiku typické příjmy v podobě zahraničních transferů od diaspory, které ročně dosahují přibližně 14 % HDP. České produkty mají na kosovském trhu dobré jméno a i díky nedávno podepsané Dohodě o hospodářské spolupráci se našim podnikatelům otevírají dveře k uplatnění v mnoha odvětvích.
Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet na tom, zda se podaří urychlit využití poměrně značného nerostného bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce. Mezinárodní měnový fond ve střednědobém horizontu předpokládá, že se zemi podaří udržet ekonomický růst na úrovni cca 4 % HDP, přilákat zahraniční investice a podpořit růst vývozu. Stabilitu přináší využívání eura jako národní měny, což je klíčovým důvodem pro nízkou inflaci.
Zahraniční obchod Kosova je výrazně deficitní, vývoz v posledních letech pokrývá pouze cca 10 % hodnoty dovozu. Největším obchodním partnerem jsou země EU a sousedé z regionu sdružení ve Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA).
Česká republika má v současnosti podepsány mezivládní či mezirezortní dohody o hospodářské spolupráci se všemi zeměmi regionu západního Balkánu. Dohoda s Kosovem byla podepsána jako poslední z nich, v roce 2019. Přípravy prvního plenárního zasedání smíšené komise byly zdrženy pandemií, nicméně při nejbližší možné příležitosti bude uspořádáno. Stane se tak platformou pro efektivní výměnu informací o připravovaných tendrech a debatu o oborových prioritách ekonomické spolupráce České republiky a Kosova.
České společnosti jsou v Kosovu aktivní v oblastech, jako je výroba a distribuce energie nebo konstrukce železnic. Málo vhodných zdrojů pitné vody a její nedostatečná kvalita, včetně špatného stavu rozvodů, vytváří příležitosti k uplatnění moderních technologií v oblasti odpadového hospodářství. Některé české firmy se již podílejí na stavbě čističek vod s ekologickým provozem za minimální náklady. Kosovská vláda chystá výrazně navýšit subvence do zemědělství a potravinářství. Bude se jednat zejména o podporu zpracování zemědělské produkce a zavádění moderních potravinářských technologií (např. balicí linky).
Vzhledem k potřebě modernizovat sektor surovinové politiky a těžby, se otevírají možnosti pro dodávky efektivních těžebních technologií, sanace dolů atd. Projekt na podporu ekonomické diplomacie, financovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, v letošním roce podpoří prezentaci českých těžebních společností přímo v Kosovu.
Ve vztahu k zemi hrají důležitou roli také projekty zahraniční rozvojové spolupráce ČR, které podporují realizaci pilotních projektů českých firem. Ty na sebe poté často úspěšně vážou obchodní příležitosti. Podporu českým exportérům v teritoriu zajišťuje obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Prištině.
Text: Veronika Grosssová
Foto: Shutterstock
