Omán se opět otevíráLáká do země další zahraniční firmy

Sultanát Omán v září 2021 znovu otevřel své hranice všem zahraničním návštěvníkům, kteří se mohou prokázat dokončenou vakcinací. K tomu se hodí uvést, že čeští občané mají možnost požádat o vstupní turistické (tzv. nesponzorované) vízum online (evisa.rop.gov.om), bez potřeby návštěvy ambasády ve Vídni. Prokážete-li se navíc negativním PCR testem, neplatí pro vás jinak povinná karanténa a můžete z letiště rovnou na obchodní jednání.

Omán v současné době velmi usiluje o zahraniční investice v celé řadě zpracovatelských odvětví. A to může být dobrá příležitost pro české společnosti. Pokud chcete expandovat do nových teritorií a vaše firma dokáže replikovat svůj výrobní program nebo jeho část v ománském prostředí, mohou se vaše výrobky dostat nejen na trh Ománu a ostatních bohatých zemí GCC (Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu, členové: Saúdská Arábie, Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar a SAE – pozn. red.), ale i do východní a severní Afriky a jihozápadní Asie (mj. včetně Íránu) a přes ománské přístavy v Indickém oceánu pak také do celého světa. Všichni investoři mohou požádat o daňové úlevy a získat pobídky. Nejlepší podmínky v Ománu pak nabízí průmyslové zóny (zde nazývané „průmyslová města“) či zvláštní ekonomické zóny (jako např. SEZAD DUQM, duqm.gov.om).

V některých případech vychází ománská strana investorům skutečně velmi vstříc. Údajně jim poskytuje služby formou „one stop shop“ včetně stavebních povolení apod. Pro nově budovanou výrobní kapacitu se například zavazuje zajistit stanovený objem dodávek vstupních surovin či naopak garantuje odběr produkce v dohodnutých cenách, respektive se snaží v zemi nalézt odběratele budoucí nové produkce apod. Ománská vláda rovněž připravuje studie proveditelnosti tak, aby měl investor detailnější podklad pro přesnější optimalizaci své budoucí investice. Pomoc potenciálním investorům zajišťují Agentura pro průmyslové investice Madayn (madayn.om), internetový portál Invest Easy (business.gov.om) či Agentura pro investice a podporu exportu Ithraa (ithraa.om) a podle odvětví i další státní agentury a podniky.

Prioritní odvětví podle programu rozvoje hospodářství

Podle vládního programu (tzv. Výrobní strategie 2040) jsou v současné době prioritními oblastmi rozvoje výroby v Ománu (respektive tím, co jim chybí a co by do země rádi přilákali) sklářská a keramická výroba a technologie využívající místní zdroje sklářského písku, dále technologie a výroba stavebního materiálu z cementu či sádry (včetně betonových prefabrikátů, sádrokartonových desek apod.), výroba z plastů ve všech možných formách a pro všechna možná odvětví, výroba nábytku, výroba nástrojů a přístrojů pro zdravotní sektor, výroba kosmetiky a čisticích prostředků, farmaceutických prostředků a léků. Zájmem vlády je také všestranný rozvoj kovovýroby v zemi, výroba elektromotorů, transformátorů, vodičů, potrubí a ovládacích prvků, pump, kompresorů a ventilů – zde však ne tolik v metrických, ale především v imperiálních normách (včetně chytrých měřáků a čidel). Osobně si myslím, že vše z výše uvedeného v ČR umíme a neměl by být problém naše technologie v Ománu replikovat, a tím expandovat na zcela nové trhy.

Ománská vláda také cílí na potravinovou soběstačnost země, a hledá proto cesty na zpracování či prodlužování trvanlivosti potravin. Jde o technologie výroby a zpracování masa a masných výrobků, ryb a mořských plodů, rostlinných a živočišných tuků, mléčných produktů, zpracování obilovin a výrobu pečiva. O zajištění potravinových potřeb sultanátu a rozvoj celého odvětví v zemi se stará státní společnost Oman Food Investment Holding Co. (omanfood.om). Ta se v roce 2020 pyšnila investičním portfoliem třiadvaceti společností a aktivy souvisejícími s výrobou potravin v celkové výši kolem 1,5 miliardy amerických dolarů. Její ambicí je pokrýt mezeru v ománské obchodní bilanci mezi dovozem a vývozem potravinářských výrobků a do roku 2030 se stát „světovým hráčem“ zavádějícím nové ománské produkty na místní a mezinárodní trhy. I v potravinářství jsou české firmy určitě schopny nabídnout pokročilé technologie a expandovat na trhy GCC – pokud zvládnou nabídnout řešení, která odpovídají zde striktně vyžadovaným pravidlům halal produkce a certifikace.

V neposlední řadě cílí ománská vláda ve své Výrobní strategii 2040 na environmentální technologie, tj. odpadové hospodářství a recyklaci. V zemi dosud neprobíhá žádné třídění či sběr druhotných surovin tak, jak je tomu třeba u nás. Přesto se vláda netají tím, že chce jednou zavést cirkulární ekonomiku. Osobně si myslím, že potenciálně úspěšné mohou být naše technologie recyklace stavební suti, starých pneumatik, bioplynové stanice pro organický odpad, odpadové třídicí linky či recyklace autovraků. Monopolním státním subjektem, který v sultanátu dohlíží na řízení sektoru pevného odpadu, je společnost Oman Environmental Services Holding Company (beah.om). S tímto subjektem je možné domluvit projekty, které odpovídají jednotlivým municipalitám či průmyslovým podnikům v sultanátu podle dispozic té či oné lokality. Zdejší obvyklou formou jsou projekty BOO či BOOT (Build, Own, Operate, Transfer).

Ománská specifika

Omán má řadu specifik, jimiž se odlišuje od toho, na co jsme zvyklí v ČR. Přitom se nejedná o specifika nutně negativní. Neoddiskutovatelným rysem země je například vysoký podíl státu v ekonomice. Zjednodušeně se dá říct, že všechny primární suroviny či největší podniky v zemi vlastní či spoluvlastní stát. Teprve nadstavbové zpracování surovin a zpracovatelský sektor zajišťují firmy plně soukromé. To je dáno historicky, překotným vývojem a industrializací země, která započala s objevem ropy po roce 1970. Stát jednoduše nakupoval investiční celky a budoval monopolní státní podniky za peníze z ropy, což v té době soukromý sektor nebyl schopen zajistit.

Často se proto stává, že regulátorem trhu, vlastníkem průmyslové zóny, dodavatelem výrobních vstupů i odběratelem, s nimiž budete v Ománu jednat, je státem vlastněný subjekt. Zájem všech těchto státních subjektů i státu samotného je totožný: prioritou je zajištění návaznosti místních výrobních řetězců, zájem o vytváření vyšší přidané hodnoty v zemi, ale především o vytváření nových pracovních míst pro mladou ománskou populaci.

Tím však zvláštnosti a specifika podnikání v Ománu nekončí. Musím vyzdvihnout vysokou kupní sílu a poměrně dobrou platební morálku (nejen v Ománu, ale v zemích GCC všeobecně), která se opírá o příjmy z ropy. Na druhou stranu se však nechcete dostat do zdlouhavého soudního sporu v zemi, kde právní systém vychází z nám poměrně málo známého islámského práva. Je proto potřeba, jako i jinde na světě, se vždy dobře zajistit. Nejbezpečnějším zajištěním je platba předem. Dále může odběratel poskytnout alespoň zálohu na materiál, popřípadě platit ve splátkách podle postupu výroby vyváženého celku. Exportér může také získat předexportní půjčku či využít dokumentární akreditiv. Čeští exportéři i investoři mohou svůj obchodní případ vždy projednat s ČEB a EGAP, a najít tak odpovídající nástroj pro zajištění svého obchodního případu.

Další příležitosti i v nevýrobních odvětvích

Pokud odhlédneme od investic do výrobních odvětví, můžeme v Ománu nalézt celou řadu dalších příležitostí, například ve zdravotních službách a ve zdravotnictví všeobecně. Sultanát Omán má také vhodné podmínky pro výstavbu solárních a větrných elektráren (údajně jedny z nejlepších, co do intenzity slunečního svitu a kontinuálního proudění větru na pobřeží), bateriových úložišť a produkci zeleného vodíku. I tyto nové oblasti stát významně podporuje (offtake kontrakty a garantovaná výkupní cena po dobu 25 let apod.).

Specifickou kategorií jsou příležitosti v logistických službách a dopravě. Zde vyzdvihnu jen nově budovaný „hlubokomořský přístav“ ve městě Duqm v Indickém oceánu, který je zařazen do čínské námořní hedvábné stezky, nasmlouvaným přístavištěm amerického, britského i indického námořnictva a má ambici stát se obřím překladištěm a „hubem“ pro všechny ostatní přístavy v regionu východní části Arabského poloostrova. Eliminuje se tak potřeba zajíždět do bezpečnostně exponovaného, dopravně přetíženého a pojišťovnami vysoce zpoplatněného Perského zálivu či do Rudého moře.

Na konec bychom ve výčtu ománských příležitostí neměli opomenout ani informační a telekomunikační služby. Zde stojí za povšimnutí skutečnost, že Omán je druhý mezi zeměmi GCC a 24. na světě co do rozvoje elektronických služeb (UN e-government survey 2020) a 16. v kybernetické bezpečnosti (International Cybersecurity Readiness Index 2020). Země se již etablovala jako důležitý komunikační uzel na Středním východě s přístupem k mnoha datovým podmořským kabelům (např. TWA, EIG, PLAG, Falcon, EPEG, SMW-3, Mena, POI, OMRAN, GBI a BBG). Dalšími přírůstky mají být kabel „2Africa“ (dokončení 2023–2024) a 9800 kilometrů dlouhý ománsko-australský kabel z Maskatu do Perthu, s potenciálem odbočky do Afriky přes Džibuti (dokončení prosinec 2021). Ománský sultanát se prezentuje jako jedna z nejprogresivnějších zemí pro rozvoj telekomunikačního odvětví v regionu, pokud jde o liberalizaci a podporu hospodářské soutěže, a usiluje také o pozici regionálního lídra v poskytování datových služeb (cloud computing). Vláda podporuje rozvoj technologií nového věku, proto cílí na umělou inteligenci, robotiku, tzv. big data and analytics, internet věcí, 5G v podnicích, společnostech i v komerčním pokrytí, kybernetickou bezpečnost a na inteligentní města.

A neodpustím si otázku na závěr: Víte, ze které země jsou firmy, které dodaly technologie a realizovaly projekt Smart City Mascat? Ve Zlíně odpověď stoprocentně znají. I proto jsem přesvědčen, že i další české firmy v Ománu dokáží uspět.

Text: Roman Plevák

Foto: Shutterstock