Belgie patří mezi inovační lídry

Česká republika a Belgie jsou si v mnohém podobné. Nejen rozlohou a počtem obyvatel, ale také obdobně dlouhou tradicí svého průmyslu. A v současné době hlavně zaměřením svých ekonomik na inovace a sektory s vysokou přidanou hodnotou. Belgie je na předním místě ve vývoji biotechnologií i strategických materiálů, jako jsou polovodiče nebo čipy. Její start-upy a scale-upy přilákaly v posledních pěti letech, bez ohledu na covid, stále vyšší investice z řad zahraničních i domácích investorů. Navíc v oblasti antverpského přístavu má země unikátní klastr chemické výroby, který je druhý největší na světě a první v Evropě.

Belgická ekonomika je otevřená a velmi proexportně orientovaná, vývoz tvoří okolo 75 % jejího HDP. Profituje z polohy na křižovatce obchodních spojení mezi státy západu a středu Evropy, mezi jejím severem i jihem. Proto je z hlediska logistiky velmi atraktivní pro investory: propojuje dopravu produktů přes své přístavy a distribuci tohoto zboží do vnitrozemí evropského kontinentu i mimo Evropu. Příkladem toho je na předním místě přístav v Antverpách i další významné menší belgické přístavy nebo letiště orientované na přepravu zboží v Lutychu, které slouží jako vstupní bod pro e-commerce a je místem, odkud jsou dodávky mimoevropského zboží po železnici distribuovány po Evropě. S touto dopravní logistikou souvisí také atraktivnost výroby v samotné Belgii, která pochopitelně přitahuje investory.

Ekonomickým tahounem je Vlámsko a jeho MSP

Belgie je země s jednou z nejdelších průmyslových tradic na našem kontinentě. Zaměření jejího průmyslu prošlo klasickým vývojem: od rozvoje těžkého průmyslu na špičkovou evropskou úroveň ve frankofonní jižní části Belgie a jeho postupného útlumu a velké krize od 70. let minulého století až po velký nárůst menších a středně velkých firem ve Vlámsku, které se od poloviny minulého století postupně staly základem jeho nynější prosperity. Vlámsko tak převzalo roli ekonomického tahouna Belgie. Jak už bylo zmíněno, na svém území má navíc přístav Antverpy s chemickým klastrem celosvětového významu. Antverpský region tvoří značnou část HDP Belgie, samotné přístavy přímo vytvářejí okolo 4,5% HDP.

Valonsko naopak dosud čelí výzvě rozhodnout se, jakým způsobem změní svoji ekonomiku, a tuto strategii pak realizovat. Z části ji řeší důrazem na inovativní sektory: velmi se rozvíjí v oblasti biotechnologií, které také koncentruje v „bioparcích“ na více místech regionu. Zaměřuje se také na letecký a kosmický průmysl.

Vládní koalice a podpora prioritním sektorům

Belgická federální vláda a její široká koalice, která nastoupila v říjnu 2020, si je ve svém programu vědoma významu inovativních sektorů pro belgickou ekonomiku. Podle údajů Evropské komise z června 2021 země patří k inovačním lídrům a byla v tomto směru zařazena na 4. místo mezi členskými státy EU. Byl oceněn její systém výzkumné a vědecké spolupráce, využití informačních technologií a propojení mezi menšími a velkými firmami a výzkumem i inovativní přístup v jejích MSP.

V souvislosti s pandemií covidu se belgická vláda v poslední době rozhodla prozkoumat cesty, jak udržet postavení země v biotechnologiích, farmaceutickém průmyslu a produkci a profilovat se v lékařských technologiích (medtech). Cílem je, aby Belgie dosáhla postavení centra pro tyto obory s vysokou přidanou hodnotou (health & biotech valley).  K tomu bude postupně vytvářet další synergie mezi technologiemi a průmyslovou základnou.

V roce 2020 belgický biotechnologický a farmaceutický sektor exportoval zboží v hodnotě 56 miliard eur a představoval více než 40 tisíc pracovních míst. V zemi funguje ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny, jako je UCB zaměřená na imunologii, původně začínající ve Valonsku. Ve Vlámsku je takovou modelovou úspěšnou společností Janssen Pharmaceutica, patřící nyní do koncernu Johnson & Johnson, která propojuje výzkum, vývoj a produkci. Velmi významnou část sektoru tvoří nové projekty, které přitahují investice globálních společností: například v onkologické imunologii uzavřela nadnárodní společnost GSK smlouvu s belgickým iTeos, který od ní obdrží jako první investici 550 milionů eur na pokračování svého výzkumu. Vládní výdaje na výzkum představují 335 eur na obyvatele, v roce 2020 bylo povoleno více než 500 klinických zkoušek nových produktů.

Investice z domácích zdrojů i z řad zahraničních investorů do start-upů a do jejich dalšího růstu (scale-ups) se i přes pandemii stále zvyšovaly a v roce 2021 přesáhly 1,4 miliardy eur. Významný podíl v nich mají společnosti zaměřené na služby, ale také inovativní témata založená na výzkumu a vývoji.

Národní plán obnovy Belgie a z něj vyplývající šance

Stejně jako ostatní členské státy EU přijala Belgie svůj plán obnovy, který je financovaný z prostředků Unie. Rozdělila ho na šest oblastí, které se zaměřují na klima, digitální technologie a transformace, mobilitu, infrastrukturu a vzdělávání, cirkulární ekonomiku a reformy veřejných financí. U klimatu bude prioritní oblastí renovace budov pro dosažení energetické úspornosti a podpora nových technologií v energetice. U digitalizace bude mít velký podíl kybernetická bezpečnost a nové technologie, jako je 5G. Mobilita bude ve znamení transformace na udržitelnost dopravy. Tyto obory budou profitovat z významné finanční podpory, která je pro Belgii určena ve výši téměř 6 miliard eur.

Od tradičních oborů k nanotechnologiím a AIM

Belgie patří již od 90. let minulého století k významným investorům v ČR: v bankovnictví je příkladem její banka KBC, která vlastní skupinu ČSOB. Významné je i to, že mateřská KBC z ČR řídí třetinu svých zahraničních aktivit a má v ní centrum svého výzkumu umělé inteligence. Investice opačným směrem, tedy z ČR do Belgie, jsou zatím marginální.

Ve vzájemném obchodě hraje důležitou roli propojení železniční nákladní dopravou mezi antverpským přístavem a Ústím nad Labem, v němž je v centru zájmu chemický sektor. Plánuje se prodloužení tohoto spojení do Mošnova, kde by se měl vybudovat regionální hub Ostravska s působností pro Polsko a Slovensko.

I když vzájemný obchod mezi našimi zeměmi nedosahuje až tak velkých čísel, dlouhodobě se rozvíjí v etablovaných odvětvích, jako například v chemickém průmyslu, sektoru dopravy nebo ve strojírenství. Velmi perspektivním a širokým oborem je energetika z obnovitelných zdrojů, která bude potřebovat nová technická řešení. Samostatnou významnou příležitost tvoří vodík, který chce Belgie vyrábět z obnovitelných zdrojů. Vodík má být také využit v nákladní a vlakové dopravě a Belgie ho zamýšlí ve velkém objemu dovážet přes své přístavy z mimoevropských zemí. Plánuje využít své geografické polohy i stávající rozvodné sítě a tento dovezený vodík dál vyvážet na evropském kontinentě.

Nová řešení budou také potřeba v přechodu na elektromobilitu, na který není Belgie v současné době připravena ani v základních parametrech, jako je dostupnost dobíjení elektromobilů.

Již zmíněnou profilovou oblastí Belgie jsou inovativní sektory v biotechnologiích a farmaceutice i medicínských technologiích. Země je velmi úspěšná v aplikovaném výzkumu a jeho převedení do komerčních řešení. Základ jejího úspěchu tvoří synergie mezi akademickou sférou, velkými a nadnárodními farmaceutickými podniky, středními a malými podniky a vládní podporou. Pro ČR může zmapování a průzkum možností spolupráce najít nové cesty, jak propojit český výzkum a výrobu v této oblasti s belgickými společnostmi.

Evropskou i světovou špičku ve výzkumu a vývoji představuje IMEC (z původního názvu: Interuniversity Microelectronics Centre), který je globální renomovanou organizací zaměřenou na výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií, digitálních technologií, polovodičů, čipů, umělé inteligence a řešení v oblasti smart health. IMEC má také své vlastní možnosti převodu do komerčních řešení (spin offs), která nabízejí spolupráci v konkrétních projektech. V oblasti nanotechnologií nebo umělé inteligence se také nabízí možnost prozkoumat potenciál vzájemné spolupráce s českým výzkumem a jeho aplikovanou částí.

Výrazným prvkem belgické ekonomiky je její záměr být zemí, která bude exportovat svá technologická řešení. V tom vidíme styčné body s přístupem firem a podnikatelů v ČR i její dlouhodobé vládní strategie.

Zájem o spolupráci Belgie dokazují naplánované obchodní mise z vlámské strany na tento rok. Součinnost je z obou stran podporována rovněž vládami zřizovanými proexportními agenturami. Vzhledem k rozdělení kompetencí v belgické federaci takové agentury existují na regionálních úrovních, ale také jako federální sdružení. Z české strany je zde zastoupen CzechTrade, který poskytuje podporu při zmapování možností na trhu a pomoc při vyhledávání možných partnerů.

Text: Pavel Klucký a Eva Kordová

Foto: Shutterstock