Nový Zéland má jednu z nejvyšších životních úrovní na světě. Geografická odloučenost „země dlouhého bílého oblaku“, jak jí odedávna říkají Maoři, ji stále častěji staví před otázku, jak vybalancovat své obchodní aktivity mezi Západem a východoasijskými zeměmi, především Čínou.
Na vzájemné obchodní bilanci mezi ČR a Novým Zélandem je patrná hodnotová harmonie i pozitivní přístup k volnému obchodu, založenému na pravidlech Světové obchodní organizace (WTO). Nový Zéland je podobně jako Česká republika silně orientovaný na export. Zahraniční obchod je pro tuto zemi klíčový a tvoří více než polovinu novozélandského ročního HDP (zhruba 54 %). Výsledek loňského růstu obratu zahraničního obchodu byl uspokojivý a oproti roku 2020 vzrostl o 8 % na hodnotu 2,54 bilionu korun. Z toho 1,2 bilionu korun připadlo na novozélandský export a 1,32 bilionu korun na dovoz. Nový Zéland tedy skončil loni v mírném deficitu zahraničního obchodu.
Covidová pandemie postihla hlavně vývoz služeb
Novozélandské exporty zboží oproti roku 2020 sice vzrostly o 6 %, avšak tento nárůst byl kompenzován výrazným poklesem ve vývozu služeb, a to o čtvrtinu. Ten byl zapříčiněn zejména uzavřením hranic kvůli šíření covidu-19. Nejvíce postiženou oblastí se stalo školství a vzdělávání, které je do jisté míry závislé na přílivu zahraničních studentů, a ve velké míře i cestovní ruch, kde byly ztráty částečně vykompenzovány zvýšením místního turismu.
Novozélandský export těžil zejména z rostoucích cen surovinových komodit. Za jeho růstem se loni skrývaly především vzrůstající ceny položek, jejichž největším odběratelem je Čína. Vývoz zboží do Číny byl o 21 % vyšší a kromě nerostných surovin byl tažen rostoucími cenami zejména mléčných výrobků, masa a dřeva. Oba obchodní partneři navíc těží z dohody o volném obchodu, jejíž aktualizace vstoupila v platnost 7. dubna 2022. Pro Nový Zéland to bude znamenat další snížení celních tarifů pro významné exportní položky, jako je papír a výrobky ze dřeva, a celkově 98% všech vývozních položek bude do Číny díky aktualizaci dohody exportováno bezcelně.
Snaha posílit obchod s USA a EU
Zahraničně politický postoj Nového Zélandu k Číně se nicméně v posledních letech mění. Cílem novozélandské vlády je diverzifikovat obchod mimo Čínu a posílit dodavatelské řetězce, které byly negativně zasaženy jak obchodním napětím mezi Čínou a USA, tak následně omezeními a přerušováním výroby v souvislosti s vypuknutím pandemie. Vláda se začíná více zaměřovat na indicko-pacifický region a hodlá též posílit své obchodní vazby na USA a Evropskou unii.
V rámci této strategie se dlouhodobě snaží o rozšíření sítě dohod o volném obchodu jak s okolními indicko-pacifickými státy, tak s Evropskou unií a Velkou Británií. Do roku 2030 země chce mít vyjednány obchodní dohody pokrývající 90 % vývozu zboží. Dosud má uzavřeno celkem 7 bilaterálních obchodních dohod se zeměmi asijsko-pacifického regionu a je členem velkých multilaterálních obchodních dohod CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství) a RCEP (Regionální ekonomické partnerství), které sdružují státy asijsko-pacifického regionu. V únoru 2022 uzavřel Nový Zéland také obchodní dohodu s Velkou Británií.
Zdroj komodit i perspektivní odbytiště
Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem (s 11,5% podílem na celkové obchodní bilanci) a třetím nejvýznamnějším investorem na Novém Zélandu. V roce 2018 s ním zahájila vyjednávání o dohodě o volném obchodu. Zatím poslední, dvanácté kolo proběhlo letos v březnu, přičemž cílem obou partnerů je dokončit jednání do konce tohoto roku. Pro české exportéry může mít dohoda řadu výhod, jako je snížení cel (zejména u zemědělských výrobků) a odstranění nepřiměřené administrativní zátěže při vývozu i dovozu zboží pomocí vzájemného uznávání a slaďování norem a standardů. Dále přinese zjednodušení obchodu se službami, který je na Novém Zélandu na velmi vysoké úrovni. Významnou příležitostí pro české podniky může být také liberalizace přístupu na novozélandský trh s veřejnými zakázkami na centrální i subcentrální úrovni. Ministerstvo průmyslu a obchodu zůstává v průběhu vyjednávání v kontaktu s podnikateli a stakeholdery, konzultuje s nimi jejich zájmy a pravidelně je informuje o vývoji vyjednávání.
Obchodní výměna České republiky a Nového Zélandu, jejíž hodnota dosáhla 3,4 miliardy korun, zůstala i v roce 2021 poměrně skromná. Nový Zéland je naším 59. největším exportním partnerem a hodnota našeho exportu zboží dosáhla v minulém roce 2,7 miliardy korun. Dovozy zboží z Nového Zélandu představovaly hodnotu 733 milionů korun, a tato země se tak stala v minulém roce naším 85. nejvýznamnějším dovozním partnerem. ČR má s Novým Zélandem přebytek zahraničního obchodu již od roku 2004. Vnímáme ho jako zdroj důležitých komodit (vlny) a zemědělských výrobků a jako perspektivní odbytiště pro české strojírenské výrobky a spotřební zboží. Nový Zéland je silnější ve vývozu služeb a za rok 2021 dovezl do ČR služby v hodnotě 290 milionů korun. Šlo především o služby v cestovním ruchu a dopravě. Česká republika vyvezla na Nový Zéland v roce 2021 služby v hodnotě 127 milionů korun. Jednalo se zejména o služby ze segmentu dopravy (související s přepravou zboží) a ze sektoru ICT.
Pro Česko je trh Nového Zélandu zajímavý zejména díky své vyspělosti. Více než polovinu našeho vývozu tvoří automobily. Ale dohoda o volném obchodu by měla nabídnout příležitosti i v jiných sektorech. Jde hlavně o dodávky strojů pro zemědělství a zpracovatelský průmysl, ale i dodávky malých dopravních letadel a systémů lehké kolejové dopravy, telekomunikační techniky, nákladních automobilů s úpravami pro vojenské využití, cvičných leteckých přístrojů a letecké techniky. V oblasti služeb se to týká infrastruktury, železnic, zdravotnictví, managementu vodních zdrojů a letectví, ICT, stavebnictví, strojírenství a inženýrských služeb.
„Zelená řešení“ mají zelenou
Zajímavou příležitostí pro české exportéry a podniky mohou být také segmenty digitalizace a udržitelných řešení šetrných k životnímu prostředí, které se novozélandská vláda chystá do budoucna rozvíjet a v nichž připravuje příznivé prostředí pro investice. Vláda Nového Zélandu svou zemi vnímá jako světového lídra v oblasti zavádění „zelených řešení“ a ochrany klimatu, což se projevilo velkorysými závazky v oblasti ochrany životního prostředí, jako je podpis Pařížské dohody či příslib vlády učinit ekonomiku uhlíkově neutrální do roku 2050. Snižování emisí by se přitom mělo v první fázi soustředit na tyto klíčové oblasti: dopravu, nakládání s odpady, stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Tyto záměry reflektoval již rozpočet pro rok 2021 a ve stejném trendu byl koncipován také na rok 2022. Budoucí dohoda o volném obchodu by v tomto ohledu mohla šance českých podniků ještě posílit.
Text: Laura Srpová
Foto: Shutterstock