Novozélanďané si přejí být NovozélanďanyNikdy je nesrovnávejte s Australany

Novozélanďané jsou velmi hrdí, ale také skromní, vynalézaví a říká se, že dokážou „z ničeho vykouzlit hodně“. Oni sami svoji povahu označují jako „kivi attitude“. Pták kivi, který žije pouze na Novém Zélandu a je ohroženým druhem, se totiž stal jejich národním maskotem.

Novozélandská kultura je velmi mladá, jako taková se vyvíjí teprve od 19. století. Má britské kořeny, protože nejvíce přistěhovalců pochází z Velké Británie a dodnes je zde britský vliv velmi patrný. Novozélandská kultura se dnes asi dá nejblíže přirovnat ke kultuře australské. Přesto existují určité zvláštnosti a specifika, která pramení zejména z určité izolovanosti tohoto státu. Novozélanďané byli po mnoho let odkázáni jen sami na sebe a na omezené zdroje, které měli k dispozici.

Individualismus, pokrokovost a rovnoprávnost

Původními obyvateli ostrovů jsou Maorové (asi 10% obyvatel). Nejvíce žijí na Severním ostrově, ale setkat se s nimi můžete prakticky kdekoliv. Maorové i Novozélanďané evropského původu vytvořili harmonickou, rasově tolerantní společnost. Úředním jazykem je angličtina a od roku 1987 i původní jazyk Maorů. Obchodní jednání s cizinci jsou vždy vedena v angličtině. V posledních letech roste počet přistěhovalců z Asie, kteří se usazují především na severu země, zejména pak v Aucklandu.

Životní úroveň Novozélanďanů je vysoká, gramotnost je téměř stoprocentní. Stát poskytuje rozsáhlou sociální péči a novozélandský zdravotní systém patří k nejpropracovanějším na světě. Novozélandská kultura prosazuje individualismus a pokrokovost. Společnost podporuje rovnoprávnost. Lidé jsou přátelští a otevření v komunikaci s místními i s cizinci. Očekávají však, že bude respektováno jejich soukromí. Náboženská otázka zde hraje bezvýznamnou roli.

Říká se, že i Skot je proti Novozélanďanovi marnotratník.

Mluvte jasně a nikdy nezvyšujte hlas

Při představování se všem přítomným předává vizitka. Samotnému jednání bude předcházet společenská konverzace. Novozélanďané se budou snažit vytvořit uvolněnější, přátelskou atmosféru. Jsou rezervovaní, ale přitom při setkání milí a zdvořilí.

V průběhu jednání budou od vás očekávat přímost. Mluví jednoduše a bez obalu, totéž očekávají od svých partnerů. Agresivní vyjednávací taktiky se v této kultuře nepoužívají. Také nikdy nekřičí, ani nezvyšují hlas. Jsou však velmi trpěliví, vytrvalí a tvrdí vyjednávači – v tom je jejich síla. Své zájmy neustále cílevědomě dokola opakují a prosazují. Jednání mohou trvat i delší dobu. Mohou být velmi neústupní. Po dojednání však platí nejen písemná dohoda, ale i vše, co se dohodlo ústně.

Prezentace firmy i výrobků by měla být věcná, s důrazem na pozitivní i negativní stránku věci. Příliš nadšená a naléhavá prezentace, plná přehánění, může vést k posměchu a nedůvěře. Odbočování od tématu také není žádoucí. Obecně, přílišné vychvalování bude vnímáno spíše s nedůvěrou. Stejně tak novozélandští obchodníci nemají rádi nátlak a budou se snažit vyhnout stresu spojenému s přílišným očekáváním.

Zavedená pravidla budou mít přednost před pocity. Empirické výzkumy a fakta jsou považovány za dostatečné důkazy. Novozélandská firemní kultura je založená na skupinovém rozhodování a je možné, že samotné rozhodování bude konzultováno s podřízenými a všemi členy vyjednávacího týmu. Proto se stává, že rozhodovací proces je pomalý, zdlouhavý a na definitivní odpověď je nutno si delší dobu počkat. Nesouhlas dá novozélandská strana jasně najevo. Novozélanďané jsou dobrými, zkušenými vyjednávači, kteří při jednáních vypadají až tvrdohlavě. Při vyjednávání obvykle upřednostňují zisk před tržním podílem. Obecně platí, že jsou velmi šetřiví a budou se snažit srazit vyjednávanou cenu a náklady co nejníže. Říká se, že i Skot je proti nim marnotratník. Obchoduje se většinou v amerických dolarech, všechny nabídky a ceny by proto měly být v USD. Nabízená cena musí být reálná. Buďte velmi opatrní při stanovování dodacích lhůt. Problém není s cenou dopravy, ale se vzdáleností a s tím spojenými komplikacemi. Tím spíš v dnešní době.

Skromnost, trpělivost, neformálnost a nenucenost budou vaší nejlepší strategií na novozélandském trhu.

Oblečte se spíš konzervativně a přijďte včas

Manažeři na středních i vyšších úrovních jsou většinou vstřícní, příjemní a ochotní se setkat k projednání obchodních záležitostí. Doporučuje se však kontaktovat je asi měsíc před plánovanou schůzkou. Nezapomeňte přitom na časový posun a na to, že Nový Zéland se nachází na protější polokouli. Velké prázdniny jsou od prosince do února. Proto je vhodné jednání naplánovat v období od března do listopadu.

Jak už bylo řečeno, dochvilnost je součástí novozélandské kultury. I všechny společenské akce začínají přesně na čas. Zdrženlivé, formální vystupování se očekává za každé situace, především při prvním setkání. Pokud náš hostitel přejde do uvolněnější atmosféry, je vhodné ho následovat.

Na obchodní jednání je vhodné zvolit spíše konzervativnější oděv. Muži oblek tmavší barvy, bílou košili a kravatu s nepříliš výrazným vzorem. Ženy nosí kostým, šaty, sukni a blůzu doplněnou vhodným sakem či kabátkem. Vzhledem k tomu, že po celý rok převažuje deštivé počasí, jsou důležitou součástí šatníku deštník a plášť do deště. Klima je mírné, ne tropické. Počasí (teplota) se velmi rychle mění, a je proto vhodné mít u sebe vždy lehký kabát.

Po celou dobu udržujeme přímý oční kontakt, jinak můžeme být považováni za nedůvěryhodného partnera. Při rozhovoru udržujeme odstup minimálně o délce paže. Co se týče titulování a oslovování funkcemi, je vhodné přizpůsobit se partnerům. Na Novém Zélandu totiž profesní funkce a akademické tituly nemusí vyjadřovat respekt. Při oslovování použijte oslovení pan „Mr., Mrs. či Miss“ (pan, paní, slečna) a celé jméno. Novozélanďané mají tendenci rychle přecházet na oslovování křestním jménem, počkejte však, až to učiní váš partner.

Kontroverzním tématům, jako je politika, problematika imigrace, postavení původních obyvatel Maorů atd., se také raději vyhněte. Novozélanďané sami často kritizují situaci ve své zemi, ale nepřijmou žádnou kritiku od cizinců.

V rámci obchodního jednání se dárky v zásadě nedávají. Pouze při pozvání do domu je vhodné přinést dárek pro hostitele i hostitelku. Pozvání domů je možné již po krátké známosti. Novozélandská pohostinnost je velmi neformální a při takové příležitosti nezačínejte hovořit o obchodu, pokud tak neučiní sám hostitel.

Nikdy nezvěte svého partnera do restaurace „BYO“

Možné je i pozvání do restaurace. Pracovní snídaně a obědy jsou preferovány před večerními akcemi a probíhají vždy bez pití alkoholických nápojů. I když vás partner pozve na oběd či na večeři, nepředpokládá, že automaticky zaplatí účet. Naopak, platit bude pouze ve výjimečných případech, a to pak dá nenápadně najevo až v průběhu akce. Ve většině případů však platí každý sám za sebe.

Na Novém Zélandu existují restaurace, které nevlastní licenci na prodej alkoholu. Bývají označeny zkratkou „BYO“ (Bring Your Own), což znamená něco jako „přineste si své vlastní“, a předpokládá se, že pití, tj. alkohol, si každý host přinese. Chcete-li pozvat partnera na večeři či na oběd, nechte výběr podniku na něm. Pozvání do restaurace tohoto typu, tj. bez alkoholu, může být vnímáno spíše negativně.

Text: Soňa Gullová

Foto: Shutterstock